Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů
v České republice, nazývaný
Amálka, zkoumá už 10 let objekty
vesmíru. Patří v současné době mezi
špičku obdobných počítačů u nás
a pomohl mimo jiné osvětlit řadu
fyzikálních jevů Merkuru, Jupiteru,
Měsíce a nejnověji i Jupiterových
měsíců Europa a Ganymed.
U zrodu projektu „Amálka“ stála
společnost Sprinx Systems, Intel
a tým dr. Pavla Trávníčka z Ústavu
fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Během svého nasazení počítač prošel
řadou úprav i změn, takže v současné
době se jedná již o jeho 6. generaci.
Nyní disponuje špičkovým výkonem
6,38 TFlops, což znamená, že je
schopen zpracovat 6,38 bilionu operací
za sekundu. Jeho výkon odpovídá
přibližně 650 běžným kancelářským
stolním počítačům. Využívá 356
procesorů Intel XEON a v Ústavu
fyziky atmosféry slouží k náročným
výpočtům a numerickým experimentům
v rámci kosmického programu
realizovaného v České republice ve
spolupráci s Evropskou kosmickou
agenturou (ESA) a americkým Úřadem
pro letectví a vesmír (NASA).
Oproti předchozí verzi je současná
Amálka bohatší o 64 nových čtyřjádrových
procesorů Intel Xeon L5520.
To představuje navýšení o 256 výpočetních
jader na současných 800 jader.
Došlo nejen ke zvýšení výkonu
o 2,3 TFlops, ale také ke snížení spotřeby
elektrické energie o 40 % ve
srovnání s předchozí generací a obdobným
výkonem.
Výzkum planety Merkur
V minulých letech se Amálka podílela
na vypracování kinetického
modelu magnetického pole Merkuru
v rámci projektu Messenger. Ten
byl pojmenován podle stejnojmenné
kosmické sondy vypuštěné NASA.
Ta v loňském roce úspěšně dorazila
ke svému cíli a dvakrát kolem planety
prolétla. Třetí průlet absolvovala
letos v září a po zhruba roce a půl
(18. března 2011) bude navedena na
oběžnou dráhu Merkuru.
„S pomocí Amálky jsme provedli
řadu virtuálních měření a pozorování
v nasimulovaných datech a některá
pozorování sondy Messenger jsme
pomocí našich výsledků pomohli interpretovat.
Náš tým se také podílel
na dvou příspěvcích publikovaných
v prestižním časopisu Science“, řekl
na tiskové konferenci v Praze dr. Pavel
Trávníček. Dále naši vědci provedli
dvě simulace Merkuru v podmínkách
působení tzv. slunečního větru.
Při prvním průletu bylo meziplanetární
magnetické pole orientováno
převážně severním směrem. Naopak,
během druhého, bylo orientováno
směrem jižním.
Ukazuje se, že tato změna v orientaci
má významný vliv na tloušťku tzv.
current sheetu nacházejícího se v části
magnetosféry za planetou. V případě
jižně orientovaného meziplanetárního
pole je tato oblast mnohem tenčí,
což má za následek zaškrcování magnetického
pole a tvorbu plazmoidů
– jakýchsi magneticky uzavřených
bublin magnetosférického plazmatu.
Tyto plazmoidy lze nejen pozorovat
ve výsledcích provedeného numerického
modelu, ale byly reálně pozorovány
přímo sondou během druhého
průletu okolo planety. Co je ovšem
podstatné, Amálčin numerický model
nyní umožňuje tento jev pozorovat
a zkoumat opakovaně při dalších numerických
experimentech.
Během obou průletů Messenger také
pozoroval drobné poklesy v hodnotě
naměřeného magnetického pole
v blízkosti planety. Výsledky simulací
ukazují, že kolem planety se tvoří pás
meziplanetárního plazmatu. Pokud
jsou tyto výsledky správné, existence
takového pásu v blízkosti planety by
tyto poklesy magnetického pole mohla
vysvětlit.
Plazma má totiž schopnost „vytlačovat“
či snižovat hodnotu magnetického
pole. A hustota plazmatu v pásu
provedeného simulačního experimentu
odpovídá velikosti poklesů magnetického
pole pozorovaných sondou.
Výzkum Měsíce v rámci
projektu Artemis
Dalším projektem, při němž superpočítač
pomáhá, je americký projekt
Artemis. V tomto případě jde o výzkum
okolí Měsíce pomocí dvou
družic Themis. Cílem je výzkum
blízkého okolí Měsíce, jeho exosféry
a způsobu interakce malých magnetosfér
na jeho povrchu se slunečním
větrem. Tyto malé magnetosféry se
na Měsíci tvoří například dopadem
velkých meteoritů.
Jedná se o významný projekt, neboť
magnetické anomálie na Měsíci, které
mají – podobně jako zemská magnetosféra
– schopnost odstínit tok životu
nebezpečného slunečního větru, jsou
vhodným perspektivním místem pro
budování základen s lidskou posádkou.
Vzhledem k tomu, že Měsíc se
nachází ve slunečním větru a nemá
vlastní magnetické pole, jsou tyto
minimagnetosféry jedinou možnou
ochranou astronautů před zářením slunečního
větru. Jejich detailní výzkum
by tedy mohl pomoci navrhnout optimální
rozmístění budoucích stanovišť
a základen na povrchu Měsíce. Amálka
tak pomáhá připravovat návrat lidí
na naši přirozenou družici a vybudování
stálých lunárních základen.
Předmětem výzkumu bude také
studium jevů v tzv. chvostové oblasti
Měsíce. Měsíc je totiž unikátní
těleso. Jde o největší objekt v naší
sluneční soustavě, který je vystaven
přímému slunečnímu větru a nemá
vlastní magnetické pole ani významnou
atmosféru. U Venuše či Marsu
dochází k ionizaci horních vrstev
jejich atmosfér. Tato ionosféra při
interakci se slunečním větrem jednak
vytváří rázovou vlnu, podobně jako
činí planety s magnetosférou, jednak
chrání povrch planety před dopadem
slunečního větru. V případě Měsíce
je měsíční povrch vystaven přímo
účinkům slunečního větru, jehož tok
mohou odklonit jen zmíněné minimagnetosféry.
Tento ohromný objekt absorbuje
plazma slunečního větru na své návětrné
straně. Na straně za Měsícem
pak vzniká jakási díra ve slunečním
větru, která se postupně začíná zaplňovat,
což je spojeno s širokou škálou
jevů. Dochází například k výměně
energie mezi nabitými částicemi
a elektromagnetickým polem slunečního
větru.
Podle dr. Trávníčka půjde o vůbec
první systematická pozorování
v tomto směru a výzkum na vyšší
oběžné dráze okolo Měsíce. Český
tým bude na výzkumu spolupracovat
s univerzitami v Los Angeles a Berkeley
v Kalifornii.
Výzkum měsíce Ganymed
a S lunce
Velmi lákavý pro české vědce je
též výzkum velkých planet sluneční
soustavy a jejich měsíců. Často jde
o pozoruhodné objekty, které stále
skrývají řadu tajemství. Některé mají
totiž atmosféru a může na nich potenciálně
existovat život.
Klíčovým projektem v tomto směru
je projekt NASA – Europa Jupiter
System Mission (EJSM) – jehož cílem
bude detailní výzkum Jupiteru
a jeho měsíce Europa. V návaznosti
na toto rozhodnutí ESA urychlila výběr
obdobného projektu zaměřeného
na výzkum měsíce Ganymed v rámci
svého programu Cosmic Visions,
který se v současné době nachází ve
studijní fázi.
Český tým spolupracuje ve třech
mezinárodních konsorciích tohoto evropského
projektu. Amálka se v tomto
případě má podílet nikoli na interpretaci
dat již naměřených, ale na simulacích
měřených hodnot. Pomůže tak
lépe odhadnout a navrhnout parametry
a rozsahy přístrojů vyvíjených pro
tento projekt. Realizace těchto projektů
se očekává v letech 2015 až 2025.
Dalšími výzkumnými projekty jsou
modelování bezesrážkového slunečního
plazmatu či systém Floreo pro
včasné předpovědi rizika vzniku povodní.
Milan Bauman