Síť 13 komplexních onkologických center by se podle nové předsedkyně České onkologické společnosti docentky Jany Prausové měla specializovat i na vzácné nádory. Komplexní centra by měla víc spolupracovat s regionálními onkologickými centry, aby biologickou léčbu dostal každý, kdo ji potřebuje. Místo rozpočtu by centra měla dostávat platbu za pacienta, řekla ČTK Prausová. Zaměřit se chce i na postgraduální vzdělávání onkologů.
Přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol se funkce ujala 1. července po profesoru Jiřím Vorlíčkovi, exřediteli Masarykova onkologického ústavu Brno, který prosadil vznik sítě komplexních onkologických center. Předsednictví společnosti se po 12 letech z důvodu věku vzdal. Loni mu bylo 70 let.
O 11 let mladší Prausová potvrdila, že v jeho práci chce pokračovat. "Myslím, že bude potřeba, aby u některých vzácných diagnóz byla ještě větší specializace na konkrétní pracoviště, která se tomu budou věnovat. Nádory endokrinních orgánů či sarkomy měkkých tkání nejsou tak četné a je potřeba, aby je léčila jen pracoviště, která se na to zaměří," řekla odbornice, která se onkologii věnuje 34 let.
Stávající počet 13 komplexních onkologických center by se podle ní měnit neměl. Měla by ale začít více spolupracovat s regionálními onkologickými centry. "Menší onkologie jsou velice potřeba. Konat by se měly společné semináře, společné indikace. Jde o to, aby se biologická léčba dostala ke všem pacientům, kteří ji potřebují, právě tím, že centra budou pacienty konzultovat a správně předávat do komplexních center," vysvětlila.
Jako členka výboru se Prausová věnovala jednání se zdravotními pojišťovnami. Považuje za důležité, aby peníze "šly za pacientem", protože přibývají nové indikace v dané diagnóze i diagnózy pro nákladnou biologickou léčbu. Centra, která meziročně mají víc pacientů, se nyní potýkají s financováním, když úhrady jsou počítány z paušálu minulých let.