Výdaje na zdravotní péči celosvětově v příštích několika letech porostou ročně v průměru o 5,2 procenta. Nárůst souvisí s oživením ekonomiky po letech recese, je ale stále menší než v minulé dekádě, kdy dosahoval v průměru sedmi procent ročně. Česko s očekávaným letošním růstem o 4,3 procent zůstává za průměrem světa, i tak je to víc, než plánují země západní Evropy, kde to mají být ročně 2,4 procenta. Uvádí to nový výhled v oblasti zdravotnictví pro rok 2015 společnosti Deloitte 2015 Global health care sector outlook, který má ČTK k dispozici.
Podle odhadů stouply celosvětově v roce 2013 výdaje na zdravotní péči o 2,8 procenta, což je oproti dvěma procentům v roce 2012 jen mírný nárůst. Celkové výdaje na zdravotnictví na celém světě dosahují 7,2 bilionu amerických dolarů (179 bilionu korun) či 10,6 procenta celosvětového HDP. Česko dává na zdravotnictví 7,5 procenta HDP.
"Největší nárůst výdajů na zdravotní péči se očekává v zemích Středního východu, Afriky a Číny, do konce roku 2018 ročně o více než osm procent. Nejmenší nárůst je naopak očekáván v zemích západní Evropy, v průměru kolem 2,4 procent," upřesnil Jaroslav Škvrna ze společnosti Deloitte.
V Řecku, Portugalsku a Španělsku, které v eurozóně zasáhla krize nejvíc, jsou rozpočty napjatější a místní vlády usilují o prosazení reforem, které nahradí stávající dvoustupňový systém veřejný a soukromý jediným univerzálním fondem zdravotní péče, dodal.
Česko očekává letos nárůst příjmů veřejného zdravotního pojištění, celkem by pojišťovny měly mít na úhradu péče 239,1 miliardy korun, o deset miliard korun víc než loni, z toho čtyři miliardy půjdou na náhradu zrušených poplatků a tři miliardy na růst tabulkových platů v nemocnicích.
Analýza dalšího vývoje ve světě očekává nárůst výdajů zejména na rozvíjejících se trzích v Asii a na Blízkém východě, kde to bude souviset s rozvojem veřejných a soukromých systémů zdravotnictví. Výrazný nárůst se očekává na trzích v severní Evropě, včetně Británie, Německa a Švédska, přičemž nadále tam budou pokračovat reformy zaměřené na regulaci růstu a zvýšení konkurence mezi poskytovateli péče.
Pokles výdajů se očekává v Rusku, ze 7,5 na 6,4 procenta, což je podle autorů studie odrazem politického napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a souvisejícího nepříznivého dopadu na ruskou měnu a ekonomiku.
Se zpomalením růstu na rozvinutých trzích budou biomedicínské společnosti hledat uplatnění na nových trzích. Už teď hledají příležitosti vedle tradičně se rozvíjejících trhů, jako jsou Rusko, Čína, Indie a Brazílie, také na trzích východní Evropy, a to hlavně v Polsku, kde se počítá s ročním nárůstem 9,9 procenta, dále pak ve Venezuele s očekávaným růstem 12,5 procenta, na Filipínách s 10,2 procenty a v Mexiku s očekávaným růstem 8,6 procenta ročně.