Výrazně vyšší rozlišení při vyšetření rakoviny prsu umožňuje lékařům plzeňské fakultní nemocnice nová metoda magnetické rezonance. Jako jedni z prvních na světě používají lékaři Kliniky zobrazovacích metod k vyšetření novou speciální cívku. Nové postupy pomáhají rozpoznat i velmi malé nádory a také přesněji odlišit nenádorové tkáně, řekl dnes ČTK primář kliniky Jiří Ferda.
"Cívka je konstruována jako přijímací anténa změn signálu, které dávají informace o složení vyšetřované tkáně," řekl. Nová cívka je podle něj zcela ojedinělým zařízením, které je složeno z 18 přijímačů s 18 zesilovači. Zatímco dříve se používal přístroj se silou pole 1,5 Tesla a cívkou se čtyřmi přijímacími kanály, dnes se kombinací použití pole o dvojnásobné síle a osmnáctikanálové cívky mimořádně zvýší prostorové i kontrastní rozlišení. "Tato technika dovolí lépe odlišit nádorovou tkáň od nenádorových postižení, posoudit dokonce i stupeň agresivity nádorů a dále významně zlepší hodnocení mízních uzlin v podpaží," uvedl primář.
Lékaři ve fakultní nemocnici provádějí nyní i spektroskopii pro posouzení látkové výměny, difuzní vážení po hodnocení mikrostruktury nádorové tkáně nebo nový způsob dynamického zobrazení prokrvení nádoru. "Tato funkční vyšetření přispívají k poznání chování nádorové tkáně a dovolují tak zvolit optimální techniku chirurgického výkonu u karcinomu prsu. Zároveň pomáhají aktivně vyhledávat vznikající rakovinu u žen s vrozenými genetickými predispozicemi ke vzniku karcinomu prsu, nositelkami tak zvaného BRCA genu," vysvětlil Ferda.
Podle porovnání s nálezy u žen, které již podstoupily na základě nového vyšetření operaci, nové postupy pomáhají s výrazně vyšší přesností a úspěšností než dosud rozpoznat i velmi malé nádory.
Vyšetřováním prsu magnetickou rezonancí se klinika zabývá 20 let a podle mluvčí nemocnice Gabriely Levorové je jediným pracovištěm v Česku, které poskytuje všechny nejmodernější zobrazovací metody onemocnění prsu. V květnu k nim přibude i vyšetřování pomocí nového supermoderního hybridního přístroje kombinujícího magnetickou rezonanci a pozitronovou emisní tomografii za zhruba 110 milionů korun.