Stroj Apollo 2 prochází zkouškami sběru cenných kovů z mořského dna ve velkých hloubkách s minimalizací dopadů na podmořské ekosystémy.
Na dně moří se doslova povalují kusy cenných kovů, jako je měď, mangan, nikl a kobalt. Často jde o polymetalické nuggety, které mohou měřit až kolem 14 cm. Jde o cenné materiály, které hrají významnou roli při přechodu na „zelenou“ energetiku. Jejich těžba ale obvykle představuje závažný zásah do hlubokomořských ekosystémů.
Odborníci pěti zemí Evropy sdružení v konsorciu „Blue Harvesting“ vyvinuli nové zařízení pro těžbu nebo spíše sběr těchto kovů na hlubokomořském dně. Důraz přitom kladli na to, aby při této těžbě docházelo k co nejmenším zásahům do křehkého životního prostředí mořského dna.
Koordinátor projektu Rudy Helmons z nizozemské techniky Technische Universiteit Delft a jeho kolegové nedávno po dobu tří týdnů ve Středozemním moři úspěšně testovali zařízení, které nese jméno Apollo 2. Je to vlastně svého druhu podmořský vysavač, který funguje na principu změn tlaku mořské vody, s plně elektrickým pohonem. Sbírá kovy vysáváním z mořského dna, aniž vytváří velká oblaka jemného sedimentu, která jsou velmi škodlivá pro mořské organismy.
Testování „vysavače“ Apollo 2 probíhalo na Málaga Bight, asi 20 km jižně od přístavu Málaga na jihu Španělska. Stroj se pohyboval v hloubce kolem 300 m, kde byly podmínky velmi podobné hlubokomořským. Helmonsův tým vytvořil testovací plochy o délce kolem 50 m a umístili na ně simulovaný těžený materiál. Činnost vysavače sledovali pomocí dálkově řízených i autonomních podvodních dronů vybavených kamerami a sonary.
Samotný vysavač Apollo 2 byl vybaven rozmanitými senzory, které sledovaly množství rozvířeného sedimentu během těžby. Výsledky tesů byly impozantní. Apollo 2 prošel všemi naplánovanými testy a osvědčil se jako velmi efektivní „vysavač“ simulovaných kovů, aniž příliš vířil sediment. Šetrnost těžby ve skutečnosti předčila očekávání. Teď by měly přijít na řadu testy na hlubokomořském nalezišti polymetalických nuggetů, které se nachází v severovýchodním Atlantiku.
Foto: TU Delft