Do Národního technického muzea v Praze odjela dnes z fakultní nemocnice v Plzni - Lochotíně dva roky nepoužívaná dvoutunová barokomora - zařízení k přetlakové léčbě kyslíkem. Plzeň patřila k průkopníkům této léčebné metody, první jednomístná komora byla v areálu Bory už od roku 1970, pět let po první barokomoře v tehdejším Československu. V roce 1986 přibyla v Plzni komora ještě na Lochotíně. Za pětačtyřicet let využilo hyperbarickou kyslíkovou terapii na 5000 pacientů, z toho kolem 3000 byli lidé s otravou oxidem uhelnatým, řekla dnes ČTK senátorka Milada Emmerová (ČSSD), která 36 let pracoviště vedla.
Princip léčby v hyperbarické komoře spočívá ve zvýšené dodávce kyslíku do tkání. „Je tam rozpuštěno asi třicetinásobné množství kyslíku, než je normálně rozpouštěno v těle za normálních okolností," vysvětlil bývalý lékař barokomory Jiří Růžička.
Podle Emmerové se v zařízení léčí zejména lidé s otravou oxidem uhelnatým, prošli jím i potápěči s dekompresní nemocí, pomáhá léčit nedoslýchavost, šumy v uchu, otoky mozku. Významná je pro léčbu bércových vředů, sepse či diabetické nohy. „Všechno to má společný jmenovatel - nedostatek kyslíku v cílové tkáni. Tím, že se dá v přebytku pro celý organismus, tak se docílí normálu v léčené oblasti," vysvětlila Emmerová.
„Plzeň byla specifická, byla posledním velkým městem, kde se používal svítiplyn až do roku 1995," řekla. Kvůli tomu bylo podle Růžičky v Plzni také výrazně víc otrav způsobených svítiplynem než jinde. „Měli jsme tu celé rodiny, jednou dokonce i celou svatbu včetně ženicha a nevěsty, kteří se otrávili oxidem uhelnatým," vzpomněla Emmerová. Oxid uhelnatý ve svítiplynu se naváže na červené krvinky. Hyperbarická komora ho umí zase z krvinek účinně vytěsňovat. Zatímco za normálního vzduchu trvá vytěsnění přes dvě hodiny, v hyperbarické komoře je to za 20 minut, dodal Růžička.
Barokomora v lochotínském areálu, kterou dnes vyzvedl jeřáb, byla z roku 1986, v roce 2015 byl její provoz z bezpečnostních a organizačních důvodů ukončen. Průměr kovové komory je 180 centimetrů a délka 3,5 metru. Jsou do ní zabudované skleněné průhledy, klimatizace a telekomunikace. Vešel se do ní jeden pacient na lůžku a jeden sedící. V nemocnici zůstává barokomora v borském areálu, až se zhruba během pěti let na Lochotíně postaví nový pavilon chirurgie, měla by být nová komora tam, řekl ředitel nemocnice Václav Šimánek. V současné době je v Česku barokomora na 12 místech.
Po ukončení provozu lochotínské komory se Emmerová snažila nabídnout ji jako exponát různým muzeím. Odmítla ji ale plzeňská Techmanie, místo se nenašlo ani jinde. Nakonec o zařízení projevilo zájem Národní technické muzeum, kde bude od května součástí výstavy Člověk v náhradách, aneb technika slouží medicíně. Výstava potrvá do konce února 2018.