Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice neurologů: americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Oceněni byli za objev buněk, které mozku pomáhají v prostorové orientaci. Jména laureátů, kteří svým výzkumem přispěli k pochopení takových nemocí jako Alzheimerova choroba, dnes oznámil stockholmský Karolinský institut. "Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si filozofové a vědci lámali hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí," uvedl institut.
O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho "vnitřního GPS" v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.
O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru.
Objev navigačního systému v mozku může "pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti", která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.
Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny.
Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. "Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk," shrnula Syková.
Norové jsou pátým manželským párem, který získal některou z Nobelových cen. Nejznámějšími z oceněných manželů v historii Nobelových cen jsou nepochybně Pierre a Marie Curieovi.
Udělení Nobelovy ceny Moserovým však vyvolalo negativní odezvu u norských ochránců zvířat kvůli pokusům na myších. "Je smutné, že Nobelova cena vyzdvihuje badatele, jako jsou tito. V historii je mnoho příkladů vědců, kteří jsou nepochybně užiteční, ale nesplňují etická kritéria," řekla AFP mluvčí Norského sdružení na ochranu zvířat Live Klevelandová. "Bohužel se domníváme, že to je případ i těchto výzkumů," dodala.
Samotný Moser se o ocenění nedověděl hned, ale až po přistání v Mnichově. Měl totiž namířeno na návštěvu jedné z německých univerzit. "Když jsem vystoupil z letadla, stále u brány žena s květinami a auto. Nic jsem nechápal," řekl 52letý Nor AP. "Říkala, že jsem získal cenu, ale nevěděla, jakou a já jsem také nevěděl, jakou," řekl laureát, který se více dověděl až po zapnutí mobilního telefonu, který už byl plný gratulací.
"Je to velká čest pro nás všechny a pro všechny, kteří s námi spolupracovali a podporovali nás," řekla Moserová. "Budeme pokračovat a snad v budoucnu uděláme ještě více průkopnickou práci," dodala oceněná.
Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem.
Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Foto: AP, Bertil Ericson