Celková zdravotní gramotnost Češek a Čechů je podle mezinárodně srovnávacího průzkumu špatná. Z celkem osmi sledovaných zemí EU skončilo Česko na sedmém místě a nedosáhlo ani průměru. Obdobný průzkum se v ČR konal poprvé, informace zveřejnil Státní zdravotní ústav na webu. Zdravotní gramotnost umožňuje správnou volbu zdravého chování. Její nízká úroveň je spojena s rizikovým chováním, horším zdravotním stavem, častější hospitalizací a zvýšenými náklady na zdravotní péči.
"Celková zdravotní gramotnost v Česku je v porovnání s průměrem osmi zemí EU nižší a zaostává za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, což jsou Nizozemsko, Irsko, Německo a Polsko," uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). V každé z osmi zemí se do průzkumu v loňském roce zapojilo alespoň 1000 lidí starších 15 let, v Česku jich bylo 1037.
Podle průzkumu má nesprávné nebo problematické návyky téměř polovina dospělých Evropanů. V celkové zdravotní gramotnosti uspělo v Česku jen 31,8 procenta respondentů, zatímco v nejlepším Nizozemsku jich uspělo 37,1 procenta. Průměr EU je 33,8 procenta.
Při porovnání jednotlivých oblastí zdravotní gramotnosti vyšli Češi nejlépe v porozumění a orientaci v oblasti zdravotní péče, kde uspělo 50,6 procenta, nejhůře ve sféře podpory zdraví, kde uspělo jen 35,7 procenta. Češi tedy snáze získávají informace o fungování systému zdravotní péče, a na jejich základě se rozhodují, než informace o zdravém životním stylu a posilování vlastního zdraví.
V jednotlivých položkách v ČR výrazněji přesahovaly průměr negativních odpovědí ty, které se týkaly rozhodnutí zlepšit zdraví (o 18 procent), nechat se očkovat proti chřipce (o 11,1 procenta) a vstoupit do sportovního klubu či se zapojit do skupinového cvičení (o 8,3 procenta). Naopak lépe než průměr EU vyšli Češi v pochopení příbalového letáku k lékům, kde negativních odpovědí bylo oproti průměru o čtyři procenta méně, nebo ve snaze dozvědět se o politických změnách, které mohou ovlivnit zdraví, kde bylo oproti průměru negativních odpovědí o 5,8 procenta méně.
Průzkum rovněž ukázal, že úroveň zdravotní gramotnosti klesá s věkem, roste s výší vzdělání a omezuje ji schopnost platit účty, léky, zdravotnické prostředky a návštěvy lékaře.