Vědecko-výzkumný klastr hlásí po roce existence
první úspěchy: patentové přihlášky na
originální postup výroby nanovláken pro tkáňové
inženýrství a na nový typ biologicky aktivních
bandáží.
Jde o 7 společných výzkumných projektů,
nichž vzešly už dvě patentové přihlášky. Takovou
vizitku posílá po roce existence výzkumný klastr
společnost Nanomedic. Tento odvětvový klastr
vytvořilo loni v říjnu 15 soukromých firem a šestice
vědeckých pracovišť a vysokých škol. Chtějí
společně zkoumat, vyvíjet a vyrábět léčiva a zdravotnické
prostředky s využitím nanotechnologií
strojní zařízení pro jejich produkci a - uspět s nimi
na světovém trhu.
V ČR byly založeny už tři desítky klastrů, z toho
dvě ve sféře nanotechnologií a nanomateriálů.
Výzkumem výlučně v oblasti nanobiotechnologií
pro medicínu a farmaceutické účely se zabývá
pouze Nanomedic. „Biotechnologický výzkum
vyžaduje dlouhodobou týmovou práci a zpětnou
vazbu na aplikace. A firma střední velikosti v něm
sama nemá šanci uspět“, vysvětluje důvod vzniku
klastru Vladimír Velebný, šéf biotechnologické
firmy CPN a současně duchovní otec celého uskupení.
„Chceme-li ve farmacii a v medicíně vyvíjet
originály, nejde to jinak, než spojit síly,“ dodává.
Akcionáři Nanomediku se sídlem v Dolní Dobrouči
na Orlickoústecku se proto staly firmy, které
se vzájemně doplňují a dokáží pokrýt oblast cílené
distribuce léčiv a tkáňového inženýrství (hojení
ran, náhrada kůže, kostí, chrupavky), jakož i přenos
genetických informací. To jsou právě oblasti, na
které se klastr hodlá zaměřit. Vedle malých a středních
firem převážně biotechnologického zaměření
(CPN, GENERI BIOTECH, Enantis, Biohem
Diagnostika, SEDIUM) jsou tudíž členy klastru
výrobci speciálních výrobních technologií (Ampi,
BLOCK, INOTEX, Intero Chmelan, SAFIBRA,
CESA,Výskumný ústav chemických vlákien),
finálních zdravotnických prostředků (BATIST),
servisní organizace (4P SYSTEM, Inova Pro)
a zdravotnická zařízení.
Většina podniků sdružených v klastru je z Pardubického
a Královéhradeckého kraje. A z východních
Čech jsou také tři spolupracující vědecká
pracoviště: Lékařská a Farmaceutická fakulta
Univerzity Karlovy Hradec Králové a Gerontologicko-
metabolická klinika FN v Hradci Králové.
„Regionální blízkost velmi usnadňuje spolupráci,“
podotýká Vladimír Velebný, předseda představenstva
Nanomediku.
V klastru začali s vývojem nanovláken na bázi
polysacharidů. „Originální postup přípravy nanovláken
umožní, aby v budoucnu mohla být nanovlákna
použita v tkáňovém inženýrství a jako kryty
ran podporující jejich hojení,“ uvádí Jan Marek
z firmy INOTEX ze Dvora Králové, která se na
projektu podílí. Přihláška vynálezu byla podána též
na nový typ biologických bandáží, které urychlují
hojení ran. V Nanomediku vyvíjejí také plošné
netkané nanotextilie pro medicínské účely, tkáňové
náhrady a nosiče pro cílenou distribuci léčiv.
Odstartoval rovněž projekt na vývoj prostředků pro
genovou terapii.
Aktivity klastru se však neomezí jen na projekty
aplikovaného výzkumu. Nanomedic hodlá iniciovat
vznik nového studijního oboru medicínského
inženýrství a vědecko-technologického parku,
který by se stal líhní pro inovativní firmy. „Jsme
otevřené uskupení, které je připraveno navázat spolupráci
s dalšími výzkumnými pracovišti a firmami“,
zdůrazňuje přitom manažerka klastru Zuzana
Pekárková.
Vznik a rozvoj klastru podpořil Evropský fond
pro regionální rozvoj a Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR. Celková výše dotace by měla podle
Zuzany Pekárkové dosáhnout 20 milionů korun,
což je zhruba polovina nákladů projektu.
Podle informací agentury CzechInvest bylo
v celé ČR založeno z veřejných zdrojů asi 25 klastrů,
v Pardubickém kraji jen Nanomedic. /js/
