Průzkumem z vesmírných sond na oběžné dráze je známý už téměř každý detail povrchu Marsu. To, jak je planeta postavena uvnitř, bylo však až dosud možné odvodit pouze nepřímo nebo simulovat pomocí počítačových modelů.
Strukturu planety lze určit i zkoumáním aktuálních tepelných a seismických podmínek a měřením tepelných toků, tj. rychlostí, jakou planeta přenáší své teplo na povrch a uvolňuje jej tam do atmosféry nebo prostoru. Geofyzikální stanice NASA InSight, která se od listopadu 2018 nachází na Marsu v oblasti Elysium Planitia poblíž marťanského rovníku, vydávává po dvou letech svá svědectví. Pomocí naměřených dat z povrchové struktury a seismických dat se postupně dostávají na světlo některé údaje, které upravují dosavadní poznatky.
I když ne všechno se na misi In Sight podařilo, z plánovaného vrtu do hloubky 5 m se uskutečnilo jen několik decimetrů, lze pomocí systému seismometrů SEIS a dalších přístrojů, kterými je stanice vybavena, získat řadu nových dat z úkolu zkoumání struktury kůry, pláště, jádra a tepelného vývoje na Marsu. Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR), které se na misi podílelo částí přístrojového vybavení, zveřejnilo nyní některá zajímavá data.
Analýzy seismických vln zachycených při otřesech na Marsu a bylo jich za dobu působení mise na 700, poskytly nové poznatky. Jádro červené planety je větší, než se dříve předpokládalo a překrývající plášť má strukturu, která se podobá hornímu plášti Země. Kůra, nejvzdálenější horninová vrstva na planetě, je méně silná, než se dříve myslelo. Větší jádro také znamená, že jeho hustota musí být nižší, než se předpokládalo. Nižší hustota ukazuje, že v železo-niklové tavenině je navíc větší podíl lehčích prvků, jako je síra, uhlík, kyslík nebo snad i vodík. Vědci stanovili nově hustotu jádra kolem šesti gramů na krychlový centimetr. Hustota zemského jádra je významně vyšší na 9 až 13 gramech.
Kromě toho analýza seismogramů ukazuje, že marťanské jádro se muselo roztavit alespoň ve své vnější zóně. Jádro Marsu by mělo mít průměr téměř 3 700 km, což je asi polovina průměru jádra Země, průměr Marsu 6 770 km je přibližně poloviční oproti průměru Země na rovníku 12 756 km. Obdobná je pak struktura mezi jádrem a povrchovou strukturou Marsu a Země, tvořená litosférickými deskami.
(Celý článek naleznete v příštím vydání Technického týdeníku.)