Energií a teplem musíme lépe hospodařit nejenom ve výrobních či dopravních procesech, ale i ve svém soukromí. Problematiku posilování energetické účinnosti nedávno analyzovalo rovněž Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Připomnělo, že u nás k tomu dlouhodobě a aktivně využíváme jak regulatorní, tak ekonomické nástroje a osvětu. V případě regulatorních nástrojů se jedná zejména o implementaci směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a 2012/27/EU o energetické účinnosti. Věcně příslušný resort provedl rovněž sumarizaci principů evropských směrnic do 34 českých právních předpisů. Z nich nejvýznamnější je zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů. VELKÝ POTEN CIÁL BUDOV Podle MPO ČR jedním ze způsobů, jak zlepšit energetickou účinnost nejenom v ČR, je více využít potenciál ve stavebnictví: „Podíl budov na celkové spotřebě energie v EU činí 40 %. Vzhledem k rozvoji tohoto sektoru lze předpokládat další zvyšování spotřeby energie. Na oblast energetické náročnosti budov se zaměřuje zákon o hospodaření energií, konkrétně § 7 a § 7a. Tato ustanovení obsahují jak samotné požadavky na energetickou náročnost, tak i povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budov.“ Resort si uvědomuje skutečnost, že význam a přínos průkazu energetické náročnosti budov není širokou veřejností stále plně přijat: „Právě průkaz může napomoci konečnému spotřebiteli se orientovat a predikovat výdaje za energii související s typickým využíváním budovy a tím napomoci při rozhodování o realizaci investic, ať již do renovace budovy, její koupě, pronájmu, příp. výstavby.“ Pro úplnost: na podporu využívání průkazu se zaměřuje novela zákona o hospodaření s energií schválená vládou ČR 18. dubna 2017. Citovaná novela se dotýká rovněž problematiky zpracování energetických auditů i oprávnění a povinností energetických specialistů. POVINNOST ZVEŘEJŇOVAT PRŮKAZY Cílem úpravy v oblasti energetické náročnosti budov ve vazbě na průkazy je podle MPO ČR (v souladu s požadavky směrnice) zvýšit povědomí široké veřejnosti o průkazech: „Směrnice o energetické náročnosti budov požaduje, aby v případech, kdy je průkaz zpracován na budovu, jež je často navštěvována veřejností, došlo k jeho vystavení na viditelném místě. Zákon o hospodaření energií tuto povinnost v současné době stanoví pouze vlastníkům budov užívaných orgánem veřejné moci. V ostatních případech budov často navštěvovaných veřejností, kdy je průkaz zpracován (podle § 7a, odst. 2 zákona o hospodaření energií), není požadavek o umístění průkazu na viditelném místě v zákoně o hospodaření energií stanoven. Tento stav projednávaná novela zákona mění a stanovuje povinnost na uveřejňování průkazu v souladu s čl. 13 směrnice o energetické náročnosti budov na veškeré budovy, kterým nastává povinnost průkaz zpracovat.“ Podle resortu: „Cílem je, aby se energetická náročnost budovy, resp. spotřeby energie budovy, stala jednou z nedílných součástí informací rozhodných pro koupi nebo pronájem nemovitosti.“ Není to iluzorní představa. Připomeňme si v této souvislosti fakt, že analogický přístup jsme si už dávno osvojili při nákupu řady elektrospotřebičů a zařízení pro vytápění objektů. Při své volbě se rozhodujeme mj. i podle spotřeby energie a účinně nám přitom pomáhá graficky přehledný štítek zpracovaný producentem dotyčného výrobku. /ex/
