Přestože na technologii vrtání otvorů již některé díly tohoto seriálu (např. 23, 24, 25, 77) soustředily svou pozornost, bude dnešní kapitola ještě částečně pojednávat o tzv. vrtání pilotního otvoru. Nejen Sinumerik Operate 4.4 (SinuTrain), ale i další verze tohoto řídicího systému firmy Siemens totiž nabízí možnost rozšíření technologie hrubovacího frézování obecné tvarové kapsy definované konturovou křivkou o vyvrtání díry (obr. 1), 
do které se po výměně řezného nástroje vertikálně zanoří hrubovací frézovací nástroj, který např. nemá břit přes střed nebo u kterého by vertikální zanoření bylo jinak neefektivní (pomalé) a zanoření po šroubovici či tzv. rampování by nebylo např. z důvodu rozměrů kapsy možné.
Všechny základní parametry (mimo řezné podmínky a typ vrtacího nástroje) pro vrtání pilotního otvoru jsou zpravidla přebírány automaticky z vytvořené technologie hrubovacího frézování kapsy. (Pozn.: V softwaru SinuTrain je tato technologie uvedena jako Rough Drill a je možno ji nalézt ve vertikální liště jako podnabídku konturového frézování – Contour Milling.) Tyto parametry je však možno libovolně modifikovat (obr. 2). 
Vzniklá lokální změna se v dialogovém okně technologie hrubovacího frézování neprojeví. Nutno je však upozornit, že po skrytí těchto modifikovaných detailů prostřednictvím ikony All Parameters vertikálního menu budou tyto lokální změny ztraceny a bude opětovně automaticky realizováno vrtání dle informací uložených v dialogovém okně hrubovacího frézování. Případná dodatečná modifikace parametru hloubky kapsy dialogového okna frézování se při aktivaci nabídky All Parameters v tabulce Rough Drill rovněž neprojeví.
Pozice v rovině XY pro vrtání pilotního otvoru je volena řídicím systémem zpravidla automaticky dle tvaru kontury kapsy, a tudíž odpovídá vypočtené poloze začátku frézovací operace. Toto hrubování však může programátor zahájit v manuálně definovaném bodě (obr. 3), a tudíž i polohování řezného nástroje pro předcházející vrtání pilotního otvoru bude automaticky respektovat následující (nadřazenou) hrubovací operaci.
Pro takto definované vrtání pilotního otvoru je ještě možno předřadit v posloupnosti bloků technologii navrtání (Centering), jejíž dialogové okno obsahuje jen typ řezného nástroje, řezné podmínky a hloubku navrtání. Ostatní poziční informace jsou shodné s vrtací operací i s polohou zanoření frézovacího nástroje pro hrubování. Ikona All Parameters je však rovněž k dispozici. Umožňuje modifikovat polohu referenční roviny, velikost radiálního kroku hrubovacího frézovacího nástroje i velikost přídavku na stěnách vyráběné kapsy. Pro každý ze zmiňovaných bloků je ještě možno volit způsob zakončení operace (návrat na rovinu rychloposuvu – bezpečnější varianta; nebo návrat do bezpečné vzdálenosti nad referenční rovinu).
Přestože jsou jednotlivé vyráběné technologické prvky součástí v dílensky orientovaném NC programu tvořeny jedním nebo skupinou názorně zřetězených bloků, je možno je ještě dále slučovat do větších složek/skupin. Určitou část NC programu je tak v Sinumeriku Operate 4.4 ještě možno zahrnout do složky/ /skupiny se specifickým názvem/komentářem a celý program se stává ještě kratším a přehlednějším (obr. 4). 
Každá taková složka/skupina je ještě po grafické simulaci doplněna informací o časové náročnosti. V případě, že jsou u některého z prvků této skupiny např. modifikovány řezné podmínky, je nutno opětovně provést simulaci, aby došlo k aktualizaci strojního času složky/skupiny i celého NC programu.
A na co se lze těšit v některém z dalších informativních příkladů? Bude to patrně ukázka první instalace Sinumeriku 808D v ČR, která ovládá dvouosý stůl vrtačky po retrofitu. Jedná se o nový „přírůstek“ do Technologického a aplikačního centra lokalizovaného v prostorách Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ale o tom detailněji až někdy příště.
Ing. Aleš Polzer, Ph.D.
Článek vznikl za spolupráce ÚST, FSI VUT v Brně s firmou Siemens a redakcí Technického týdeníku.