Nanokompozity s uhlíkovými nanotrubičkami si získaly velkou pozornost. Představují totiž velice atraktivní alternativu ke klasickým kompozitním materiálům kvůli celé řadě zajímavých mechanických, elektrických, termálních nebo chemických vlastností. Jsou mechanicky odolné, zpomalují hoření a také jsou dobře elektricky vodivé. Daniel Therriault z Laboratoře multiškálové mechaniky na polytechnice v kanadském Montrealu a jeho kolegové nově vytvořili vysoce vodivé nanokompozity z uhlíkových trubiček a kyseliny polymléčné (CNT/PLA), které je možné používat jako vodivý inkoust do 3D tiskárny. Dosavadní postup výroby z vodivých nanokompozitů bývá komplikovaný a obvykle zahrnuje výrobu forem všech požadovaných tvarů. 3D tisk celý proces zjednodušuje, protože není nutné vytvářet formy pro každou strukturu z vodivého nanokompozitu. Vysoce vodivé nanokompozity náležejí mezi momentálně nejslibnější ze všech nových materiálů, které by se mohly uplatnit při vývoji elektroniky nebo například senzorů. 3D tištěný nanokompozit Therriaultova týmu je přitom zřejmě nejvíce vodivý 3D tištěný polymerový nanokompozit, který byl zatím vyroben. Technologie vyvinutá Therriaultem a spol. by mohla být velmi užitečná v řadě oblastí, kde se uplatní 3D tištěné a zároveň vodivé struktury – například při konstrukci 3D strukturovaných obvodů anebo rozmanitých typů senzorů. Výzkum samozřejmě nekončí, Therriault a jeho kolegové teď budou studovat mechanické vlastnosti 3D tištěných struktur ze svého nanokompozitu. To je obzvláště důležité pro různé aplikace, v nichž hraje roli mechanická pevnost používaných struktur. Badatelé chtějí rovněž studovat vliv různých parametrů nanokompozitu – jako je například jeho viskozita – na kvalitu tištěného objektu. Rádi by totiž vylepšili samotný systém 3D tisku, který používají.
