Průměrný věk lékařů záchranné služby stoupá, chybí jim nástupci. Záchranné služby bojují s nedostatkem lékařů, příčinou je především to, že urgentní medicínu nemohou lékaři rovnou vystudovat, ale musí si nejprve splnit atestaci z jiných, ministerstvem zdravotnictví schválených oborů. Změnu, aby si první atestaci mohli lékaři dělat i z urgentní medicíny, přislíbilo ministerstvo, ale už řadu měsíců trvá nejistota, kdy to bude. Mezi mediky je přitom o obor obrovský zájem, řekl dnes ČTK náměstek ředitele Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiří Knor.
Středočeská záchranka má zhruba stovku kmenových lékařů a služby zde pokrývají i externisté. Minimálně dalších 15 kmenových lékařů, tedy zaměstnaných na plný úvazek, záchrance chybí.
Koncept oboru urgentní medicína je na základě žádosti ministerstva zdravotnictví připravený od začátku roku 2014. "Teď máme polovinu roku 2015 a pořád nevíme, na čem jsme, zda bude základním oborem nebo nástavbou," uvedl Knor. Podle něj také přípravu nových lékařů velmi zkomplikovalo to, že se za posledních 12 let třikrát zcela změnily podmínky pro získání specializace v oboru urgentní medicína. "Výsledek je tristní, ale týká se to i dalších lékařských oborů. Mladým lékařům nejistota bere především motivaci," dodal Knor.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová ČTK sdělila, že pokud jde o specializační vzdělávání již vystudovaných lékařů, tak je atestace z oboru urgentní medicína možné v tuzemsku vykonávat už od roku 2004. Neuvedla však, jak je to s možností, aby to mohla pro lékaře být první atestace, kterou skládají.
Záchranná služba v ČR přitom podle Knora patří navzdory nedostatku lékařů mezi nejlepší v rámci vyspělých zemí. Nedostatek lékařů by podle něj mohlo například po vzoru Německa pomoci řešit větší zapojení praktických lékařů, kteří se u našich sousedů běžně střídají při víkendových službách na pohotovostech, jejichž služby nyní často v ČR supluje právě záchranná služba. "To může v praxi znamenat, že sanitka, která vyjede k banálnímu případu, chybí k výjezdu k osobě ve vážném zdravotním stavu. Pak musí vyjet posádka ze vzdálenější základny, a dojezdový čas se tak prodlouží," uvedl Knor. Sanitku si totiž lidé volají třeba i při angínách či 14 dnů trvající bolesti zad. Výjimkou nejsou ani zásahy u opilých lidí, kteří by si podle náměstka měli výjezdy platit. Cena takového výjezdu je zhruba šest tisíc korun.
Ve středních Čechách je 44 stanovišť záchranářů, z toho pět soukromých. Středočeská záchranka je největší v zemi a má nejvíce stanovišť i výjezdových skupin, fungují také dohody s dalšími kraji. Ročně ošetří přes 100.000 pacientů. Jiří Knor pracuje jako lékař záchranné služby 25 let a ve středu za výjimečný přinos pro záchranářství obdrží ocenění Zlatý záchranářský kříž. V této kategorii bude teprve třetím lékařem ve středních Čechách, který ocenění dostal.