Amorfní kovy vynikají vlastnostmi, pro které by našly skvělé uplatnění u silně zatížených, a přitom lehkých výrobků v řadě průmyslových oborů. Až doposud však byla jejich aplikovatelnost velmi omezená. Amorfní kovy, látky s nepravidelnou krystalickou strukturou, vznikající při rychlém ochlazení taveniny, čekají přes své vynikající vlastnosti stále ještě na širší uplatnění. Při svém izotropním chování mají vysokou pevnost, dvounásobnou proti oceli, vynikající tažnost a zároveň jsou i mnohem lehčí a pružnější, často s dobrou odolností proti korozi a biokompatibilitou. Jejich dosavadní výrobní metody, nejčastěji atomizace tavenin tlakovým médiem při výrobě kovových prášků, rovinné lití, nástřik roztaveného kovu na substrát nebo natavování tenkých povrchových vrstev k modifikaci povrchu, mají jeden společný problém. Vysokých rychlostí ochlazování se tu dosahuje jen v relativně omezených objemech tavenin. Přitom vynikající vlastnosti amorfních kovů by se hodily nejen pro užití u silně zatížených, a přitom lehkých výrobků v leteckém a strojírenském průmyslu, ale díky dobré biokompatibilitě i u medicínské techniky. Šanci pro rozšíření jejich užití dává 3D tisk, na který se zaměřila společnost Heraeus Amloy s využitím tiskárny TruPrint 2000 od firmy Trumpf s dvěma 300W lasery. Nanášení kovového prášku tu probíhá pod ochranným plynem, což je důležité u prášků, které rychle reagují s kyslíkem. S ohniskovým průměrem laseru pouhých 55 μm lze vyrábět amorfní komponenty s obzvláště vysokou kvalitou povrchu i v sériové výrobě. V současné době je možné tak zpracovávat slitiny na bázi zirkonia, v budoucnu se uvažuje i se slitinami na bázi titanu a mědi./jiří šmíd/
