Vláda na svém jednání 27. dubna projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí některé nové druhy podpory pro výrobny energií z obnovitelných zdrojů. Novela nyní čeká na podpis premiéra a následně bude předložena parlamentu. Účinná má být od 1. ledna 2021. plánu vlády již pro rok 2018. Její zpoždění mělo za následek rozdělení materiálu na novelu energetického zákona (ta měla být součástí jednoho balíčku) a novelu zákona o podporovaných zdrojích. Na vládě schválený návrh vzbudil pozornost v oboru především kvůli rozdílným přístupům k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie. Podle novely bude ukazatel vnitřní výnosové procento (IRR) pro různé obnovitelné zdroje rozdílný, změna však proběhla podle kritiků bez vysvětlení. U solárních zdrojů vláda v pondělí přímo na jednání upravila přípustnou výši IRR z původně navrhovaných 8,4 % na 6,3 %, tedy nejnižší možnou úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. U dalších obnovitelných zdrojů stanovila vláda v rámci novely zákona IRR na maximální možnou výši a návrh MPO neupravovala. U vodních, větrných a geotermálních elektráren to bude 7 %, pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 % a u bioplynu 10,6 %. Krok v podstatě zvýhodňuje bioplynové stanice, které také mají své nevýhody (tj. intenzivní využití zemědělské půdy pro energetické účely ve větším měřítku se zatím ukazuje jako nepříliš výhodné), naopak potlačuje podporu fotovoltaiky, u které může objektivně řečeno dojít ještě k výraznému poklesu cen a technologickému vývoji. Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy řekl ČTK, že novela zákona o podpoře OZE byla předložena vládě s mnoha rozpory a nevyřešenými otázkami. „Například na naše otázky k odlišnému nastavení IRR pro různé zdroje energie ministerstvo průmyslu a obchodu neposkytlo žádnou věcnou odpověď, byť o ni Svaz průmyslu a dopravy opakovaně žádal. Tento krok vlády vnímáme jako pokračování neochoty diskutovat a řešit existující rozpory v zákoně,“ uvedl. Vláda svým rozhodnutím také riskuje řadu soudních sporů a arbitráží, varovala komora. Vláda se snaží získat podporu pro svůj návrh především argumenty o roční úspoře na podpoře ve výši 7 až 10 miliard korun. Jak to bude s podporou Podpora čistých zdrojů bude v budoucnu vyplácena přes tzv. zelené bonusy. Stát bude fakticky dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a cenou výkupní. Výši bonusu bude každoročně určovat ERÚ. Novela zákona rovněž zavádí pravidlo soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciál-ních aukcích. Aukci na podporu OZE dle nových pravidel RED II už například vyhlásilo Slovensko, kvůli koronavirovým opatřením ji ale ministerstvo prozatím odložilo. Do podoby aukcí bude moci poměrně významně přímo zasahovat vláda. Ta bude vydávat nařízení, kterým stanoví např. druhy podporovaných zdrojů, typ zařízení a výkon, či zda se bude aukce konat na podporu nových, či modernizovaných výroben apod. Stát bude od roku 2021 podporovat výrobu elektřiny v tzv. modernizovaných výrobnách, tedy těch, které projdou rekonstrukcí, ale uvedeny do provozu byly již před lednem 2021. Platí ale, že to, zda bude podpora udělena, bude záviset na vládě. Rovněž podpora modernizované výrobny bude muset být vysoutěžena v aukci. Novela zákona zavádí i tzv. udržovací podporu (pro elektřinu i teplo). Ta je zbytkovou kategorií podpor pro zdroje, které splní podmínky podzákonného předpisu a na žádnou jinou podporu již nedosáhnou. Účelem podpory je zachování již existujících výroben, které využívají OZE, a tím tak čelí vyšším provozním nákladům oproti používání zdrojů fosilních. Tento druh podpory nebude aukcionován. Slabinou novely jsou i chybějící ustanovení pro podporu tzv. komunitní energetiky. Jejich zavedení ale požaduje směrnice o podporovaných zdrojích RED II, proto budou muset být předmětem následující novely. Termín pro transpozici směrnice je přitom již příští rok v červnu. /jj/
