Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze plánuje do tří let vybudovat urgentní příjem za 300 milionů korun a do šesti let nový laboratorní pavilon s energocentrem za 1,5 miliardy korun. Výstavbou pavilonu startuje generální rekonstrukce 225 let starého nemocničního areálu. Novinářům to dnes řekla ředitelka Dana Jurásková. Na obě investice získá VFN příspěvek státu, na laboratorní pavilon miliardu v rámci strategických investic schválených vládou.
"Pro sedm nemocnic, z toho jsou tři v Praze, schválila vláda do roku 2020 investici deset miliard korun, z toho tři miliardy uhradí nemocnice, dvě miliardy se získají prodejem zbytného majetku nemocnic a stát by měl investovat pět miliard korun," řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) na společné tiskové konferenci s ředitelkou Juráskovou.
Ředitelka připomněla, že v minulých letech se opakovaně mluvilo o vystěhování VFN na okraj hlavního města, i proto nemocnice žádné velké investice od státu nedostávala a zásadní rekonstrukce se odkládala.
Němeček si dnes nemocnici prohlédl, a jak řekl, na vlastní oči viděl, že se tu poskytuje špičková medicína, pracují tu přední odborníci uznávaní ve světě, ale prostory tomu neodpovídají. "Stát nynější investicí napravuje velký dluh, kraje se o svá zařízení staraly lépe," poznamenal.
Ve VFN bude vystavěn pro urgentní příjem nový pavilon na spojnici dvou velkých pavilonů, v nichž jsou například kliniky intenzivní péče, pneumologie či radiodiagnostika. Pacienti podstoupí nutná vyšetření zde, pak buď budou předáni dál, nebo zůstanou 24 hodin na pozorování. Nyní rozváží záchranná služba pacienty podle typu potíží rovnou na specializovaná pracoviště po celém areálu, což ošetření zdržuje. Soustředěním kapacit i odborníků do jednoho místa se péče zrychlí a zlepší.
"Tato investice vyjde na necelých 300 milionů korun, z toho první část spočívá ve vybudování malého pavilonu pro urgentní příjem pro pacienty, kteří přijdou sami, i pro ty, které přiveze záchranka. Druhou částí bude vybudování radiodiagnostického zázemí, aby pacienty nebylo jako dosud nutné pro diagnostiku převážet," upřesnila ředitelka.
Zásadnější a větší investice je vybudování sdruženého laboratorního pavilonu s energocentrem. V tuto chvíli jsou laboratoře na mnoha místech po celé Praze, ale také například na Zbraslavi, kde se zpracovává krev. V ne úplně dobrém technickém stavu je energetické zázemí.
"Chceme všechny tyto provozy dostat do jednoho místa. Pro pacienty to bude znamenat jediné - zrychlí se diagnostika, rozšíří možnosti zavedení nových metod, zlepší se zpracování krve, včetně podmínek pro dárce krve. Získáme nové možnosti a prostory pro výrobu léků, zejména individuálně připravovaných pro pacienty z celé ČR pro řadu komplikovaných onemocnění," shrnula ředitelka.