Potrvá ještě dvacet let, než se v ordinacích praktických lékařů začnou používat elektrochemické metody, díky nimž se rozpoznají informace z DNA. ČTK to řekl světoznámý biochemik a laureát letošní ceny Česká hlava Emil Paleček. Výzkum v oblasti lidského genomu se musí podle něj posunout, lékaři by pak pacientovi i z kapky krve dokázali určit, jestli mu daný lék vyhovuje.
"Samozřejmě nejde o proroctví, ale o odhad. Věda se neustále vyvíjí a nelze vyloučit, že se objeví nové metody, které budou levnější a efektivnější, než moje elektrochemie," řekl ČTK čtyřiaosmdesátiletý Paleček. Byl prvním, kdo elektrochemii nukleových kyselin objevil a ukázal její užitečnost při výzkumu DNA. Dnes za celoživotní výzkum převezme nejvyšší českou vědeckou cenu Česká hlava.
Elektrochemické metody nyní využívají některé velké nemocnice při výzkumu. Za čas by lékařům mohly pomoci například při včasné diagnostice rakoviny. Řada nemocí je totiž v DNA zakódována.
Profesor Paleček pracuje v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Brně od roku 1955. V 60. letech minulého století objevil, jak pomocí elektrochemie zkoumat životně důležitou nositelku genetické informace - molekulu DNA. Až za třicet let se ale dočkal uznání světové vědecké komunity. Obor se poté od 90. let začal bouřlivě rozvíjet. Ukazuje se, že elektrochemickou metodou se dají zjišťovat genetické informace. Tato metoda je podle Palečka jednodušší a levnější než jiné.
Koncem 50. let se obecně soudilo, že molekuly DNA jsou moc veliké a elektrochemicky zkoumat nejdou. Už jako student ale Paleček našel způsob, o němž ostatní vědci prý ani neuvažovali. Svůj výzkum publikoval v zahraničním časopise Nature, přestože bylo tehdejší Československo sevřeno komunistickou diktaturou. V zápětí dostal pozvání do USA, mimo jiné na Harvardskou univerzitu. Z ústavu jej nechtěli pustit, Paleček totiž nebyl členem komunistické strany. Nakonec strávil v USA rok a téměř celou dobu čekal na laboratorní přístroj, který si z Československa nechal poslat.
Došel až za devět měsíců nefunkční a poškozený. "V laboratoři řekli, že to je jasné. Tajné služby na obou stranách železné opony ho rozmontovaly a neuměly složit," vzpomíná. Přístroj pak dal dohromady až opravář televizí. Poslední měsíc Paleček metodu v USA použil a pokusy předvedl. Jeho celoživotní dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie.
Paleček spolupracuje s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně, kde pomáhá se založením elektrochemické laboratoře pro výzkum a diagnostiku rakoviny. Snaží se směřovat i na klinickou praxi a prosadit u firem. "Teď už tolik nedělám nukleové kyseliny, ale věnuji se bílkovinám, tam vidím budoucnost," říká.
Zajímá jej to, že většina bílkovin obsahuje cukernou složku. Hrají důležitou roli ve zdraví i nemoci. Diagnostika by se podle Palečka mohla zlepšit, kdyby vědci měli k dispozici jednoduché a levné metody, vhodné pro analýzu cukerných složek glykoproteinů.
Šárka Mrázová