Oponentura k české energetice začíná

Závěrečnou zprávu Nezávislé energetické komise, vedené předsedou Akademie věd ČR Václavem Pačesem, předal 1. října premiér Mirek Topolánek k oponentuře. Posudek oponentní rady, v níž zasedají například premiérovi poradci Pavel Stehlík a Petr Kalaš, bude obsahovat doporučení pro přijetí nové energetické strategie, poté ho teprve projedná vláda. Od materiálu, který Pačesova komise zveřejnila počátkem června, se závěrečná zpráva ve svých vývodech nijak zásadně neliší. Nezavírá cestu ke stavbě jaderných elektráren, neopomíjí přitom ani obnovitelné zdroje. Klade důraz na úspory, na stavby nízkoenergetických domů apod. Posílila důraz na budování alternativních cest ropy a zemního plynu do ČR, navrhuje podpořit v Evropské unii ty hlasy, které požadují znovu vyhodnotit systém obchodování s emisními povolenkami a podporovat pouze realistickou a efektivní výrobu z obnovitelných zdrojů Ministerstvo životního prostředí klade v Pačesově zprávě důraz na energetické úspory a snižování energetické náročnosti české ekonomiky. Otázka energetické budoucnosti podle ministra Martina Bursíka není otázkou zda je lepší jádro nebo uhlí nebo obnovitelné zdroje. Je třeba se podle něj nejprve zaměřit na stranu spotřeby – otázka zdrojů, z nichž se bude pokrývat, je až na druhém místě. „Nejlevnější a nejekologičtější je energie, která se uspoří,“ zopakoval Bursík svoji oblíbenou myšlenku. Modernizace, inovace, efektivita, úspory a obnovitelné zdroje energie. To jsou podle něho klíčová slova, charakterizující budoucnost naší ekonomiky. Pačesova zpráva doporučuje řadu konkrétních kroků, se kterými MŽP zcela souhlasí. Například podporu projektům, vedoucím k energetickým úsporám, přijetí zákona o podpoře výroby tepla z obnovitelných zdrojů, či závaznou vládní koncepci snižování skleníkových emisí. „Takovou koncepci – Politiku ochrany klimatu ČR, MŽP do konce října předloží veřejné debatě,“ říká Martin Bursík. Ekologům se také líbí, že komise vládě doporučuje podpořit návrh revize systému obchodování s emisními povolenkami, který navrhla Evropská komise. Jde zejména o podporu aukčního přidělování povolenek emisí skleníkových plynů, které motivuje k investicím a inovacím“. Pokud jde o nové domy, nízkoenergetický standard znamená spotřebu energie na vytápění do 50 kWh/m2 ročně. Současná výstavba se přitom pohybuje až na trojnásobku energetické spotřeby, tedy 150 kWh/m2 za rok. Se stavbou jaderných elektráren nebo s vyšším využíváním domácího uhlí se jejich současní odpůrci nadále nesmiřují. Jiné oblasti ale podtrhuje v Pačesově zprávě například Hospodářská komora ČR. Podle ní by měla vzrůst role jaderné energetiky a prvotně by měly být využívány domácí zdroje paliv. Hrozí nám totiž silnější politicko-hospodářská závislost, pokud bude ČR dovážet energetické zdroje ze zemí mimo EU. Předseda energetické sekce komory Václav Hrabák řekl, že tyto závěry by měly být vloženy do nové energetické koncepce, která by měla na rozdíl od té minulé získat podobu zákona. Milena Geussová