Se seriálem na téma Výběr vhodného CNC obráběcího stroje se setkáváte v každém sudém vydání Technického týdeníku v roce 2012. Tento díl je souhrnem základních témat, o nichž jsme psali, a díl následující bude věnován odpovědím na otázky, které z těchto témat při komunikaci s vámi vyplynuly. První díl se týkal CNC řídicích systémů, protože CNC řídicí systém je srdce i mozek CNC obráběcího stroje. Na jeho výkonu, rychlosti zpracování dat, snadnosti obsluhy a programování a především spolehlivosti jsme při obrábění vždy závislí. Ve druhém dílu byl prostor věnován správné volbě chlazení řezného nástroje při obrábění na CNC obráběcím stroji. Uvažujete o maximálně 20barovém středovém chlazení a myslíte si, že je pro vaše technologie obrábění zcela dostačující? Víte, jaký objem chladicí kapaliny je potřeba dodávat do místa řezu za konkrétní časový interval? Je potřeba filtrovat chladicí kapalinu a je propustnost 10 mikronů dobré řešení? V jakých časových intervalech kontrolovat kvalitu používané chladicí kapaliny a jaké parametry hlídat? To byla základní témata tohoto dílu. Správnou volbou tlaku dopravovaného chladicího média pro konkrétní technologii obrábění zaručíme dostatečný přísun tohoto chladicího média do místa řezu. Kolik je ho v místě řezu potřeba? Přesně tolik, aby dokázalo odvést teplo vznikající v místě řezu.
Díl třetí odpovídal na otázku: Proč měřit na CNC obráběcím stroji? „Kupuji si CNC obráběcí stroj proto, abych na něm obráběl. Kdybych chtěl něco měřit, koupím si stroj měřicí.“ „Měřením ztrácím drahocenný strojní čas a kromě toho, měřit se má mimo stroj.“ „Měřicí sondy jsou jen takový módní přívěšek.“ Taková tvrzení lze občas zaslechnout ve výrobních provozech. Tak proč vlastně měřit na CNC obráběcím stroji? Měřicí sondy představují při pořízení CNC obráběcího stroje investici v řádu jednotek procent ceny stroje. Tato investice se však vrací typicky již do 10 měsíců od pořízení (využito materiálu z portálu www.renishaw.cz)! Vložené prostředky do měřicích sond se vracejí zejména díky vyššímu využití CNC obráběcího stroje. Prostoje vznikající při seřizování se snižují až o 30 %. Seřízení je přesnější, opakovatelné a nezávislé na lidském faktoru. Využití měřicích sond pro kontrolu průběhu procesu obrábění napomáhá zavedení vícestrojové obsluhy. Použití měřicích sond navíc snižuje závislost výrobní firmy na klíčových a nezastupitelných jedincích.
Díl čtvrtý shrnul možnosti NC programování na CNC obráběcím stroji pomocí systémů dílenského dialogového (konverzačního) programování s tím závěrem, že dílenské dialogové (konverzační) programování je vhodné řešení pro firmy začínající s CNC obráběním, tedy pro firmy bez znalosti NC programování.
Díl pátý navazoval tematicky na díl druhý a týkal se filtrace znečištěného vzduchu, olejové mlhy a emulzního aerosolu. Problém polétavého aerosolu a olejové mlhy, která vzniká v průběhu obrábění, není příliš starý – objevil se prakticky až s nástupem vysokých pracovních tlaků chladicích kapalin a s chlazením vedeným skrz tělo nástroje. Pro likvidaci této mlhoviny se primárně začaly používat principy, které byly v té době k dispozici, především filtry s pasivními výměnnými filtračními elementy a elektrostatické filtry, úspěšně používané v prašném prostředí. Až následně byly vyvinuty odstředivé odlučovače, které se na úkor předchozích principů začaly masivně používat na přelomu 80. a 90. let.
Díl šestý se zaměřil na přídavná zrychlovací vřetena, která jsou doplňkovým zařízením k obráběcím strojům a umožňují na nich dosáhnout požadovaných otáček, řezné rychlosti a dostatečného výkonu na obráběcím nástroji v místě řezu.
Díl sedmý rozebíral principy zásobníků a podavačů tyčí pro soustružnické stroje. Vycházel z poznámek, jež jsem si dělal při práci s doc. Jiřím Pujmanem, CSc., který měl ve firmě CNC Technology na starosti projekt zásobníků a podavačů tyčí. Při rozborech efektivnosti výrobních procesů bylo již v sedmdesátých letech statisticky dokázáno, že na skutečné výrobní činnosti připadá jen asi 7 % celkové kapacity stroje (jednosměnný provoz s uvážením pracovního volna i časů všech dalších ztrát). Z toho je zřejmé, že snižování spotřeby času zkracováním vlastního obrábění je neefektivní a nákladné.
V osmém dílu byl prostor věnován oblasti s výběrem CNC obráběcího stroje přímo související, a to na získání kvalitní obsluhy a NC programátora pro tento CNC obráběcí stroj. Jediným způsobem, jak snížit náklady na zajištění kvalifikovaného CNC programátora, je zajistit pro něj intenzivní výuku.
V dílu devátém jsme se zacílili na zdánlivě minoritní téma, a to přenos vytvořeného NC programu z osobního počítače do paměti CNC řídicího systému a jeho registraci a následné využití k obrobení požadovaného obrobku. Kromě rozhraní RS-232 neexistuje jiný standard. Někteří výrobci CNC řídicích systémů nabízejí více možností, ale to neznamená, že i zákazník si může vždy vybrat. Rozhoduje výrobce CNC obráběcího stroje, a ten určuje, jaké rozhraní bude na trhu nabízeno. Určitě neplatí, že když má váš soused stroj např. s Fanucem, Heidenhainem, Siemensem..., že i váš CNC obráběcí stroj s tím samým řídicím systémem bude (nebo nebude) mít ty samé možnosti přenosu dat jako stroj vašeho souseda. Obecně lze říci, že NC programy do CNC obráběcích strojů lze přenášet pomocí RS-232, pomocí přenosového média (disketa, PCMCIA karta, USB disk), anebo pomocí LAN.
Díl desátý se na vaše přání vrátil k základní terminologii oboru CNC obráběcích strojů a na něj navazoval díl jedenáctý, vysvětlující jednotlivé kroky od výkresu (modelu) k hotovému obrobku, a to především z pohledu jednotlivých oddělení a pracovních pozic ve výrobní firmě. Jednotlivé výrobní firmy se neliší strojním parkem, ani softwarovou vybaveností, to všechno se za peníze koupit dá a lze mít stejné jako firma ve vedlejší průmyslové zóně. Výrobní firmy se liší především dovedností a znalostí NC technologa, který rozhoduje o způsobu, JAK SE BUDE VYRÁBĚT. Tato pracovní pozice je nejdůležitější. Platí, že buď je tento NC technolog u vás, nebo ve vedlejší výrobní firmě. Jak bylo řečeno v úvodu, díl závěrečný se bude věnovat odpovědím na otázky, které z těchto témat při komunikaci s vámi vyplynuly. Napadají vás další otázky? Pište autorovi seriálu.
Tento seriál si neklade za cíl poučovat, ale otevírat oči. Jedná se o subjektivní vyjádření autora, aktivně působícího v oboru CNC obráběcích strojů od roku 1997, v oblastech CAD/CAM softwaru, obsluhy CNC řídicích systémů, NC programování a seřízení výroby. Vaše otázky, připomínky i nápady lze průběžně konzultovat na http://www.technickytydenik.cz/diskuzni-forum/. Na tomto fóru je i téma týkající se zdrojů informací a odkazů na zajímavé příspěvky k seriálu na internetu.
Vlastimil Staněk