Pětatřicetiletá bioložka a laureátka prestižní prémie Otto Wichterleho Marta Vandrovcová vyvíjí materiály nové generace, ze kterých vznikají moderní kostní implantáty. V laboratoři Fyziologického ústavu Akademie věd ČR se snaží docílit, aby byly lehké, pružné a zároveň levné. Některé se již používají v klinické praxi u protéz kyčelního, kolenního a ramenního kloubu. Za její dosavadní úspěchy ji dnes spolu s další dvacítkou mladých vědců ocenila Akademie věd.
"Můj prvotní impulz byl najít si práci, která mě bude naplňovat a bude kreativní a vyvíjet se, aby člověk nezakrněl. To, že má pomáhat lidem, je bonus," řekla ČTK po předání ceny.
Tkáňové inženýrství je poměrně mladým oborem, který se dynamicky vyvíjí. Věnuje se mu několik laboratoří na světě. "Dřív byly materiály (pro kostní implantáty) opravdu těžké a byly pokusy je například vyrobit i duté, což se neosvědčilo, protože neměly mechanickou stabilitu. Dnes se lidem s novými implantáty žije mnohem lépe, než před 20 lety, ačkoli jim zůstanou drobná omezení," uvedla.
Implantáty ve velkých kloubech, tedy kolenní, ramenní a kyčelní, může podle odhadů dostávat v Česku ročně více než 15.000 lidí. Číslo zvyšují i náhrady menších kloubů v zápěstí nebo prstech. Podle ortopeda a sportovního traumatologa ORP Centra Františka Picka bývá nejčastější příčinou artróza, ať už poúrazová nebo degenerativní nebo artróza vniklá při různých zánětlivých onemocněních. Příčinou ale mohou být i nádory a metastáze zasahující do kloubů. Artróza se objevuje i u mladších lidí.
Najít vhodný kovový materiál, který se v kosti ujme a zároveň nebude zdravotně závadný, je podle vědkyně složité. Nesmí způsobovat alergie nebo uvolňovat nežádoucí látky, jako třeba hliník. Musí mít i pružnost podobnou kosti, ačkoli kovy mají obvykle mnohem vyšší modul pružnosti než kost.
"Kost je sama o sobě lehká a kov je těžký. Podmínkou je najít takové slitiny, které jsou lehké. Jenže ty nemívají dobré mechanické vlastnosti, proto je dobré zkoumat všechny možné slitiny, aby vyhovovaly všem podmínkám," poznamenala. Jde většinou o titan a jeho slitiny, nerezovou ocel a další materiály. V laboratoři Vandrovcová testuje interakce buněk s materiály různě povrchově upravenými, oxidovanými a broušenými.
Vyvíjí je ve spolupráci s kolegy z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického a Heyrovského institutu. Akademický ústav také spolupracuje s českou rodinnou firmou, která konečné materiály dodává na tuzemský trh.