Povodně i nízké hladiny širších řek ohlídá interferometrická reflektometrie.
Pro stanovení hladiny vodního toku existuje celá řada metod. Od velmi jednoduchých, třeba pomocí měřicí tyče, až po high-tech řešení pomocí radaru. Všechny však mají nějaký neduh. Většina měřidel může být poškozena zaplavením, mnohé neumožňují nepřetržité monitorování, jsou obtížně čitelné na dálku nebo jsou příliš drahé.
Ve Weselu na Dolním Rýnu je již ovšem dva roky v provozu senzorové měřicí zařízení vyvinuté na univerzitě v Bonnu, které tyto nevýhody nemá. Je levné, spolehlivé a dokáže nepřetržitě přenášet data o hladině vody do vyhodnocovacího centra prostřednictvím mobilní komunikace. Na principu interferometrické reflektometrie je systém koncipován především pro výstrahu před povodněmi nebo suchem.
Jádrem zařízení je levný GNSS přijímač se senzory pro určení polohy, navázaný na satelity GPS a GLOONASS (глобальная навигационная спутниковая система — ruský globální družicový polohový systém). Anténa přijímače, propojená s minipočítačem typu Raspberry Pi, přijímá vlny vysílané satelity přímo i po odrazu od prostředí, v tomto případě od vodní hladiny. Z rozdílu obou signálů lze pak vypočítat vzdálenost od antény k vodní hladině a bezdotykově tak měřit změnu stavu hladiny s přesností 1,5 cm. Naměřená data přenáší počítač prostřednictvím mobilní komunikace. Minipočítač lze snadno napájet elektřinou přes solární články a systém pak pracuje zcela samostatně a bez údržby. Zařízení GNSS se může upevnit na jakékoliv konstrukci, na mostu, zábradlí nebo i stromu.
Jedinou nevýhodou nového systému je, že je vhodný pouze pro řeky o šířce alespoň 40 m. To je nejmenší poloměr, ze kterého anténa přijímá odražený satelitní signál. Pokud je vodní tok úzký, přichází příliš mnoho rušivých odrazů od břehů. Dalším vývojem systému by se ale měla tato nevýhoda odstranit.