Unikátní pontonový systém vyvinutý za přispění ČVUT pomůže při řešení oprav a výměn mostů v havarijním stavu. Navíc může například při montáži mostu výrazně zkrátit termín prací. Na závěr loňského roku proběhly na Slapské přehradě zátěžové zkoušky unikátní pontonové sestavy s inteligentním stabilizačním systémem. Nově vyvinuté řešení bude mít široké uplatnění jak v civilní, tak i ve vojenské oblasti. Řešení vzniklo za spolupráce firmy Česká lodní doprava-charter (ČLD) a Fakulty strojní ČVUT v Praze. Hlavním cílem projektu bylo nalezení vhodné konstrukce pilotní verze Aktivního plovoucího mobilního modulárního systému (APMMS) pro přepravu a manipulaci rozměrných těles na vodní ploše. Kromě základních nosných modulů zahrnuje také prvky se speciální funkcí s ohledem na specifika prostředí, ve kterém bude zařízení působit. Pontonový systém lze využít k přemisťování nadrozměrných a těžkých břemen, například pro přepravu těžké mechanizace potřebné při stavbách a rekonstrukcích prováděných z vodní hladiny. Může také pomáhat při diagnostice stavu mostních konstrukcí, úpravě terénu povodí, čištění vodních toků či nádrží. Pontony lze využít i při řešení nečekaných živelných událostí, např. povodní a záplav. Sestava pontonů může nalézt uplatnění i jako plovoucí zařízení pro výstavní plochu či pódium pro hudební produkci a další kulturní akce. Pro vojenské účely lze pontonový systém využít jako ženijní mostní konstrukci nebo přistávací plošinu. Základní modul o rozměrech 12,4 × 2,4 × 1,8 m a hmotnosti 13,8 t má nosnost 34 t. Moduly je možné podle potřeby s ohledem na požadovanou nosnost systému stavebnicově spojovat. Kromě inteligentního řídicího systému je další předností APMMS variantnost řešení, rychlá montáž a snadný transport běžnými dopravními prostředky. Na místech, kde voda není splavná a nelze použít tlačný remorkér, se jednotlivé moduly umisťují na vodu jeřábem. Odborníci z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze se pod vedením prof. Vampoly podíleli na pevnostních výpočtech pontonů, vývoji systému pro automatickou stabilizaci, včetně iOS a Android aplikace pro řízení celého systému. Prof. Vampola dodává: „Začali jsme matematickým modelováním, potom následoval vývoj systému pro nivelaci a stabilizaci. To byla práce nejtěžší a současně nejdůležitější. Výsledkem je řešení, které zajišťuje úhlovou i výškovou stabilitu pontonu. Každý modul má čtyři komory, které se při nájezdu těžké techniky postupně zaplavují a tím vyrovnávají podélný i příčný sklon paluby a mohou ovlivňovat i celkový ponor pontonu. Vyrovnávání je důležité například při nájezdu těžkého dopravního prostředku či pracovního stroje. Bez automatického vyrovnávání nivelety by mohlo dojít k nepřípustným sklonům systému pontonů.“ Děkan fakulty strojní profesor Michael Valášek k tomu dodává: „Daný projekt je příkladem naplňování mise naší fakulty, která zdůrazňuje pomoc akademické sféry průmyslu a společnosti. Spoluprací s průmyslovými partnery pomáháme celému našemu národnímu hospodářství. Zprostředkovaně to má široký komerční i společenský dopad na zvyšování kvality života. Vyřešený inteligentní pontonový systém také dokazuje, že fakulta je schopna aktivně se podílet na efektivním řešení naprosto nových celospolečenských témat a výzev.“ Ing. Vladimír Toman, jednatel společnosti Česká lodní doprava, projekt komentoval takto: „Vzhledem k absenci obdobného systému na českém i evropském trhu lze realizací projektu očekávat výrazné posílení konkurenceschopnosti v tomto oboru. Systém splňuje požadavky na přísné bezpečnostní standardy říčních plovoucích prostředků a je v souladu s platnou legislativou v oblasti ochrany životního prostředí. Jedná se o významnou pomoc při řešení oprav a výměn mostů v celé ČR, které jsou v havarijním stavu. Navíc pontonový systém může ušetřit čas. Například při montáži mostu je možné výrazně zkrátit termín prací. V naší republice chceme systém sami provozovat a pronajímat, případně nabízet v zahraničí. Nyní jej plánujeme použít při montáži mostní konstrukce.“ Pokročilý systém nivelace a stabilizace aktivního plovoucího mobilního modulárního systému byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím MPO v programu TRIO, zaměřeném zejména na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií a uplatnitelnosti výsledků v nových produktech a službách.
/fs/