Aircraft Industries už patří mezi letecké společnosti mezinárodního významu

Společnost Let Kunovice byla založena v roce 1936 jako pobočka letecké továrny AVIA v Letňanech. Pod vedením Ing. Ladislava Smrčka, hlavního konstruktéra Letu po dobu třiceti let, se postupně vytvořil tým mladých vývojových techniků, kteří vyvinuli řadu úspěšných malých sportovních a zemědělských letadel. V roce 1969 byl zalétán nejúspěšnější výrobek Letu – letadlo L 410. Od roku 1959 působil v Letu i ve funkci hlavního konstruktéra současný ředitel Leteckého ústavu na Vysokém učení technickém v Brně Ing. Antonín Píštěk, CSc. Podílel se na vývoji všech hlavních programů Letu, především letadel L 410 a L 610. Let od roku 1969 vyrobil více než 1100 letadel L 410 v různých verzích a modifikacích. Exportována byla do všech světadílů, nejvíce však do Sovětského svazu. Český letecký průmysl patřil ke světové špičce v kategoriích vojenských cvičných proudových letadel a malých dopravních a sportovních letadel, která vyráběl do počátku devadesátých let. Po kolapsu východních trhů na přelomu osmdesátých a devadesátých let ztratilo české letectví perspektivu dalšího rozvoje. Produkce našich letadel dramaticky klesla, i když byla získána typová certifikace letadla L 410 podle západních leteckých předpisů (EASA), která umožňovala jeho prodej do všech západních zemí. Tak vznikla typová modifikace označená L 410 UVP-E20. Československé vládě chybělo porozumění pro zachování leteckého průmyslu. Odstavila jej na vedlejší kolej, i když přidaná hodnota a kilogramová cena letadel byly nesrovnatelně příznivější (např. u podzvukové stíhačky L 159 přibližně 800 eur/kg podle současného kurzu) v porovnání s obory, které měly výraznou podporu vlády. V té době chyběl marketingový průzkum světového trhu letadel. Totálně zklamal americký strategický partner Ayres Corp. doporučený vládou, jehož působení přivedlo Let k úpadku a k zavedení nucené správy. Jeho odchod v roce 2004 a stejně tak i odchod strategického partnera podniku Aera Vodochody – firmy Boeing – byly přijaty s velkým ulehčením, i když oba strategičtí partneři zanechali dluh 9 miliard korun. Je třeba připomenout, že na počátku 90. let byl v Letu dokončen úspěšný vývoj turbovrtulového letadla L 610 pro 40 cestujících s přetlakovou kabinou, které bylo největším a technologicky nejdokonalejším letadlem u nás vyvinutým a mělo navázat na exportní úspěchy letadla L 410. Ani v tomto případě se neprojevil zájem vlády i tehdejšího majitele Letu, amerického strategického partnera Ayres Corp., na zakončení rozpracované certifikace tohoto letadla a jeho zavedení do sériové výroby. Zajímavé je, že případná výroba tohoto letadla se stala předmětem zájmu vysokých politických míst. Známá americká herečka Shirley Templeová-Blacková, která v letech 1989–1992 působila v Československu jako velvyslankyně Spojených států, se osobně angažovala v prosazování Letu nevyhovujícího technického řešení letadla L 610. V dlouhém období až do roku 2005 byla situace v Letu velmi nepříznivá. NOVÁ ÉRA ROZVOJE VÝROBY MODERNIZOVANÉHO LETADLA L 410 V roce 2005 se stává majitelem 49 % akcií Letu Kunovice česká společnost PAMCO a v roce 2008 přichází investor Ural Mining and Metallurgical Company (UGMK) z Ruské federace, kterému patří 51 % akcií. V té době opět začíná výroba letadla L 410. Na základě vysoké technické úrovně vedoucích pracovníků podniku, znalostí potřeb světového trhu a značného pracovního nasazení začíná vznikat nová éra výroby a exportu modernizovaných dopravních letadel L 410 pro 19 cestujících, patřících do kategorie letadel pro regionální dopravu. Za působení generální ředitelky Ilony Plškové a předsedy představenstva přejmenovaného Letu Kunovice (na Aircraft Industries), Ing. Pavla Vacha ze společnosti PAMCO, dochází v podniku k revolučním změnám. Je vypracován projekt modernizace letounu MOSTA za účelem zvýšení efektivnosti jeho provozu a rozšíření jeho produkce a exportu do všech světadílů, především do Ruska, zemí Jižní Ameriky a Afriky. Náklady na tento projekt dosahují výše 460 milionů korun (polovina této částky je hrazena ze státního rozpočtu), konkrétně v rámci projektů rezortního programu TIP ministerstva průmyslu a obchodu, na které byla vyhlášena veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji. Z programu TIP jsou podpořeny i další projekty související s modernizací letounu a hlavním projektem MOSTA, a to ADATO (zvýšení životnosti draku), ENTIS (integrace nových metod do údržbového systému letadla) a INCOM (integrace kompozitních materiálů do konstrukce). Náročný projekt MOSTA, který aplikuje poslední poznatky z celé řady vědních oborů pro nalezení nových optimálních řešení, vyžadoval sestavit tým odborníků schopných zahájit a realizovat opakovanou výrobu modernizovaného letadla L 410 s vysokou bezpečností a spolehlivostí letových vlastností a jednoduchou údržbou, která povede ke snížení přímých provozních nákladů. U modernizovaného letounu nesoucího označení L410 NG očekáváme prodloužení doletu ze 1400 km na 2600 km, zvýšení cestovní rychlosti z 386 na 420 km.h-1, zvýšení maximálního platícího zatížení, zlepšení letových výkonů v teplých a vysokohorských podmínkách, rozšíření zavazadlového prostoru z 1,47 m3 na 2,98 m3 a prodloužení životnosti letadla z 20 000 na 30 000 letových hodin. Využití kompozitních materiálů v konstrukci letounu snižuje pracnost výroby a jeho hmotnost. Dalším vylepšením je modernizace přístrojového vybavení pilotní kabiny pomocí technologie Glass Cockpit a zlepšení technicko-ekonomických parametrů přístrojů a agregátů. Je zaváděn moderní systém údržby dodaných letadel a v zahraničí jsou budována servisní pracoviště. Jedním z kroků k celkové modernizaci byl první vzlet prototypu letadla L 410 s novými motory GE H80 o cestovním výkonu 597 kW (výkon původního motoru M601E je 490 kW) a vrtulemi AV-725, který se uskutečnil již koncem roku 2011. Do projektu modernizace je dlouhodobě zapojeno 11 výrobních podniků českého leteckého průmyslu a dále Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze a Letecký ústav Vysokého učení technického v Brně. Podíl větší než 5 % na řešení projektu z hlediska rozsahu úkolů mají Aircraft Industries – 34 %, Evektor – 13 %, VZLÚ – 14 %, Aero Vodochody – 7 %, Jihostroj – 7 % a GE Aviation Czech – 6 %. Ze zahraničních partnerů je to např. firma Honeywell, Garmin a další. Roční tržby Aircraft Industries v letech 2010 a 2011 větší než 1 miliarda korun přesvědčivě dokazují, že letecký průmysl je výnosným zdrojem finančních prostředků pro státní rozpočet. Rychle roste i čistý zisk podniku, zvětšující se o desítky procent ročně. Na základě velmi pozitivních zkušeností s provozem cca 1000 letadel L 410, dodaných před rokem 1990 do Sovětského svazu, spolupracuje druhý majitel Aircraft Industries, společnost UGMK, velmi aktivně na projektu rozvoje podniku a vytváří vhodné klima pro export modernizovaných letadel L 410 do Ruské federace. Ruští členové předsednictva Aircraft Industries Ing. Oleg Meljuchov a Ing. Vladimír Kolotuškin jsou vynikající odborníci, zajišťující konkrétními opatřeními příznivé podmínky pro trvale rostoucí export letadel L 410 do Ruské federace. Např. v roce 2010 bylo vybudováno servisní pracoviště pro tato letadla v Jekatěrinburgu. Hlavním problémem plnění velmi náročného plánu zvyšování výroby a exportu modernizovaných letadel L 410 je soustavné získávání pracovníků s potřebnou kvalifikací. V roce 2009 pracovalo v Aircraft Industries 490 pracovníků, do konce roku 2012 je plánován nárůst na 900 a v roce 2014 se plánuje počet 1100 pracovníků. Složení pracovníků podniku tvoří přibližně ze 60 % dělnické profese a ze 40 % technici a management. Dosud chybí dostatek vysokoškolsky vzdělaných pracovníků pro zdokonalování konstrukce draku a řešení pevnostních problémů letadla, jeho aerodynamiky, konstrukce celého systému letadla a pro zástavbu nejmodernější avioniky. Úspěšné řešení tohoto problému je zárukou trvale pozitivního rozvoje firmy. Součástí podniku je Střední letecká škola, která připravuje své absolventy na výrobu, servis a údržbu letadel v reálném provozu. Výukou jsou pověřeni pedagogové s vysokoškolským leteckým vzděláním a instruktoři na odbornou praxi zaměstnaní v Aircraft Industries. Trvá však malý zájem o nedostatková povolání – vyučený letecký klempíř, nýtař a frézař. Úspěchy firmy po zitivně zaujaly veřejnost. Vyhrála v soutěži Cena Hospodářských novin – Firma roku 2011 ve Zlínském kraji. V tomto kraji vyhrála i zvláštní kategorii Odpovědná firma roku za podnikatelský přístup, který zohledňuje dopady podnikání na životní prostředí a podporuje společensky odpovědné aktivity. AIRCRAFT INDUSTRIES PO ROCE 2014 Podle dosavadního rozvoje společnosti Aircraft Industries můžeme předpokládat, že v českém leteckém průmyslu se daří budovat firmu, která už v roce 2015 vykáže sériovou produkci 24 malých dopravních letadel ročně a zaručený export pro další léta. Samozřejmým předpokladem je sledování vývoje nové letecké techniky ve světě, aby Aircraft Industries neztratil konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Z tohoto i dalších důvodů je žádoucí navazovat spolupráci s předními zahraničními leteckými společnostmi. Aircraft Industries je zapojen do několika významných mezinárodních projektů, podílí se na usměrňování vývoje v leteckém průmyslu v rámci Evropské unie. Pozitivní je, že v ČR jsou zdroje mladých vysokoškolsky vzdělaných odborníků v letecké technice v Leteckém ústavu na VUT v Brně a v Ústavu letadlové techniky na ČVUT v Praze. Pomoc v řešení teoretických problémů s využitím náročné experimentální techniky poskytuje uznávaný Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Lze předpokládat, že současné vládní orgány budou podporovat náš letecký průmysl v oblasti výzkumu a vývoje i v oblasti marketingu. Hlavní odpovědnost za trvalou prosperitu Aircraft Industries má jeho vrcholové řízení. Světová konkurence zesílí, protože se tato firma podílí na produkci letadel pro regionální dopravu v množství ohrožujícím prosperitu světových konkurentů. Klademe si otázku: Jak je možné, že společnost Aircraft Industries za nepříznivých podmínek způsobených světovou politickou a ekonomickou situací devastující i dlouhodobě prosperující firmy, rychle zvyšuje technickou a ekonomickou úroveň bez významné externí pomoci? Generální ředitelka Ilona Plšková svými znalostmi a obětavostí zmobilizovala tým nadaných odborných pracovníků, s nimiž dokázala i za nepříznivých okolností správně určit cíle firmy. Tedy žádný zázrak, ale skutečnost, která zapůsobila i v jiných případech rozvoje náročné techniky: Záleží na člověku. Aircraft Industries úspěšně reprezentuje český letecký průmysl a zvyšuje autoritu mezinárodního postavení České republiky. Produkcí a prodejem modernizovaného letadla L 410 UVP-E20 zvyšuje konkurenceschopnost České republiky. Ing. Jiří Černohorský,