Tištěný senzor založený na směsi polypropylenu s mnohostěnnými uhlíkovými nanotrubičkami a dalších nanočástic detekuje pesticidy i v koncentraci jedné jednotky na milion částic. Pesticidy jsou stále ještě „denním chlebem“ zemědělců. Pomáhají ochránit úrodu, ale zároveň představují závažnou hrozbu pro zdraví i životní prostředí, kterou je nutné neustále monitorovat. Problémem přitom mohou být i malé lokální úniky do prostředí, protože často jde o velmi toxické látky. Dnešní monitoring pesticidů v prostředí obvykle využívá laboratorní testy, které zahrnují chromatografii a hmotnostní spektrometrii. Takové testy sice poskytují velmi přesné a spolehlivé výsledky, jsou ale také časově náročné a drahé. Zajímavou alternativu představuje například metoda SERS (Surface- -enhanced Raman scattering), umožňující detekovat i nepatrná množství cílových látek ve vzorku, který je adsorbován na speciálním povrchu, podle toho, jak vzorek rozptyluje světelné záření. Evropský tým odborníků vyvinul nový 3D tištěný senzor pro analýzy SERS, který je levný a praktický, pokud jde o jeho použití. Dokáže detekovat i velice malá množství pesticidů ve vodě. Badatelé otestovali více různých kombinací 3D tisknutelných nanomateriálů pro tyto senzory, přičemž šlo o směsi polypropylenu s mnohostěnnými uhlíkovými nanotrubičkami a dalšími nanočásticemi. Jako nejlepší se ukázala kombinace uvedené směsi materiálů s nanočásticemi stříbra. Vědci poté účinnost nového senzoru prověřili v experimentech s testovacími vzorky slané a sladké vody, obsahujícími malá množství reálných pesticidů thiramu a paraquatu. Vzorky přitom pocházely z míst, kde se běžně testuje kvalita vody a přítomnost pesticidů. Ukázalo se, že nový senzor detekuje tyto pesticidy i v koncentraci 1 ppm (parts per million). /sm/