Během únorového Víkendu hvězd NBA se v rámci velmi populárního Utkání hvězd objevila na hřišti také hvězda teprve vycházející, černé koule, kterou hráč Kenyon Martin Jr. v sobotu večer ve Slam Dunk Contest použil pro svůj druhý pokus…
Basketbalový míč od Wilson Sporting Goods, oficiální kožený míč NBA (National Basketball Association), byl vyráběn standardními, prakticky nezměněnými postupy od roku 1946, dokud nebyl na 30 let nahrazen konkurenčním Spaldingem. V roce 2006 pak oficiální výrobce míčů Spalding představil syntetický basketbalový míč, u kterého testování prokázalo, že poskytuje lepší přilnavost a konzistentnější odraz než kožený standard. Navzdory jeho pokrokům byl ale odmítnut hráči NBA, kteří tvrdili, že jim nedává při hře stejné pocity, a v polovině sezóny se tak nejpopulárnější basketbalová liga vrátila k původním standardům. V roce 2021 se do hry vrátila značka Wilson, která se nyní snaží způsobit doslova revoluci ve výrobě míčů. Slibuje přitom zachování jejich klíčových fyzických i „pocitových“ vlastností. Přesto je nový míč výrazně jiný. Vytištěný je technologií 3D a ostré předměty jej nemohou poškodit. V podstatě se totiž skládá z děr. Dokazuje, že basketbalový míč budoucnosti nemusí být vzduchotěsný a nepotřebuje ani vzduchovou pumpu. Vyvinut byl, jak už jsme naznačili, americkým výrobcem sportovního zboží Wilson a není založen na vzduchotěsné, nafouklé „skořepině“. Místo toho má míč děrovaný povrch. Podle informací výrobce odpovídá jeho hmotnost běžnému míči používanému v americké basketbalové lize NBA a při driblování i házení by se měl prototyp bez vzduchu chovat naprosto totožně jako „normální“ míč. Bezvzduchový prototyp byl vyroben pomocí 3D tisku procesem selektivního laserového sintrování (SLS), při němž je plastový prášek svařován ve vrstvách laserem. De facto se skládá z „tyček“ ohraničujících šestihranné otvory a vytváří tak strukturu, jež dodává 3D tištěnému míči potřebnou pružnost, aby se s ním dalo driblovat. Výhoda takového řešení je zřejmá: na rozdíl od klasického míče jej nemohou poškodit ostré předměty. Výrobci pneumatik jako Hankook a Michelin proto již z podobných důvodů zkoušejí výrobu tištěných pneumatik pro automobily. Wilson ale ještě není tak daleko: míč je intenzivně testován ve vlastním testovacím zařízení v Ada, Ohio. Tiskové zprávy neuvádějí, zda se „airless basketbalový míč“ nakonec dostane do sériové výroby a najde uplatnění v NBA, nebo zda jde jen o studii proveditelnosti. Tisku míče se ujala německá společnost EOS (Electro Optical Systems) vyrábějící vlastní SLS tiskárny, které zpracovávají kovy a plasty. Firma z Kraillingu u Mnichova i sama vyrábí díly pro společnosti z různých odvětví, jako je letectví, automobilový průmysl nebo lékařská technika. /Karel Sedláček/
