Vlastní elektřina rostlin důležitý činitel jejich růstu

Je známé, že rostoucí rostliny se svým půdním prostředím tvoří fyziologicky závislý celek ve kterém nepřetržitě probíhá výměna látková. Spolu s látkovou výměnou probíhají však také energetické přenosy elektricky nabitých částic živného půdního roztoku, vznikají elektrické potenciály a probíhají elektrické proudy měřitelné mezi rostoucími rostlinami a půdou, pro něž byl vyhrazen termín GEOFYTO (GFE). Více jak 35letým vědeckým výzkumem zjistil lesní inženýr Vladimír Rajda z Kyjova, že tato elektrická energie je generována jako neoddělitelná součást fyziologických procesů rostlin, je hnací sílou výživy a rozhodujících životních pochodů a objektivním ukazatelem vitality rostlin. GEO-FYTO elektrická energie provází rostliny nepřetržitě po celou dobu života, proniká všemi jejich nadzemními i podzemními orgány a vykazuje přesná pravidla, zachovávaná jednotně na různých stanovištích, v různých nadmořských výškách a na různých kontinentech Země, zejména: . bezvýjimečnou existenci u všech rostlin nepřetržitě po celou dobu života, . výraznou závislost na druhu a vzrůstu rostliny, . každoroční periodicitu závislou na ročních vegetačních obdobích, . silnou závislost na zdravotním stavu rostliny, . silnou závislost na intenzitě fyziologické aktivity, . jednotnou elektrickou polaritu aj. Poznání zákonitostí této integrované metabolické energie, spolu s vývojem techniky jejího měření, položily spolehlivé základy pro objektivní elektrodiagnostiku metabolismu a vitality rostlin. GFE vznikají v rostlinném organismu počínaje vzklíčením semene, vzrůstají s růstem rostliny, a mizí teprve s fyziologickou smrtí rostliny. Každá jednotlivá rostlina zachovává jednotné GFE svého druhu, jejichž nejvyšší hodnotu za běžných podmínek prostředí nikdy nepřekročí, a metabolické reakce probíhají při ní v optimálním rozsahu a intenzitě. Přísné zachovávání druhově jednotných GFE i za rozdílných podmínek prostředí svědčí o schopnosti rostlin k autoregulaci své vlastní metabolické energie a o jejím hlubokém genetickém zakotvení. Dřeviny a víceleté rostliny zachovávají každoročně pravidelně opakovanou periodicitu svých GFE, s maximy hodnot vždy v létě a s minimy v zimě. U živých stromů však ani při zimním minimu neustupují na nulovou hodnotu, ale v závislosti na zimním útlumu metabolické aktivity zůstávají zachovány na svém ročním minimu. Závislost GFE na zdravotním stavu rostlin je tak výrazně zákonitá, že umožňuje jednoznačnou zdravotní diagnostiku jednotlivých rostlin i celých porostů: zdravé rostliny vykazují vždy nejvyšší GFE, zatímco u zdravotně poškozených rostlin se GFE postupně snižují v přímé závislosti na postupující chorobě, až při smrti rostliny mizí současně s GFE i její vlastní fyziologická aktivita. Všechny rostliny mají vždy záporné elektrické napětí oproti živné půdě, což je rozhodující pro směr aktivního pohybu částic mezi půdou a rostlinami, a to je jednou z funkcí GEO-FYTO elektrické energie. Trvalá přítomnost značného množství elektrické energie při fyziologických procesech a univerzální světová platnost jednotných pravidel GFE vyvolaly významné otázky po zdroji a biologických funkcích této elektrické energie, při jejichž řešení bylo zjištěno zejména: značné množství disponibilní a snadno využitelné GFE elektrické energie vstupující do všech živých orgánů rostlin může se významnou měrou podílet na energetickém pokrývání rozhodujících fyziologických pochodů rostlin a plně dostačuje ke krytí energetických nároků elektroosmotické dopravy známého množství spotřebovávané vody ze země do celé výšky rostlin. Na příklad u vzrostlého listnatého stromu - dubu, buku, ořešáku nebo eukalyptu aj., dosahuje GFE elektrické napětí kolem 1V. To mu ale stačí, aby denně vysál ze země a dopravil do koruny stromu v nadzemní výšce 15 - 20 metrů až 300 kg živných roztoků. U květin, obilnin, kukuřice apod. se tento denní výkon pohybuje v rozmezí 0,25 - 1,4 l vody. Rostliny při vyšších GFE čerpají a zužitkovávají minerální živiny intenzivněji a v optimálním zastoupení prvků, klíčí, ujímají se a rostou rychleji, jsou bohatěji olistěny v sytě zelených barevných odstínech, vykazují všechny vnější znaky dokonalejšího zdraví a vyšší odolnost vůči škůdcům a stresům. Oproti tomu u zdravotně poškozených rostlin při snížených GFE dochází postupně k zúžení cév, omezení výživy, k disharmonickému příjmu minerálních živin, k barevným změnám listí a jehličí, odlistění a zasýchání větví, snížení vlastní obranyschopnosti rostlin vůči škůdcům aj. Jestliže však GFE při zdravotním poškození rostlin poklesne, pak jeho snížený výkon nedostačuje k pokrývání energetických nároků dálkového transportu živin ze země do všech nadzemních orgánů rostliny, dochází k podvýživě a útlumu fyziologické aktivity, vedoucí nejprve k fyziologickému oslabování a k vytváření dispozic pro další etapy choroby, a při dlouhodobém trvání k prohlubování zdravotního poškození až ke konečnému úhynu rostlin. . /hou/