Každá doba produkuje svou „průmyslovou revoluci“. Obvykle ji nijak nepojmenovává, ale prožívá. Pojmenovávají je až další generace. První průmyslová revoluce propukla koncem 18. století a odehrávala se v manufakturách, které využívaly energii vodních toků a páry. Práce se přenesla z domovů řemeslníků do velkých dílen. Vždy došlo ke zvýšení produktivity. Například zavedení spřádacích a tkalcovských strojů s prvním „děrným štítkem“ zvýšilo produktivitu práce o cca 200 % oproti samostatné práci jednotlivých přadlen.
Druhá revoluce proběhla na počátku 20. století. Charakterizovaly ji pásová výroba, využívání elektřiny a spalovacích motorů a mnohem lepší organizace práce podle zásad vědeckého způsobu práce Fredericka Taylora. Právě taylorismus zvýšil produktivitu v továrnách až stokrát a používá se dodnes. Zavedl přesné pracovní postupy pro každé pracoviště, jimž se museli dělníci naučit, zavedl úkolovou mzdu a lepší organizaci práce v celém work-flow.
Třetí revoluce začala poznenáhlu nahrazením elektronek tranzistory. Její rozmach nastal v 70. letech minulého století s příchodem mikroprocesorů, využitím počítačů a automatizací jednotlivých výrobních linek. Miniaturizace a zvýšení výkonu polovodičů vedly k rozsáhlé automatizaci, vzniku číslicově obráběcích strojů a zrychlení v řádu minut pro výpočty, které před tím trvaly měsíce. Každé dva roky docházelo ke zvýšení efektivity polovodičů. Podle Moorova zákona se „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí“. Tak to běželo desetiletí. V posledních dnech odborníci (Michio Kaku ad.) bijí na poplach, že využití křemíku v tranzistorech je na doraz, Moorův zákon skončí, a s tím veškerý pokrok v elektronice. Naštěstí pro celý průmysl místo křemíku se v tzv. tranzistorech bude brzo používat germanium a později uhlík – grafen. A nějaký nový „Moorův zákon“ bude po určitou dobu fungovat dál.
Čtvrtá revoluce – příležitost, či strašák?
Jak uvádí Petr Korbel, čtvrtou průmyslovou revoluci představují kybernetické systémy, díky nimž vzniknou „chytré továrny“. Inteligentní zařízení převezmou činnosti, které dosud vykonávali lidé. Počítá se s metodami strojového vnímání, autokonfigurace i autodiagnostiky, a s počítačovým spojením strojů a dílů. Základní vize tzv. čtvrté průmyslové revoluce se objevily v roce 2011. Chytré továrny převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé. To bude provázet změna pracovního trhu, kde bude ohrožena zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Měla by sice vznikat nová pracovní místa, která však budou vyžadovat vyšší kvalifikaci zaměstnanců a bude jich méně.
| SCHYLUJE SE K TOMU, ŽE SE V ELEKTRONICKÉM SVĚTĚ POČÍTAČŮ, INTERNETU VĚCÍ A MOBILNÍCH TELEFONŮ ZAČNE VELMI BRZO MASOVĚ POUŽÍVAT KVANTOVÁ FYZIKA, KTERÁ OPRAVDU PŘEVRÁTÍ NAŠE CHÁPÁNÍ SVĚTA. VŠECHNY VÝPOČETNÍ SYSTÉMY SE STANOU MILIONKRÁT AŽ MILIARDKRÁT VÝKONNĚJŠÍMI. KVANTOVÁ FYZIKA PAK VTRHNE DO PRŮMYSLU A PŘEVRÁTÍ JEJ NARUBY. |
Podle Petra Korbela bude obsahem revoluce soběstačný automatizovaný systém fungující pomocí strojového vnímání, autokonfigurace (sebenastavení parametru strojů) a autodiagnostiky, které budou pomocí čipů ve spojení se surovinami, nástroji, trasami linek, stroji a díly. Tedy produkty i stroje dostanou čipy, pomocí nichž je bude možné kontrolovat a obsluhovat přes internetovou síť. Dále se budou využívat cloudová úložiště, 3D tisk, datová centra, automatické hlášení problémů či „chytré sklady“, které dodavatele samy informují o docházejících zásobách.
Podle Jana Klesla se temné vize budoucnosti vracejí. Digitalizace všech odvětví ekonomiky přesáhne z kyberprostoru do fyzického světa, povede k proměně tvorby norem i základů demokracie. Prožíváme čtvrtou průmyslovou revoluci, většinu práce za nás převezmou roboti a umělá inteligence.
Podle Ilony Švihlíkové automatizace, robotizace a rozšíření 3D tisku představují „výzvu“, která náš svět změní způsobem, jejž si dnes ještě nedokážeme zcela představit. Největší ztráty pracovních míst se objevují v administrativě, ve zpracovatelském průmyslu (jehož váha ve vyspělých zemích kontinuálně klesá), ale také v designu, médiích, sektoru zábavy či stavebnictví. Stále důležitější budou lidské schopnosti a dovednosti, kterými nemůže (zatím?) disponovat robot: tedy kreativita, schopnost kriticky myslet, spolupracovat a vyjednávat s ostatními.
Řada států může padnout
Každá průmyslová revoluce nějak změnila společnost. První přinesla vznik nových tříd, vznik kapitalismu a základů demokracie. Oslabila se role zemědělství a posílil se průmysl. Druhá revoluce rozšířila kapitalismus do celého světa a taylorismus i do Sovětského svazu. Třetí revoluce přinesla dobu informační, zavedla nové druhy komunikace a zábavy i řízení výroby. Podle Švihlíkové čtvrtá technologická revoluce samozřejmě „nespadne z nebe“ ze dne na den. Už nyní tento proces probíhá, vidíme ho např. na návratu amerických firem z Číny, resp. jihovýchodní Asie zpět do USA. Automatizace, internet věcí a 3D tisk budou podporovat lokalizaci výroby, zmenšování vlivu nadnárodních korporací a změnu mezinárodní dělby práce, kterou máme spjatou s procesem globalizace. Tento návrat výrob ale nebude doprovázen žádným masivním nárůstem pracovních míst v domovské zemi. Podle profesora Milana Zeleného právě prožíváme změnu společenského řádu – kvalitativní změnu kapitalismu a demokracie – a další odborníci míní, že skončí tzv. parlamentní demokracie politických stran, která vznikla ve století páry, a vznikne demokracie založená na vládě těch nejlepších, kteří jsou známí a mají vysoký kredit.
Podle Švihlíkové se také promění role vlád, přičemž nelze vůbec vyloučit, že řada států se pod tlakem technologické změny a dalších krizí rozpadne. Transformovat se bude nejen pracovní trh, který ještě více zvýrazní diskrepanci mezi kategoriemi zaměstnání a práce, ale naplno také vyhřezne problém chudoby a těch, kteří v tomto novém světě nebudou „použitelní“. Co s přebytečnými lidmi, to bude klíčová otázka blízké budoucnosti.
Dopady čtvrté revoluce do reality
Vznikne armáda milionů nezaměstnaných, o nichž dneska nevíme, kdo je bude živit. Kde na to stát vezme, když bude tak málo lidí platit daně. Již dnes by se mělo velmi intenzivně dětem na ZŠ vtloukat do hlavy, že se musejí stát odpovědné za vlastní zaměstnatelnost. Že se o ně stát ani nikdo jiný nepostará. Že se musejí naučit podnikat a neustále vzdělávat.
Ve filozofii průmyslu 4.0 se projevuje „nenasytnost“ podnikatelů tím, že chtějí víc a víc ušetřit na osobních nákladech zaměstnanců, což v mnoha výrobních firmách činí asi 20–25 % nákladů. Na jedné straně lze snadno pochopit, že roboti nepotřebují jídelny, šatny, toalety, přestávky na jídlo a odpočinek, nepotřebují dovolenou, nejsou nemocní, nebrblají, nebrouzdají v pracovní době na internetu, nezakládají odbory, nestávkují. Jen poslušně pracují 24 hodin denně. Foxcon prý již vloni nahradil 300 tisíc zaměstnanců roboty a chystá se nahradit další milion. Ostatní firmy Foxcon následují.
Co bude s armádou nezaměstnaných? Kdo bude platit daně, které se přerozdělí na dávky pro nezaměstnané? Kolik procent lidí se nechá aktivně přeškolit na nové potřebné profese? Kolik jich bude raději na úřadech práce, protože nové profese už nebudou na zaškolení, ale na hlubší kvalifikaci?
Průmysl 5.0
Na ještě zásadnější průmyslové revoluce se zatím zapomíná. Průmysl 4.0 bude o robotizaci a digitalizaci – tedy spíše o lepším využívání dat a o lepší organizaci veškeré práce. Jde hlavně o výměnu rolí – stroje vezmou lidem většinu práce, ale práce zůstane stejná. Továrny budou mít o 75–80 % méně lidí a mnohem více robotů. Výrobky zůstanou z hlediska materiálů a designu poměrně stejné.
Průmyslová revoluce, která je za dveřmi, změní absolutně celý svět. Oč jde? Jde o totální změnu materiálového inženýrství. Vezměte si 3D tisk. 3D tiskárny začnou brzo používat náplně, o nichž se nám nikdy ani nesnilo. Tato materiálová revoluce již začíná běžet nyní, a proces zlepšování se stále zrychluje. Uvědomme si, kdo z vás před pěti lety věděl o 3D tiskárnách a přikládal jim význam, který dnes mají? Již nyní se tisknou domy, elektro auta, funkční prototypy raketového motoru, zbraně, nábytek, sklo, sochy, oblečení, nové orgány z kmenových buněk, mosty přes řeku, jídlo apod. To jsou jen první vlaštovky. Během příštích pěti až sedmi let změní 3D tiskárny tvář světa. A to není všechno. Až se za deset let zdokonalí a zlevní manipulace s jednotlivými atomy, rozvine se plně nové odvětví nanotechnologie. Pak nanomateriály tuto změnu materiálového inženýrství – průmyslové revoluce 5.0 – naprosto dokonají. Lze odhadnout, že 90–95 % stávajících materiálů na výrobu čehokoliv přestane existovat. Postupně se přestanou těžit suroviny jako železná ruda, bauxit, síra, uhlí, ropa, wolfram, zlato, stříbro, platina, nikl, cín, coltan (tantal) apod. Zlato a stříbro se budou těžit jen na šperky a jako investiční prostředky. Ostatní suroviny (prvky) budou nahrazeny novými materiály s přesně definovanými užitnými vlastnostmi. Vše okolo nás se bude vyrábět na míru – bez opracování a obrábění a hlavně bez odpadu.
Průmyslníci ze své podstaty nenasytnosti (žádný zisk není přiměřený) nemohou podporovat zaměstnanost jako pozitivní přirozený jev, který složí dobru. Kromě úspor na zaměstnancích budou průmyslníci hledat nové a nové úspory kde se dá. Proto i průmyslová revoluce 5.0 – tedy nové materiálové inženýrství – bude mnohými podnikateli všemožně podporována a naopak mnohými podnikateli z tradičních oborů proklínána. V průmyslové výrobě se kromě lidí budou šetřit energie – ve všem nastupuje nízkoenergetická výroba – a budou se rapidně snižovat výrobní odpady, které vznikají ve všech fázích vzniku výrobku: od těžby přes výrobu polotovarů, obrábění až po finální výrobek. Lze s jistotou říci, že postupně zaniknou sběrny surovin a odpadové hospodářství. Recyklace bude omezená, protože nové materiály budou mít velmi dlouhou životnost, ba mohou být i nezničitelné (pokud to bude žádoucí).
Průmysl 6.0
Nevím, jak budou tyto průmyslové revoluce oficiálně nazvány. Já si dovoluji vlastní spekulaci vývoje. Jakou? Schyluje se k tomu, že se v elektronickém světě počítačů, internetu věcí a mobilních telefonů začne velmi brzo masově používat kvantová fyzika, která opravdu převrátí naše chápání světa. Všechny výpočetní systémy se stanou milionkrát až miliardkrát výkonnějšími. Kvantová fyzika pak vtrhne do průmyslu 4.0 a převrátí jej naruby. Je možné, že průmysl 4.0 se bude etablovat asi deset až patnáct let. Mezitím během pěti až deseti let nastoupí nové materiálové inženýrství a to vše potom spojí dohromady kvantová fyzika.
Průmysl 7.0
Dovolte mi čirou spekulaci, která je ovlivněna sci-fi filmy. Patrně tou sedmou „průmyslovou“ revolucí bude tzv. biologizace průmyslu a všeho okolo nás. Všechny systémy kolem (bydlení, doprava, kanceláře, výrobní zařízení apod.) se budou stávat živými organismy, tedy kombinací přírodních materiálů a materiálů z umělé DNA stvořené člověkem. Vše okolo nás se bude propojovat dohromady v jeden organický harmonický celek. Avšak toho se dočkáme tak za třicet let.
I když všechny tyto prognózy mohou vypadat směšně, je to jen zdání. Chceme-li se opravdu něco dozvědět o budoucnosti, dívejme se na sci-fi filmy a čtěme literaturu stejného žánru. Například v seriálu „Návrat do budoucnosti“ ukázali v roce 1985 asi patnáct naprosto nových vynálezů: od dronů až po tzv. brýle Google Glass. A dnes je deset z nich naprosto běžných. Scénáristé sci-fi mají vysokou míru kreativity a mnoho prognóz jim vychází. Sám jsem zvědav, jaké průmyslové revoluce nás čekají a jaké budou mít na svět dopady.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBA; Lektor rozvoje inovační kretivity MBC