Je právem považován za otce moderní počítačové vědy. Byl první, kdo dokázal, že software bude ovládat hardware počítače. Ve škole vynikal v matematice, ale konzervativní učitelé jej nepodporovali. Alan řešil problémy přímo, na základě jejich samotné podstaty, aniž by se učil kalkulu. V šestnácti letech se poprvé setkal s prací Alberta Einsteina a porozuměl jí.
VZDĚLÁNÍ A KARIÉRA
V letech 1931–1934 studoval Turing matematiku na King's College v Cambridge a v roce 1935 zde byl zvolen členem univerzitní koleje (fellow) na základě své disertace o centrální limitní větě.
V roce 1936 napsal skvělý článek o vyčíslitelnosti, který se stál začátkem jeho kariéry. Turingova práce rozvinula výzkum Kurta Gödela z roku 1931 a pro jeho univerzální stroj, který vymyslel, se vžil název Turingův stroj. Článek nazval „On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“ a vysvětluje v něm pojem univerzálního stroje, teoretického modelu obecného výpočetního stroje, který se stal jedním ze základů informatiky. Dokázal, že problém zastavení Turingova stroje není rozhodnutelný. Na základě Churchovy- -Turingovy teze pak lze toto zjištění aplikovat na Hilbertem formulovaný tzv. Entscheidungsproblem neboli problém rozhodnutelnosti.
Dokázal, že libovolný matematický výpočet, který lze popsat algoritmem, lze realizovat na takovém stroji. Turing nikdy takový stroj nechtěl zkonstruovat, šlo jen o abstraktní model. V letech 1937 a 1938 studoval na univerzitě v Princetonu pod vedením Alonza Churche a rychle získal doktorát Ph.D. Po studiu se mohl buď vrátit do Anglie, nebo zůstat v Princetonu a pod vedením von Neumana budovat první počítač na světě – ENIAC, a to s platem 1 500 dolarů. Alan se vrátil.
VÁLKA A ENIGMA
Jeho kariéru a život ovlivnila válka. Nejprve pracoval ve Vládní škole šifer, pak však dostal pozvání do Bletchley Park, tajného britského centra na luštění německých šifer. Protože se již s konceptem Enigmy setkal u polských odborníků, dokázal se za pár týdnů zorientovat a navrhnout postup dešifrování. Turing pochopil, že stroje ve spolupráci se značnou dávkou lidského důvtipu mohou problém zvládnout rychleji a spolehlivěji. Během několika dnů navrhl zařízení (bomba), které luštění velmi usnadňovalo. Principem bomby bylo vzít kousek nešifrovaného textu, který by se ve zprávě mohl nacházet – tzv. tahák, a prohnat jej kombinací rotorů a propojovacích desek Enigmy. Většina nastavení vedla ihned k nesmyslům, takže bylo možné je eliminovat a soustředit se na hlubší testování několika zbylých kombinací. Stroj nejprve mechanicky prováděl matematicky důkaz, jenže mnohem efektivněji, než by to dokázal tým lidí. Turing se s radostí vrhl na dešifrování námořní verze Enigmy, protože práci na tom se nikdo nevěnoval a on mohl mít problém jen sám pro sebe. Turing navrhl a vyvinul řadu novátorských řešení a dešifrovacích metod a dával jim hravé názvy. Jedna metoda se jmenovala „turingáž“ nebo „turingismus“, ruční technika k nalezení struktury vaček Lorenzova šifrovacího stroje. To bylo pro Němce velmi důležité zařízení pro šifrování nejdůležitějších šifrovacích strojů. Jejich rozluštění bylo pro Brity a spojence zvlášť cenné, protože měly zásadní a delší platnost.
Odborníci uvádějí, že se díky Turingovi válka zkrátila o dva roky. Po válce dostal Turing Řád britského impéria. Turing mohl být na sebe hrdý, že přispěl k vítězství spojenců, avšak nikdo z Bletchley Park nesměl o ničem z toho ještě mnoho let mluvit na veřejnosti, tedy ani získat veřejné uznání. Kdyby zůstal v USA a pracoval na počítači ENIAC, jeho život by dopadl lépe…
PRESTIŽ A SLÁVA
Po válce Tur ing přijal místo v národní fyzikální laboratoři v Teddingtonu. Pracoval na jednom z prvních počítačů Automatic Computing Engine. Pak odešel na rok na katedru matematiky do Manchesteru. Byl jmenován zástupcem ředitele univerzitní výpočetní laboratoře, kde se zrovna pracovalo na softwaru pro Manchester Mark 1, jeden z prvních programovatelných počítačů. Turing uvažoval o abstraktních a teoretických otázkách, například o umělé inteligenci. Zajímalo ho, zda může stroj myslet jako člověk. Navrhl tzv. Turingův test, jímž by šlo prokázat inteligenci stroje. Aby stroj prošel testem, musí myslet tak lidsky, aby byl k nerozeznání. (V dnešní době toho pomalu dosahuje počítač Watson.) Byl přijat za člena Královské společnosti.
PONÍŽENÍ A ZATRACENÍ
Turing byl homosexuál, což tehdy bylo zvrácené a trestné. Na univerzitní půdě, která byla liberálnější, to ještě šlo. V roce 1952 byl obviněn z hrubých nemravností, a proto přišel o bezpečnostní prověrku. Musel brát léky s ženskými hormony. Zakázali mu vykonávat některé činnosti a stal se vyděděncem. Mohl pracovat na interdisciplinárních tématech z matematické biologie, konkrétně morfogenezi. 8. června 1954 jej našla uklízečka mrtvého. Otrávil se kyanidem. Patrně v čirém zoufalství z toho, jak se odměňuje pokrytecká společnost.
PODIVÍN
Alan Turing je považován za génia, brilantní mozek, vynálezce a inovátora. Měl také podivné nápady. Když jezdil do Bletchley Park, jezdil s plynovou maskou na tváři. Ne kvůli hrozbě chemického útoku, ale proti pylu, na nějž měl alergii. Jeho brilantní mozek býval občas velmi logický a legračně přímočarý. Například neměl nikdy podepsaný občanský průkaz, protože mu řekli, že do občanky se nesmí nic psát. Škoda, že nežil aspoň do stovky.