Z AERA přichází smutná zpráva.
Nový majitel AERA oficiálně
sdělil, že rozváže pracovní
poměr se 450 techniky. Novému
majiteli, společnosti PENTA,
nemůžeme nic vyčítat. Je
to obchodní společnost, jejímž
hlavním úspěchem snažení je
zisk, nikoliv investice do současné
problematické činnosti managementu
AERA. Vše nasvědčuje
tomu, že ti, kteří v příslušné
komisi vybrali jako nového majitele
AERA společnost PENTA, si
nepřáli, aby v AERU Vodochody
byl dále rozvíjen letecký výzkum
a vývoj.
Zřejmě se počítá, že AERO nebude
leteckým podnikem s tvůrčí činností
a bude aktivní jen v rozdělaných
zahraničních spolupracích
a v servisu pro letouny vyrobené
v AERU, která jsou dosud v provozu.
Úroveň, kvalifikace dělníků,
techniků a vedoucích pracovníků
na střední úrovni je v AERU srovnatelná
s úrovní těchto pracovníků
v úspěšných zahraničních leteckých
podnicích. U špičkových
vedoucích pracovníků to platí jen
pro některé.
Odchod 450 odborníků znamená
konec dalšího vývoje malého
dopravního letounu Ae 270 Ibis,
který v posledních letech neprobíhal
úspěšně a existovala jen malá
naděje, že bude zaveden s deklarovanými
parametry na počátku jeho
vývoje do předpokládané sériové
výroby. Měli jsme vynikající příležitost
úspěšného vstupu na světový
trh, která se neopakuje. Je to
největší poválečná prohra v našem
leteckém průmyslu.
VÝVOJ LETOUNU AE 270 IBIS
NESKONČIL DOBŘE
Připomeňme, že na vývoj letounu
Ae 270 Ibis byl vytvořen společný
podnik IBIS se společností AIDC
(Aerospace Industrial Development
Corporation) z Tchaj-wanu, kde se
vyráběla křídla. Trup a konečná
montáž tohoto letounu byly pořízeny
v AERU. Odpovědnost za
dokončení letounu 270 Ibis a za
dodržení jeho technických parametrů
dojednaných na počátku spolupráce
měla česká strana.
Bylo propočteno, že náklady na
vývoj letounu Ae 270 Ibis pokryje
výroba 200 těchto letounů. Předpokládalo
se, že po zavedení sériové
produkce AERO ročně vyrobí
40 letounů Ae 270 Ibis a že celkem
jich bude vyrobeno více než 400.
Je třeba konstatovat, že v české
části společného podniku IBIS
se podařilo vedle vývojové konstrukce
vybavené moderní technikou
pro počítačové modelování
konstrukčních řešení vybudovat
i experimentální pracoviště na
potřebné úrovni. Je vybaveno pro
letové zkoušky zařízením umožňujícím
současné měření různých
fyzikálních veličin na 250 místech.
Byla zvládnuta potřebná měřicí
technika a automatické zpracování
měřených dat využívané v leteckém
vývoji a výzkumu. Konstruktéři,
experimentátoři i výpočtáři
mají dostatečnou kvalifikaci pro
předpokládanou činnost. K dispozici
byli odborníci a moderní experimentální
základna ve VZLÚ.
Letecký výzkum však soustavně
trpěl nedostatkem podpory
ze strany státu ve formě grantů
a zadávání výzkumných prací,
na rozdíl od vyspělých průmyslových
zemí, takže nebylo možné
aplikovat netradiční technologie
a materiály.
Společný podnik IBIS Aerospace
prováděl velmi intenzivní
celosvětový marketing. Staraly se
o to marketingové útvary v Evropě
– česká společnost IBIS Aerospace
Odolena Voda, na Tchaj-wanu
a Dálném východě IBIS Aerospace
– Taichung a v USA v Texasu IBIS
Aerospace – Kerrwille a následně
San Antonio. Samozřejmě byly
letouny nabízeny s tím, že budou
certifikovány pro evropský a americký
trh. Nedodržením základních
parametrů ztratiy dosažené kontrakty
smysl. Letoun Ae 270 Ibis
byl certifikován s parametry, které
podstatně snížily jeho kvalitu,
a tedy i zájem zákazníků. Ten se do
značné míry orientoval na konkurenční
letoun Cessna 208 Caravan.
Nutno zdůraznit, že stav vývoje
letounu Ae 270 Ibis byl sledován
na pravidelných oponentních jednáních
a naprázdno vyzněly snahy
situaci v řešení ohrožení hlavních
parametrů změnit. Potenciální
zákazníci byli průběžně informováni
o dosahovaných hlavních
technických parametrech letounu.
Jejich počet se však snižoval.
KDO JE VINEN?
Tvrzení, že objektivní podmínky
panující v AERU Vodochody neumožnily
úkol úspěšně dokončit,
je velmi subjektivní. Vinu za neúspěšný
vývoj letounu Ae 270 Ibis
je třeba hledat v nejvyšších patrech
exekutivy AERA, jejíž pracovníci
měli povinnost tyto podmínky přizpůsobit
požadavkům úspěšného
vývoje letounu Ae 270 Ibis i za
cenu sporu s odpovědnými pracovníky
na nejvyšších místech mimo
AERO. Není přijatelnou omluvou,
že si pracovníci AERA neuvědomili
dosah této prohry nejen pro
AERO, ale pro celý náš letecký
průmysl. V plné míře se projevilo,
že vývojové kapacity AERA nebyly
dimenzovány a hlavně organizovány
na paralelní vývoj více
programů. AERO v kritické době
dokončovalo vývoj letounu L-159,
který byl upřednostňován.
Zcela otevřeně řečeno, v AERU
chyběl jeden nejodpovědnější řídicí
pracovník, který by rozhodoval bez
ohledu na zavedený systém řízení.
Z MORAVSKÝCH PODNIKŮ
SKÝTÁ REÁLNOU NADĚJI
NA POKRAČOVÁNÍ NAŠEHO
LETECKÉHO PRŮMYSLU JEN
EVEKTOR
Skončily naděje, že lze očekávat
pokračování výroby malých dopravních
letounů L 410 nebo dokonce
L 610. Chybí finanční prostředky
a nezadržitelně klesají potřebné kapacity.
Záměr, aby se náš letecký průmysl
zaměřil na kategorii letounů general
aviation, je téměř ztracen. Perspektivní
zůstává jen firma EVEKTOR, s rostoucím
kvalitním lidským potenciálem
a dostatečnými finančními prostředky,
kde se počítá s výrobou sportovního
a obchodního letounu VUT 100 Cobra
pro 4 až 5 pasažérů, který byl úspěšně
certifikován, ve stádiu stavby prototypu
se nachází malý dopravní letoun EV–
55 pro 9 až 14 pasažérů, ročně se vyrábí
více než 200 ultralightů a malých
sportovních letounů. Různé malé firmy
ročně produkují více než 100 ultralightů.
Tyto malé letouny jsou soustavně
modernizovány. Je prodlužována jejich
životnost, dolet a modernizována konstrukce
využitím kompozitů.
Nebylo by větší chybou než
rezignovat na ztráty, které postihly
náš letecký průmysl. Řada faktorů
likvidujících náš letecký průmysl
zmizela. Pokud jde o případ
letadla Ae 270 Ibis, plyne pro nás
poučení, že k řízení náročných
úkolů nestačí jen vzdělání, ale
často je potřeba totální nasazení,
kterého je schopen jen pracovník,
jenž pro letectví žije.
ING. JIŘÍ ČERNOHORSKÝ, DRSC.