Česko není připraveno na stárnutí společnosti a nemá systém dlouhodobé péče o seniory. Ucelený systém zdravotních a sociálních služeb, díky nimž by lidé do vysokého věku mohli zůstat soběstační a žít doma, neexistuje. Financování dosavadní péče je nedostatečné. Novinářům to dnes řekli zástupci lékařské společnosti, kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) a asociace menších nemocnic. Vyzvali vládu, aby situaci řešila. Navrhují zavedení ošetřovatelského pojištění.
Život v Česku se prodlužuje. Muži mají podle statistické ročenky naději dožít se skoro 76 let, ženy pak 82 let. Za posledních 15 let si tak muži "přidali" 4,2 roku, ženy 3,4 roku. Dál přibývat má lidí vysokého věku. Podle demografické projekce by v roce 2025 mohlo v Česku podle nejvyšších propočtů být až 216.700 mužů a 376.600 žen nad 80 let.
Republika by měla mít kolem 10,6 milionu obyvatel. V polovině století by pak osmdesáté narozeniny mělo mít za sebou až 491.400 mužů a 689.600 žen. V zemi by celkem mohlo žít kolem 10,4 milionu obyvatel, každý devátý by tedy mohl být starší 80 let. "Je nezbytné přijmout reformu a zajistit systém, který se přizpůsobí starým lidem, aby starší populace co nejdéle zůstala soběstačná," uvedla šéfka kanceláře WHO v Praze Alena Šteflová. Podle ní český systém "není úplně dobře nastaven a výsledek je alarmující".
Systém dlouhodobé péče zahrnuje zdravotní i sociální služby. Podle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Petra Fialy ministerstva zdravotnictví a práce ale na vytvoření modelu nespolupracují. S nástupem nové vlády její ministři zřídí komise, které mají problém řešit. "Už dvacet let nic nevyřešily. Pro politiky to není priorita," uvedl Fiala.
Podle něj je největší překážkou financování. Upřesnil, že zdravotní pojišťovny nechtějí hradit péči v sociálních službách a ministerstvo práce nechce přispívat na léčbu. Experti podotýkají, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných je stejná a také stejně stojí. "Nejvíc na dvoukolejnost financování doplácejí pacienti a klienti, ať už jsou ´sociální´ nebo ´zdravotní´, a ti, kdo se o ně starají," dodal Fiala.
Do následné péče podle České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně putovalo loni asi 8,6 miliardy korun. Suma nekryje ani inflaci a růst mezd, uvedla společnost. Úhrady se přitom od roku 1998 téměř nezvyšují. Na lůžkovou péči ve zdravotnictví pak putuje kolem pěti až sedmi miliard ročně, do terénní péče pak miliarda. Na ošetřování lidí v sociálních službách se vydá asi sedm či 7,5 miliardy, na terénní pak asi miliarda. Dohromady je to 14 až 16,5 miliardy.
Experti doporučují zavést ošetřovatelské pojištění, které existuje například v Německu. Navrhují vyčlenit část peněz ze zdravotního a část ze sociálního pojištění. Předběžně spočítali, že by to mohlo být kolem 40 až 50 miliard korun.