ABB ČR: výraznější zaměření na růst domácího trhu

Hannu Kasi. Když letos v srpnu nastupoval do pozice generálního ředitele nadnárodního gigantu ABB pro ČR, mj. prohlásil, že ho těší, že bude „moci přispět k různým strategiím trhu a k podpoře růstu“. Jeho symbolických prvních 100 v nové funkci uplynulo a nás zajímalo na jaké nové konkrétní cíle se se svým týmem ve vedení společnosti zaměřil a nakolik se už začínají uskutečňovat? Jak jsem pochopil od svých českých spolupracovníků, je slovy básníka „malý ten, kdo zná jen malý cíl“. Průmyslový svět je založen na konkurenci, a proto opět podle Jana Nerudy "kdo chvíli stál, již stojí opodál“. Z těchto pravd musí vycházet náš přístup k trvalému zlepšování, snižování nákladů a úpravám organizace tak, aby dokonale reagovala na potřeby trhu. Pracujeme nad strategií dalšího postupu ABB v České republice. Některé z cílů jsou zřejmé již nyní: výraznější zaměření na růst domácího trhu a zvýšení podílu služeb na naší činnosti. V obou případech využijeme naše jedinečné technické nabídky na trhu. ? ABB patří ke globálním energetickým a elektrotechnickým leadrům v oboru. Vy jste se od prvopočátků netajil s názorem, že i tak relativně malý trh jako je střední Evropa a v jejím rámci ČR, mohou být pro giganta typu ABB zajímavé. Není to vzhledem k pomalu odeznívající ekonomické krizi v oboru jen útěcha pro Vaši zdejší výrobní a projekční bázi? Budou v budoucnu razantněji transformovány? To, co vidím nové pro české ABB a jeho roli v regionu je vedení tzv. klastru zemí, do něhož kromě ČR patří také Slovensko, Maďarsko a Ukrajina. Cíl spočívá ve využití obchodních a hlavně inženýrských kapacit, které jsme vybudovali v České republice a které mohou být základem pro získání většího tržního podílu v zemích tohoto klastru. Základem úspěchu bude jistě, kromě stále nižších nákladů oproti vyspělým zemím, i snazší orientace v místních problémech a jejich pochopení, což plyne ze společné 40leté historie. Nezanedbatelné je rovněž optimální logistické umístění ČR a velmi dobrá infrastuktura. V souladu s tímto trendem výrobní závody převzaly v poslední době řadu produktů, které se dříve zhotovovaly v zemích západní Evropy, konkrétně v Itálii a ve Švýcarsku. Obdobný proces může pokračovat. ABB má rovněž zájem o výhodné akvizice, k nimž je právě před ekonomickým zotavením příhodná doba. ? Také českou energetiku čeká v nadcházející dekádě řada technických, organizačních, projekčních, legislativních i investičních procesů v rámci přechodu k technologicky vyspělejším Smart Grids a Smart Meteringu. Čím ji přitom napomůže velká rodina ABB? Počítáte s vytvořením nových produkčních, příp. implementačních kapacit pro tyto sofistikované technologie i na území ČR? Potřeba přechodu k „chytrým sítím“ vyplývá ze stále větší závislosti naší civilizace na elektrické energii (dovedeme si vůbec představit několikadenní výpadek elektrického proudu a následný skoro katastrofický scénář?), z potřeby šetřit a také jako reakce na poměrně masivní kapacitu nově připojených větrných a fotovoltaických elektráren. Ty vnášejí do soustavy prvek nahodilosti a nepředvídatelnosti a tedy i nejistoty. Prvním předpokladem úspěchu je přesná definice toho, co chceme „chytrou sítí“ dosáhnout. ABB již má potřebné technologie, nebo se spolupodílí na jejich vývoji. V tomto směru nevyžadují „chytré sítě“ nic převratného. To nové bude řízení provozu elektrických sítí přes satelitní systémy. Proto je spojení s některým z mobilních operátorů podmínkou řešení. V Německu již takové spojení existuje a ABB na něm participuje. Obdobný proces očekáváme i v ČR. Zde se ABB odborně podílí na pilotním projektu společnosti ČEZ. Znovu ale opakuji: pro další postup „chytrých sítí“ je potřeba definovat úkoly, které má řešit. A to se neobejde od produktivní spolupráce mezi energetikou a průmyslem na jedné straně a politickou reprezentací na druhé straně. Protože „chytrost“ a „stabilita sítě“ bude opět něco stát. ? Český průmysl i české domácnosti stále patří v rámci EU27 k energeticky náročným. Nabídneme jim v rámci vaší inovační politiky pro nejbližší období nějaká konkrétní produktová řešení a úsporné systémy? Jak víte, ABB se nepodílí na dodávkách průmyslových technologií. Náš příspěvek k úsporám energií spočívá v konstrukci a výrobě zařízení, která nejefektivněji hospodaří s energií. Která zajistí co nejvyšší míru přeměny energie. Odtud proto motory, frekvenční měniče a vůbec výkonová elektronika, řídicí systémy, transformátory a také relativně nové technologie vysokonapěťového stejnosměrného přenosu elektrické energie na velké vzdálenosti (HVDC) a další. ? I ty nejambicióznější rozvojové plány jsou bez šancí, pokud se pro ně nepodaří získat kvalitní a erudované pracovníky. Technické obory však nepatří v nabídce českých vysokých škol k nejžádanějším. A naopak: technicky vyspělé firmy pociťují stále tíživěji nedostatek vysoce kvalifikovaných mladých odborníků. Jak se bude toto dilema řešit po linii tuzemských kapacit ABB? Toto je problém, který tíží firmy minimálně v celé Evropě. Odpověď není jednoduchá a řešení není triviální. Na jednu stranu je menší zájem o techniku dán stále rostoucí výkonností techniky, což nevyžaduje do technických oborů investovat tolik lidského potenciálu. Inženýrů je však přesto nedostatek. Otázka proto zní: jak zlepšit image technických oborů? Jak přesvědčit dnešní „zelenou“ Evropu o tom, že technika není „špinavá“, že představuje to, na čem stojí dnešní blahobyt a také další prosperita? Že pouze trvalý vzestup produktivity všech lidských činností nám umožňuje užívat ostatních životních radostí, koníčků a obecně volného času. Abychom získali kvalitní inženýry podporujeme nábor absolventů. Kupříkladu v rámci projektu ABBsolvent, který přivádí do firmy nové technicky vzdělané odborníky. Absolventi a další noví zaměstnanci mají možnost s nástupem do společnosti ABB využít nesmírných příležitostí, které naše podniky ve více než stovce zemí světa mohou nabídnout. To se může dít různými způsoby: naši lidé kupř. pracují na projektech, které překračují hranice států. Týká se to jak konstrukční, tak výzkumné a vývojové činnosti. Anebo je tu mobilita: máme dobré příklady toho, že čeští občané postupují na vysoké řídící pozice i mimo svou zemi. Náš generální ředitel pro Ukrajinu je Čech. Bývalý manažer výrobního závodu v ČR po působení v podobné funkci v Malajsii nyní vede výrobní závod v Brazílii. Máme také dobré příklady českých odborníků, kteří se vracejí po úspěšném splnění úkolů v zahraničí zpět do ČR. Mezi ně patří bývalý finanční ředitel pro Malajsii, který nyní v ČR působí v oblasti globálního controllingu. To je zároveň náš přínos české ekonomice, neboť zvyšuje stupeň globalizace českého hospodářství a v konečném důsledku pomůžeme otevřít nové exportní možnosti pro celou zemi. /uai/