Postoj Čechů ke změnám, inovacím a rozvoji ve vědě i učení přibližuje aktuální dotazníkové šetření "Bayer barometr". Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti. Pro úspěch v životě je pro 87 procent Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 75 procent populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 procent), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 procenta). Také 66 procent Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení.
Z výsledků průzkumu je tak patrná velká míra otevřenosti české společnosti vůči změnám. Obecně se dá říci, že lidé mají ke změnám spíše pozitivní vztah - přímo je vítá 37 procent, zatímco vyloženě vadí pouze 0,3 % respondentů.
Změny, které může člověk udělat pro lepší život, jsou důležitější pro ženy než pro muže
Změny v hodnocených kategoriích (změna práce, změna životního stylu, změna v bydlení a změna v partnerském životě) jsou pro lepší život důležitější pro ženy než pro muže. Nejdůležitější z těchto změn je pro ženy změna životního stylu (důležitá celkem v 87 procent případů), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 procenta). Pro obě skupiny je pak nejméně důležitá změna v partnerském životě, ale i zde jsou patrné genderové rozdíly. Pro ženy je důležitá v 52 procent a pro muže v 41 procent případů.
Považujeme nové situace za výzvu k hledání netradičních možností řešení, zároveň ale téměř 2/3 populace vnímá učení jako nutnost, nikoliv jako volbu
Kromě vztahu k vědeckým pokrokům se průzkum Bayer barometr zaměřil také na postoj Čechů vůči zavádění změn, učení během života, mobilitě a hodnocení aspektů úspěchu v jejich životě. 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali "postaru". Zároveň bylo z výsledků patrné, že nové způsoby činnosti upřednostňují lidé s vyšším než základním dosaženým vzděláním.
Věda je přínosná v ochraně přírody, ale u vlivu na rodinu a vztahy už je prý její přínos menší, zejména podle lidí mladších 40 let
Češi považují pokrok ve vědě za nejpřínosnější v oblasti ochrany přírody a životního prostředí a také v rozvoji společnosti. 85 procent českých mužů si myslí, že rozvoj ve vědě vede zpravidla k pozitivním změnám v běžném životě. Ke stejnému závěru se ale přiklání o 9 procent méně žen.
Investice do vývoje a inovací je cestou k úspěchu
To, že rozvoj ve vědě vede zpravidla k pozitivním změnám v běžném životě, si myslí více mužů (85 procent) než žen (76 procent). Ženy jsou k vědeckým objevům také skeptičtější než muži a myslí si, že je potřeba je brát s rezervou (66 procent). S tvrzením, že firmy, které investují do vývoje a inovací, sklízejí v delší časové perspektivě úspěch, rozhodně nebo spíše souhlasilo celkem 88 procent dotázaných.