Ukrajinská Chmelnycká jaderná elektrárna se rozroste o dva bloky typu AP1000 od americké společnosti Westinghouse. Během oficiální ceremonie zástupci obou stran zahájili přípravné práce na výstavbě 5. bloku elektrárny s instalovaným výkonem 1 250 MW.
Chmelnycká jaderná elektrárna disponuje dvěma provozovanými ruskými bloky typu VVER-1000, další dva jsou od 80. let minulého století v různých fázích dokončení, přičemž do jejich dostavby se [především co se týče bloku 4, který bude vybaven reaktorem AP1000, zatímco v případě 3. bloku padlo nakonec rozhodnutí dokončit jej v původně projektovaném provedení VVER-1000/320, protože přestavba by pro značnou pokročilost projektu byla již velmi nákladná — pozn. red.] zapojil americký Westinghouse, který zároveň dodal i jaderné palivo pro dva provozované ruské bloky.
Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom oznámila, že zahájila přípravné práce na výstavbě 5. a 6. bloku Chmelnycké jaderné elektrárny. Dva nové bloky typu AP1000 má rovněž dodat společnost Westinghouse, která na základě memoranda o porozumění z roku 2022 plánuje v Ukrajině postavit celkem devět velkých konvenčních bloků. V rámci oficiální události technici zahájili betonáž odvodňovacího kanálu a hráze, která bude chránit místo stavby.
„Specialitou americké technologie AP 1000 je schopnost blok regulovat. Nepřítel dnes útočí a ničí regulační zálohy ukrajinského energetického sektoru, takže výstavba jednotek s touto schopností je pro nás velmi důležitá. Jde o významný geopolitický projekt společného zájmu pro Ukrajinu a Spojené státy — společně vytlačit Rusy z evropského jaderného trhu,“ uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
Ukrajina v současné době využívá výhradně ruské bloky VVER a 5. blok Chmelnycké jaderné elektrárny bude prvním americkým [aktuálně se předpokládá uvedení do provozu tohoto bloku dříve než dokončení bloku 4 — pozn. red.]. Kromě velkých bloků AP1000 s instalovaným výkonem 1 250 MW země hodlá postavit také řadu malých modulárních reaktorů. A to vedle AP-300 od Westinghouse i v podobě SMR-300 od další americké společnosti Holtec.
„Touto akcí otevíráme novou etapu ve spolupráci mezi Westinghouse a Enerhoatomem. Dva bloky, které byly nedávno uvedeny do provozu v Georgii v USA, jsou totožné s energetickými bloky, které budou postaveny zde v Chmelnycké jaderné elektrárně. Po jejich vybudování získá Ukrajina energii, která je čistá a dostupná. Tento projekt také vytvoří mnoho pracovních míst při výstavbě, provozu, opravách a údržbě,“ řekl Patrick Fragman, generální ředitel Westinghouse Electric.
Ukrajina se společností Westinghouse dlouhodobě spolupracuje také na diverzifikaci dodávek jaderného paliva pro své ruské bloky VVER-1000 a VVER-440. V září loňského roku dodal Westinghouse první várku svého jaderného paliva pro VVER-440 do ukrajinské Rovenské jaderné elektrárny. Nedávno společnost oznámila i první dodávku pro VVER-1000 v Chmelnycké elektrárně.
V těžké situaci
Zaměření na jadernou energetiku dává smysl i v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině. Jaderná zařízení jsou totiž v případě války z hlediska mezinárodního práva zakázaným cílem, protože jejich poškození může vést k ohromným škodám.
Konvenční elektrárny jsou naproti tomu cílem ruských úderů opakovaně. Jen v letošním roce ruské útoky namířené proti energetickým zařízením po celé Ukrajině už zasáhly téměř všechny významné výrobce energie v zemi. Útoky poškodily nebo zničily více než polovinu ukrajinských výrobních kapacit. Poškozeny nebo zcela zničeny byly přitom prakticky všechny tepelné elektrárny na fosilní paliva v zemi.
Opravy se potáhnou: „Naším cílem je opravit toho co nejvíce do října,“ řekl pro Financial Times Maxim Timčenko, generální ředitel společnosti DTEK. Oprava alespoň některých tepelných elektráren se ovšem do té doby zjevně nepovede; už nyní se odhaduje, že v některých případech k nápravě škod bude zapotřebí několika let.
Náměstkyně ukrajinského ministra energetiky Svitlana Hrynčuková sdělila CNN, že úspěšné ruské údery během několika málo dní zničily výsledky ročních oprav energetických zařízení zasažených při ruské úderné kampani v zimě 2022—2023.
Důležitým rozdílem proti ruským úderům z předchozí zimy je, že Moskva ve větší míře nasadila proti elektrárenské soustava také drahé, přesné balistické rakety. Na jednu elektrárnu navíc obvykle míří velké množství munice. Při jednom z nedávných útoků byly na jedinou uhelnou elektrárnu použity balistické střely v hodnotě 100 milionů dolarů.
Naproti tomu ukrajinská jaderná zařízení před přímými ruskými útoky zatím chrání jejich status. Cílem ruských střel se ovšem pochopitelně mohou stát a také stávají rozvodny či další zařízení, která slouží k distribuci výroby z jaderných zdrojů.
Ztracené příjmy
V důsledku ruských úderů Ukrajina přichází nejen o cennou infrastrukturu a možnost dalšího budování vlastního vojenského průmyslu, ale také o možné příjmy. Země má v současné době vinou zdevastovaného průmyslu nevyužité kapacity výroby elektřiny, přičemž Evropa ve stejnou chvíli hledá její levné zdroje.
Ukrajinské elektrárny donedávna elektřinu do většiny Evropy dodávat nemohly. Z velké části vznikly pro potřeby sovětské sítě, a i když se síť po rozpadu SSSR postupně zmenšila, Ukrajina spolu s Běloruskem v ní setrvaly. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 se ovšem Ukrajina a Evropská unie dohodly na postupném procesu spojení evropské „přenosové soustavy“ s ukrajinskou.
Přípravy této tzv. synchronizace probíhaly od roku 2017. Shodou okolností jen pár hodin před útokem ruských vojsk 24. února byl zahájen dlouhodobě plánovaný test „ostrovního provozu“. Sítě Ukrajiny a Moldavska byly tedy plánovaně odpojeny od ruské a běloruské sítě. Cílem bylo ukázat, že ukrajinská síť je v takové situaci schopná bezpečně fungovat, a zkouška měla skončit 27. února. K definitivnímu odpojení od ruské sítě pak ale mělo dojít až v roce 2023.
S ohledem na válečný stav se však obě země rozhodly připojení neobnovit a požádaly sdružení provozovatelů evropských sítí ENTSO-E o nouzovou synchronizaci s evropským systémem, která se tehdy uskutečnila 16. března.
Limit obchodů byl stanoven zpočátku maximálně na 100 MW. Od 1. března 2024 byl stanoven na 550 MW, maximálně tedy zhruba 13,2 GWh denně. Ve skutečnosti ovšem země vlivem poškození energetické infrastruktury elektřinu pouze dováží. Denní exporty se pohybovaly v druhé polovině dubna i kolem hodnot 11 GWh denně, což odpovídá zhruba polovině denní výroby jednoho temelínského bloku. Místo dodavatelem se tedy Ukrajina stala vinou ruské agrese dalším odběratelem připojeným na evropské zdroje.
Dlouhodobé řešení
Stavba jaderných elektráren pochopitelně nijak neřeší akutní problémy ukrajinské energetiky. Celý proces bude trvat roky. V tomto ohledu budou muset pomoci jiná řešení. Ukrajina po velké ruské invazi v roce 2022 propojila svou rozvodnou síť se sousedními zeměmi EU: Rumunskem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem. I během zimy do těchto zemí často elektřinu exportovala. Ještě na začátku března 2024 exporty dosahovaly více než 13 000 MWh denně. Po březnových úderech ovšem dosáhl dovoz z EU rekordních 18 700 MWh, což odpovídá produkci dvou elektráren.
Pomohly také slunečné dny na začátku jara. Teplé počasí znamená, že v poledne solární energie vyrábí 20 až 25 % energetické potřeby země. Obnovitelné zdroje by pro Ukrajinu mohly být v dlouhodobém horizontu poměrně zajímavou možností právě z bezpečnostních důvodů.
Jde o rozptýlené zdroje, které vojenské údery nedokážou vyřadit z provozu tak účinně jako tepelné elektrárny. Distribuovaná výroba má celou řadu nevýhod, v podmínkách ruské agrese na Ukrajině jsou ovšem patrné i její výhody. Stabilní zdroje ovšem nahradit nedovedou.