V roce 1973 vyšel odborný článek, který doslova změnil lékařskou praxi. V britském časopise Journal of Radiology popsal anglický elektroinženýr Godfrey N. Hounsfield, jak se mu podařilo zobrazit lidský mozek prostřednictvím velkého počtu neinvazivních, ale zato velmi kvalitních rentgenových snímků lebky pořízených z různých úhlů. To bylo něco, o čem dosud ještě nikdo neslyšel. Zrodila se počítačová tomografie. O dva roky později (1975) autora této nové převratné metodiky zvolili za člena Královské společnosti a čtyři roky nato se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, o kterou se dělil s Allanem McLeodem Cormackem. V roce 1981 mu byl udělen titul Sir a královna Alžběta II. ho pasovala na rytíře. Godfrey N. Hounsfield zemřel v plné slávě v roce 2004. Za 40 let své existence prošla počítačová tomografie významným vývojem. K tomu dopomohly nejen nové poznatky z medicíny samotné nebo z radiační fyziky, ale především rozvoj techniky a technologie, které nyní skýtají dříve nepředstavitelné možnosti. Díky tomuto pokroku se podařilo nejen výrazně zvýšit časové a prostorové rozlišení, ale současně i podstatně snížit radiační zátěž při CT skenování. Z hlediska využití dnes zažívá snad největší boom CT angiografie. Vizualizace a kvantifikace například zúžení tepen a okluzí je v současnosti realizovatelná již v řádu několika málo sekund. Bez CT angiografie by také vůbec nebyla možná rychlá a efektivní léčba aortálních výdutí zavedením cévních endoprotéz (stentů). Již řadu let hraje počítačová tomografie hlavní roli též v diagnostice, plánování léčby a sledování pacientů s rakovinou. Moderní software, který máme dnes k dispozici, nám umožňuje například i automatizovanou 3D rekonstrukci a přesný popis nádorů o velikosti nádorů plicních a jaterních. Nejnovějšímu pokroku a posledním trendům v lékařské zobrazovací technice se budeme podrobněji věnovat v naší speciální vkládané příloze, která je již 5 let pravidelnou součástí Technického týdeníku. Pozor: vychází již v čísle 8!
