Nejnovější poznatky ve výzkumu mozku, duševních poruch i neurologických onemocnění představí ode dneška do pátku série přednášek nazvaná Týden mozku. Ve svém pražském sídle v Národní ulici je pořádá Akademie věd, pro veřejnost je vstup zdarma. Na akci vystoupí 13 předních českých odborníků v oboru teoretických a klinických neurověd. Organizátoři dnes akci představili na tiskové konferenci. Chtějí upozornit na to, že ačkoliv se výzkum mozku za posledních 20 let posunul, stoupá množství chorob, počet úrazů mozku a míchy a také náklady na léčbu.
Týden mozku se v Česku pořádá už 17 let, a to ve stejnou dobu jako jinde ve světě. V roce 1993 akci založila americká organizace Dana Alliance for the Brain, která sdružuje několik stovek amerických a evropských vědců.
"Ve 20. století jsme se dopátrali tajů genomu, stále ale zůstává naprosto otevřenou otázkou, jak funguje mozek, jak sto miliard nervových buněk spolupracuje a co se děje při velmi častých chorobách," uvedl neurovědec Josef Syka, který v Česku Týden mozku založil.
Odborníci tvrdí, že kvalita života je horší u starších lidí právě kvůli selhávání paměti a dalším onemocněním, jako jsou třeba Parkinsonova choroba a roztroušená skleróza. Například více než 400 tisíc lidí v Česku pobírá invalidní důchody, z toho až 90 tisíc kvůli duševní poruše.
U mladých lidí zase stoupá podle neurovědkyně Evy Sykové počet úrazů mozku a míchy. "Je spousta pacientů, kteří jsou mnoho let v komatecha my nevíme, jak jim pomoci. Právě se velmi rozvíjí oblast léčby pomocí kmenových buněk, protože mozek se nedá nějak transplantovat, zatímco jiné orgány můžeme vyměnit," řekla ČTK. Dodala, že nejnovější výzkum se zabývá tím, jak nemocem předejít a dopředu je rozpoznat.
Jde například o Alzheimerovu chorobu, která v Česku sužuje přes 70 tisíc lidí. Lékaři považují za příčinu jejího vzniku virovou infekci, toxické vlivy prostředí i poruchy imunitního systému. Přispívat k ní může ale i málo spánku, protože podle nejnovějších poznatků mohou mít lidé sníženou schopnost "samočištění mozku".