Jednoduše shrnout směr vývoje dnešní energetiky je těžké. Nepochybně prochází změnou, ale zároveň se v ní objevují zcela protichůdné trendy a jedinou jistotou je, že budoucnost je nejasná. Zaručeně v ní ovšem budou hrát stále větší roli informační technologie, například v podobě „internetu věcí“. Jejich aplikací se najde celá řada, ale tou hlavní, na kterou sází celá řada firem i výzkumníků, je otevření energetiky a přenosových sítí i pro nové druhy podnikání, výměny a obchodování. Jedním z těch, kteří se o IT „liberalizaci“ sítě pokoušejí, je i evropský projekt SHAR-Q. Vývoj začal zhruba před půl rokem, nyní se projekt dostal do fáze prvních praktických zkoušek. O jejich průběhu i celkovém nápadu otevřít elektrickou síť jsme hovořili s Adamem Kapalou z české pobočky společnosti Atos, která je jedním z členů vývojového konsorcia. Pro ty, kteří se v energetice nepohybují každý den, začněme od konce: jak by měl systém, který vyvíjíte – a připomínám, že nejste, alespoň v principu, jediní – pracovat v praxi? Dobře představitelný příklad je nabídka využití vašeho úložiště, například baterie, ať už domovní, nebo v elektromobilu. Do takové služby se nejprve zaregistrujete a pak vám lidé za využití vašeho úložiště mohou platit. Pro některé služby – třeba zapojení do služby pokrytí špiček ve spotřebě – bude zapotřebí, abyste například ostatním poskytli svou polohu, a distributoři budou moci využít vaši baterii jako rychlou zálohu. To je služba, na kterou distribuční společnosti a provozovatelé sítí slyší – jakmile se tedy v síti v rámci evropské strategie navýší výroba z obnovitelných zdrojů s nestálou výrobou a budou existovat speciální distribuční nebo obchodní tarify. Další službou může být využití baterií z elektromobilů ke skladování elektřiny. Používal jsem někdy přirovnání k IT platformám. Systém by měl být v jistém ohledu jako Facebook, protože může podporovat vazby v komunitě. A trochu jako App Store, protože umožňujeme registrovat nové aplikace a volný přístup k nim. Výsledek by měl být také podobný protokolu, který nabízí Google pro „chytrá“ domovní zařízení, ale my kromě takových možností, jako je sledování spotřeby, chceme nabídnout i energetické aplikace pro vaše vlastní systémy – s tím rozdílem, že SHAR-Q platformou budou uživatelská data pouze protékat. Google spíše sbírá informace o chování spotřebitele, na těch umí vydělávat, to energetika moc ne. Zato dokáže vydělávat na jiných věcech. Co by mohlo být výsledkem? Jedním z cílů je srazit ceny malých, necentrálních zdrojů energií v kombinaci s úložištěm. Jejich ceny sice klesají, ale stále jsou v našich podmínkách – a i ve většině dalších evropských zemí – náklady příliš vysoké na to, aby se mase uživatelů vyplatily. Cílem projektu je připravit prostředí, ve kterém se podobné investice mohou skutečně vyplatit. Interně jsme si například stanovili, že bychom rádi, aby se investice do bateriového úložiště koncovým uživatelům vrátila zhruba do pěti let, firmám zhruba do osmi let. Nejde jen o investice individuální: vedlejším cílem je snížit celkové společenské náklady na pořizování úložišť elektřiny, protože je bude možné sdílet v rámci podobného ekosystému. To by měla být motivace pro všechny typy spotřebitelů, ale i distribuci. Je to samozřejmě především příprava do budoucna. Nástup obnovitelných zdrojů, elektromobilů a regulace podporující přístup koncového odběratele na trh s elektřinou energetiku změní a naším cílem je transformaci energetického trhu podpořit a zároveň s tím spjaté tlaky na provozovatele sítí s transformací spojené zmírnit. Už za sebou také máte první praktické zkoušky. Jak vypadaly? Na úvod musíme říct, že jsme teprve na začátku. Demonstrativní ukázka zahrnovala dva případy využití z celkového počtu třinácti plánovaných. Ostatní bychom měli vyzkoušet během následujících dvanácti měsíců na třech různých místech Evropy. Ze zmiňovaných dvou ukázek to byla nepochybně služba s přidanou hodnotou, která v krátkém čase a bezchybně pokryla celý ekosystém potřebný pro dobíjení elektromobilů, včetně zkoušky dodávek z baterie elektromobilu do sítě, tedy takzvaného V2G (Vehicle-to-Grid, pozn. red.). Ukázka zahrnula integraci dobíjecího stojanu a nástěnné dobíjecí jednotky od dvou různých výrobců a to vše během několika minut. Snažíme se totiž vytvořit nový standard, platformu, která by díky svým softwarovým adaptérům mohla fungovat nezávisle od výrobce a technologie. Prakticky to funguje tak, že náš adaptér umožňuje autonomně generovat kód daného rozhraní a zajistit tak připojení zařízení do ekosystému SHAR-Q. Díky tomu je uvedení nového zařízení jednodušší a v mnohem kratším čase v porovnání s konvenčním postupem ručního programování v rámci integrace technologií. Ještě u toho zůstaňme. Co přesně musí nový uživatel udělat, když se chce připojit do systému – třeba když chce začít prodávat přebytečnou elektřinu na dobíjení automobilů? Při demonstraci to proběhlo takto. Vlastník dobíjecí stanice registroval nové zařízení do ekosystému prostřednictvím softwarového adaptéru. Poté aktivoval své zařízení v SHAR- -Q, nastavil ho jako všem přístupné a viditelné zařízení a nabídl provozovatelům dobíjecích stanic v okolí svou nově připojenou stanici. Provozovatel stanic dostal upozornění na nově přidané zařízení, které poslalo nabídku na uzavření smlouvy. Když se obě strany dohodnou, provozovatel dobíjecích stanic uzavře s vlastníkem stanice dohodu o jejím užívání a přidá nové zařízení mezi ostatní monitorované dobíjecí stanice – monitorovací služba je přitom další aplikací v rámci SHAR-Q. Systém mimo jiné také přesně přiřadil stanici ke konkrétnímu elektrickému distribučnímu vedení pod konkrétní trafostanici. To odlehčí provozovateli distribuční soustavy, zamezí přetěžování sítě sousledným dobíjením anebo v kombinaci s dodávkou OZE zamezí zvyšování napětí či přetokům výkonu do vyšší napěťové hladiny. Konečně se stanice také okamžitě objevila v Google Mapách a byla ihned k dispozici uživatelům v rámci systému. Na Mapách bylo také vzápětí vidět, kdy je stanice volná, případně zda je využita jenom jedna ze dvou nabíjecích zásuvek apod. Podobně proběhla ukázka pro připojení nástěnného, tedy spíše domácího dobíjecího zařízení jiného výrobce. To jen nebylo nastaveno jako veřejné, a tak ho viděli pouze spřátelení uživatelé. Tím nemyslíme nutně přátele, ale například distribuční společnost či obchodníka, kteří by mohli mít zájem využívat elektromobil jako nájemné úložiště výměnou za nějaký finanční benefit pro majitele. Na dobíjeném voze jsme demonstrovali, jak jednoduchým kliknutím může být nabíjení vozu odloženo anebo na omezenou dobu snížen dobíjecí proud, například kvůli přetížené distribuční síti. Chcete tedy nabídnout společný jazyk, standard pro různé služby a výrobce, chápu to správně? Většina výrobců zařízení má své vlastní webové portály, platformy, prostřednictvím kterých uživatelé vidí a spravují svá zařízení přes internet a mobilní telefon. SHAR-Q je otevřená platforma, nezávislá na výrobcích. SHAR-Q tím demonstroval své hlavní přednosti, jako je přínos interoperability do světa nepřeberného množství komunikačních protokolů. Umožňuje připojení libovolného zařízení pod jednu či více služeb s přidanou hodnotou, dá-li kombinace služeb pro uživatele smysl, např. poskytnout 3 % úložiště elektřiny pro stabilizaci frekvence sítě, 17 % pro uložení přebytků nejbližší výroby a zbytek pro vlastní potřebu. Navíc, platforma podporuje vztahy a spolupráci mezi uživateli, takže například s pomocí dodavatelů energií může přes platformu probíhat nákup a prodej mezi přáteli. Pokrýváme vztahy mezi koncovými odběrateli, mezi uživatelem a společností i mezi společnostmi. Každý z nich pak může přidat vlastní aplikaci a ve výsledku tedy může vzniknout téměř nekonečné množství služeb s přidanou hodnotou. Třebaže je platforma centrem propojení zařízení a subjektů, přesto není v roli „Man in the Middle“ (prostředníkem, pozn. red.). A co soukromí uživatelů? Jakmile dojde k uzavření „kontraktu“ mezi uživateli, platforma zajistí jejich komunikační propojení a ze spojení Peer-to-Peer mezi dodavatelem a odběratelem odstoupí dříve, než nastane přenos prvních citlivých informací mezi dvěma uživateli. Platforma tedy není prostředníkem a „nevidí“ na to, zda si uživatelé mezi sebou posílají např. aktuální odběr elektřiny, data o úrovni nabití automobilu nebo u jakého dobíjecího stojanu je zrovna automobil připojen. Jak bude platforma dostupná? Je to projekt za evropské peníze, tak je přístupný pro každého. Vznikne otevřené rozhraní, které bude dostupné na internetu, a jednotliví výrobci elektrických zařízení, třeba domácích systémů pro řízení baterií nebo domácích výroben elektřiny, ho mohou použít ve svém výrobku. A můžete si ho nainstalovat samozřejmě na vlastní hardware, třeba Raspberry PI. A co motivace samotného Atosu? To je komerční společnost. My samozřejmě získáme know-how, které se jen tak neztratí. I po ukončení projektu navíc bude na platformě co vyvíjet a vylepšovat. Další aplikace – služby s přidanou hodnotou, které použijeme pro vnitropodnikové účely –, nabídneme přes SHAR-Q platformu na trh anebo vyvineme pro jiného zákazníka na zakázku. V určitých případech můžeme některé služby s přidanou hodnotou i provozovat. V rámci firmy také už dnes vyvíjíme i další koncepty, které se v ideálním případě dají s SHAR-Q kombinovat. Do budoucna ho můžeme třeba rozšířit o platby za energie postavené na blockchainu.
