Postoje: základní program v mozku. Lze je změnit?

To, co rozhoduje o našem pocitu štěstí a úspěchu, jsou postoje. Když chceme lidi ve firmě změnit, tedy jejich chování, musíme změnit jejich postoje. K tomu jedno školení nestačí. Postoje se mění dlouho – řadu měsíců, někdy i let. Postoje často souvisejí s charakterem a vnitřními hodnotami.
O jaké postoje se jedná? A jak se mění?

Hlavní funkce postojů je připravenost k jednání (není třeba vždy znovu promýšlet, zda vynést smetí do tříděného odpadu; pokud má člověk pozitivní postoj k třídění, pak již automaticky odpad třídí bez opětovného přemýšlení). Hlavní důvod, proč jsou intenzivně zkoumány postoje v marketingu a aplikovaných sociálních vědách, je ten, že podle nich lze ve velké části případů předvídat lidské chování.

Změna postoje

Musíme mít ke změně důvod. Buď nějakou nespokojenost ze strany okolí (v práci, v rodině), nebo nespokojenost se sebou samým. Buď nás někdo přesvědčuje, abychom u sebe něco změnili, nebo se toužíme změnit sami. Třetím vlivem na naše chování je třeba implicitní vliv reklamy nebo seriálových hrdinů.
Pro rozhodnutí změnit postoj je důležitá kredibilita zdroje: tzn. jak je osoba (nebo časopis, kniha), která výzvu-inspiraci poskytuje, důvěryhodná, zda jde o experta v oblasti, o níž hovoří, a také to, jak publiku připadá atraktivní. Po čase člověk zapomene, odkud daná informace pochází, a bude ji považovat za důvěryhodnou, i když ve skutečnosti tomu tak třeba není. Záleží také na tom, jak jsou informace – požadavky na změnu – podány. Jako lákavá výzva? Nebo jako sžíravá kritika? Chová se ten, kdo nás přesvědčuje ke změně, lépe než my? Je důvěryhodný?

Jak změnit postoj k sobě

To, jak má člověk rád sám sebe, jak si sám sebe váží, je limitující pro jeho postoje ke všemu ostatnímu. Existuje „správná“ individuální úroveň sebelásky, sebeúcty a sebedůvěry. Každý z nás si musíme najít cestu sám k sobě. Poznáváme se skrze sebepozorování, jak jednáme v běžných, a hlavně kritických situacích. Od malička poznáváme názory na sebe skrze zrcadlení ve tvářích prarodičů, rodičů, sourozenců, vrstevníků, přátel, učitelů apod. K sebepoznání nám mohou pomoci také testy typu MBTI či rozhovor s psychologem. Nejvíce pravdy o sobě se můžeme dozvědět od těch, kteří nás nemají rádi.

CO ŘÍKÁ WIKIPEDIE? Postoj je trvalý názor nebo vzorec myšlení a chování. Kromě toho, že je zaměřen na problém či volbu, zahrnuje v sobě i určitou míru intenzity. Samotný postoj má sklon reagovat na předměty, osoby, situace a na sebe sama. Postoje jsou součástí naší osobnosti, souvisejí s chápáním, myšlením a cítěním. Postoje jsou hodnoticí, indikují pocity ve vztahu k určité záležitosti. Postoje většinou vycházejí z hodnotové soustavy člověka.

Když už se o sobě něco dozvíme, musíme to nějak strávit a zaujmout k sobě postoj – tedy přijmout se. Ideální je přijmout se cele – bez výhrad. Bezpodmínečně. Bez ohledu na zdánlivé či faktické nedokonalosti, které nás trápí. Ať už máme malou postavu, odstávající uši, dlouhý nos, křivé nohy či nějaké kilo navíc. Nebo když nejsme průbojní, dost chytří či hezcí. S tím je třeba se smířit a mít se rádi takoví, jací jsme. Teprve potom si můžeme klást otázky typu: mohu se svým zevnějškem něco udělat? Mohu něco změnit? Co mám udělat se svými vlastnostmi, s nimiž nejsem spokojen?
Jste netrpěliví? Najděte si kouče (psychologa), aby vám pomohl se lépe ovládat. Máte nadváhu? Kupte si např. knihy Ivo Tomana „Úspěšná sebemanipulace“ a „Štěstí na míru“ a zhubněte. Začněte si vážit toho, co máte. Porovnávejte se s těmi, kdo jsou na tom hůře. Udělejte si seznam svých kladů a záporů. Ukažte tento seznam skutečným přátelům a nějakému skvělému psychologovi, ať vám jej pomohou korigovat a dát jednotlivým aspektům správnou váhu. Vytvořte si plán svého rozvoje a dodržte ho. Vytvořte si tzv. „mentální mapu“ cílů, kterých chcete dosáhnout. Každý večer se na ni dívejte a říkejte si svou afirmaci, např.: „Dávám přednost zelenině před mlsáním.“ Či: „Den ze dne jsem trpělivější a trpělivější.“ A v relaxaci si představte, jak trpělivě reagujete v situacích, kde jste byli nervózní a vybuchli. Jakmile se vám podaří změnit postoj k sobě samému, začnete se mít rádi, mít sebeúctu kvůli svým hodnotám, poctivosti, bojovnosti, houževnatosti, pusťte se do dalších postojů. Bez základního postoje k sobě samému budou ty ostatní vždycky kulhat.

Mentální mapa Vytvořte si tzv. „mentální mapu“ cílů, kterých chcete dosáhnout

Jak změnit postoj k odpovědnosti

Psychologové a personalisté dělí lidi z hlediska odpovědnosti na dvě skupiny: na lidi s vnitřním místem kontroly a vnějším místem kontroly. Ti s vnitřním místem kontroly přebírají odpovědnost za vše, co se jim v životě děje. Nehledají výmluvy ani viníky. Jsou féroví a je vám s nimi dobře, protože vždy víte, co od nich můžete čekat. Lidé s vnějším místem kontroly berou odpovědnost jen za své úspěchy, a za neúspěchy vždy může někdo jiný či souběh okolností. Mezi těmito vyhraněnými skupinami jsou ti, kteří to mají tak napůl nebo jak v čem – podle toho, na co jsou velmi citliví. Postoj k odpovědnosti lze budovat osobním příkladem manažera, zážitkovou pedagogikou, koučováním, hraním rolí ve hrách LARP. Lidé, kteří mají vysokou odpovědnost, jsou vlastně velmi kvalitními pracovníky, kteří v sobě mají i poctivost, spolehlivost a předvídatelnost. Těch je na trhu práce asi 5 %.

PhDr. Karel Červený, MSc., MBA

Dokončení příště