Naprosto zbytečné „kukulínovské“ výjimky, jak dlouho ještě? Politika a reforma

Ve své nadčasové divadelní hře „Král Vávra“ nám sděluje dramatik Milan Uhde již téměř půlstoletí ústy tajemníka Kukulína: „Nezáleží jaká fakta vidíme, ale odkud je vidíme. Pak je zřejmé, že některá prostě neuvidíme. Schovají se nám za to, co vidíme. Proto je tak důležitá pozice, ve které stojíme, protože ta rozhoduje o tom, co vidíme.“ Nezbývá než připomenout, že ve feudální monarchii se státním náboženstvím (tvrdícím, že je možné řídit zemskou poloosu), které uvedená satirická hra modeluje, je tajemník Kukulín oholen. Přestože tím porušuje zákony karikovaného politického systému, nehrozí mu trest. Podívejme se na současný vývoj (2010) ze zcela nové pozice. Globální politicko-ekonomické uspořádání má naprogramováno celou řadu „kukulínovských“ výjimek, které dávají tušit, že král Vávra vlastně zemskou poloosu neřídí. K těmto významným komponentám, destabilizujícím současné politické uspořádání, patří: I. daňové ráje, které představují země, v nichž jsou minimálně zdaněny nebo nejsou zdaněny vůbec zahraniční firmy a subjekty. Zisky těchto společností podléhají jen minimálnímu zdanění, a co se týče dividend, ty nejsou zdaněny prakticky vůbec. Dále jsou také osvobozeny od cla při dovozu hmotného či nehmotného investičního majetku, většinou nezbytného pro podnikatelský provoz. Ve většině případů přesahuje počet registrovaných firem počet obyvatel země. Odhaduje se, že ve světě existuje okolo 74 daňových rájů. Se šarmem tajemníka Kukulína v malém mechanismu krále Vávry postupují Spojené státy americké, které jsou jedním z největších kritiků daňových rájů (OFC). USA mají na svém území hned několik offshore oblastí. Mezi ně patří Delawer, New York a dokonce i celá Kalifornie. V tabulce vidíte výčet dalších offshore center v USA. Jsou zde také uvedena i zvýhodnění, která poskytují. Podobným případem je Velká Británie, která sice mediálně brojí proti daňovým rájům, ale sama má na svém území a ve svých dominiích OFC. Mezi jedno z nich patří Britské panenské ostrovy. Standardně zakládá společnosti se základním kapitálem ve výši 50 000 USD, což je maximální částka pro aplikaci minimální paušální daně ve výši 350 USD. Základní kapitál nemusí být plně splacen. Jedinou povinností společnosti je udržovat své sídlo na BPO, mít zde svého registračního agenta a vládě hradit roční paušální daň ve výši 350 USD. Jurisdikce Britských panenských ostrovů sice umožňuje společnostem vydat akcie na majitele, takové však za žádných okolností nesmí opustit území ostrovů. Klientovi je tak vlastnictví akcií deklarováno pouze písemným prohlášením agenta, notáře či správce akcií, že je skutečným vlastníkem společnosti. Je zde zaregistrováno na 300 000 společností. Mezi další OFC patří například Seychely, Lucembursko, Bahamy, kde je zaregistrováno na 50 000 společností. Zajímavé je sledovat výši HDP na obyvatele. Do popředí se nám tak dostane hned několik daňových rájů. Ostrov Man vykazuje vyšší HDP na obyvatele, než např. Německo, Japonsko nebo Francie a nejde o ojedinělý případ. II. Hedgeové fondy jsou dalším destabilizujícím faktorem; bez komentáře uvádíme tabulku příjmů jejich top manažerů. III. Privilegované firmy svým napojením na politické struktury nemusí dodržovat obecná pravidla hry a vynucují si zvláštní režim, popř. změny zákonů. Uveďme dva případy: American International Group, Inc. (AIG), je vedoucí mezinárodní společnost v oblasti pojištění a finančních služeb se sídlem v USA a je největším upisovatelem obchodních a průmyslových rizik ve Spojených státech. Patří mezi nejvýše hodnocené pojistitele v oblasti životního pojištění. Její dceřiné společnosti nabízejí širokou škálu všeobecného a životního pojištění pro firmy, instituce a individuální klienty ve více než 130 zemích a jurisdikcích po celém světě. Takže tento pojišťovací gigant vykázal za poslední čtvrtletí 2008 ztrátu téměř 62 mld. dolarů, a to představuje největší čtvrtletní ztrátu v historii amerických firem. Americká vláda pomohla AIG několikrát; poprvé kdy se kvůli špatným sázkám na hypoteční cenné papíry ocitla AIG blízko kolapsu, podruhé v podobě odkoupení ztrátových investic a zmírnění podmínek splátky úvěrů. Celkově tak AIG v roce 2008 od státu obdržela injekci v přepočtu zhruba za tři a čtvrt bilionu korun. Značnou pozornost americké, ale i světové veřejnosti vyvolala skutečnost, že si asi 460 vedoucích manažerů vyplatilo vysoké bonusy v celkové výši 165 milionů dolarů, z toho 22 manažerů mělo dostat více než 40 procent z uvedené finanční injekce. Velká část státní pomoci vzápětí skončila v rukou věřitelů AIG včetně arabských šejků. Podle nedávno zveřejněných údajů mezi největší příjemce těchto peněz náleží Goldman Sachs s téměř třinácti miliardami dolarů, Merrill Lynch s téměř sedmi miliardami dolarů, Bank of America přes pět miliard atd. Američtí plátci daní navíc prostřednictvím AIG vydatně „zasponzorovali“ i evropské banky, kterým připadlo zhruba 60 mld. dolarů. Podobně jako u AIG jde jednoznačně o degeneraci manažerské elity i u firmy GENERAL MOTORS. Veškerá moc byla soustředěna v rukou generálního ředitele, dozorčí rada a představenstvo byly spolehlivým spolkem přátel generálního ředitele, odbory byly „pozitivně diskriminovány“ finančními bonusy. Od roku 1990 je společnost ve ztrátě, ztráta představuje v roce 1992 celkem 23. mld. dolarů. Vedení firmy a akcionářům trvá 11 let, než je neschopný ředitel Roger Smith odvolán, novým generálním ředitelem se stane jeho příbuzný Jack Smith a chronická krize trvá. Od roku 2005 ztráta představuje osmaosmdesát miliard dolarů a soustavně klesá tržní podíl ze 60 procent v roce 1972 na méně než 20 procent v současnosti. Ukazuje se, že pokud jde o velké firmy, a to nejen v USA, EU a Japonsku, mohou dlouhodobě přežívat v současném politickém a ekonomickém uspořádání i zcela neefektivně fungující, s neschopným managementem a netransparentním vedením, které je propojeno s politickými strukturami. Shrneme-li uvedené skutečnosti, je zřejmé, že globálnímu enronovskému kolapsu ekonomického a politického systému je možné zabránit reformou legislativního systému. V České republice je např. nutné: 1. Eliminovat feudální výsady poslanců, ministrů a velkých firem v ČR na úroveň britského nebo švédského modelu 2. Prezidenti, viceprezidenti a dozorčí rady velkých firem jsou ve funkci jen na dvě funkční období (8 let) a veškeré finanční bonusy jsou vypláceny až po skončení uvedeného funkčního období novou dozorčí radou firmy, ukáže-li se, že velká firma byla dobře strategicky řízena 3. Nový zákon o lobbingu: poslanci a ministři musí evidovat veškeré kontakty s velkými firmami; za „nedostatky“ v evidenci např. opomenutí, že poslanec je na výplatní listině velké firmy, je okamžitá ztráta mandátu 4. Podstatné zvýšení pravomocí antimonopolního úřadu a kontrolních úřadů, včetně imunity jejich vedení 5. Zvýšení pravomocí prezidenta republiky: může jmenovat úřadnickou vládu, složenou z odborníků, na celé jedno funkční období pro řešení nepopulárních opatření; taková vláda může vydávat dekrety s platností zákona. Tak lze navázat na historicky osvědčenou římskou tradici, kdy pro řešení náročných situací byl povolán na časově omezenou dobu diktátor 6. Redukce současného neefektivního a rozpadajícího se soudního systému na třístupňový: základní, odvolací, který rozhoduje, a ústavní 7. Implementace sofistikovaných právních nástrojů do mezinárodních arbitráží; v současnosti je možné promyšlenou a vykonstruovanou mezinárodní arbitráží vytunelovat celý státní rozpočet ČR. K těmto nástrojům by mohla patřit např. přezkoumatelnost výsledků mezinárodní arbitráže nejvyšším správním nebo ústavním soudem (jde o peníze daňových poplatníků), platnost arbitrážního rozhodnutí pouze při podpisu všech tří arbitrů, popř. vymáhání prohrané částky od rozhodců, dopustí-li se rozhodci chyb 8. Řada další sofistikovaných opatření, zvyšujících transparentnost finančních transakcí (zrušení akcií na doručitele, skutečná nezávislost státních zástupců a policie aj.); řízení vědeckotechnického rozvoje aplikací úspěšných zahraničních modelů (Švédsko, Finsko aj.) 9. Změna kompetencí ústavního soudu, který nebude moci měnit zákony, ale v případě pochybení poslanců jim může opakovaně nadělit ztrátu třech měsíčních platů a zbavením imunity je vydat k trestnímu stíhání 10. Rozsáhlý státní projekt Apollo v 60. letech (analogický stavbě římského Kolosea císařem Vespasiánem, kde bylo zaměstnáno více než polovina obyvatel Říma) zabezpečil na dvě desetiletí vysokou konkurenceschopnost amerických výrobků a služeb. Proto bude nutné aktualizovat se spojenci projednání realizace velkých nadnárodních projektů (expedice na Mars nebo turistická základna na Měsíci s pozdější možností privatizace, rozmístění fotovoltaických článků na afrických pouštích aj.). Současné malé státní projekty (vojenská intervence v Iráku a Afghánistánu, popř. připravovaná intervence v Iránu) jsou pro technologický rozvoj a stabilizaci ekonomiky zcela nedostatečné. Bez implementace sofistikovaných změn celého politického, ekonomického a legislativního systému, společenský pohyb půjde po trajektorii již citované nadčasové hry Milana Uhdeho „Král Vávra“, kdy jsou charakterizovány univerzální dvě etapy vývoje rozpadající se feudální monarchie a její „míst nahoře“: v první etapě se ještě neví, že král Vávra má oslí uši. Ve druhé etapě již oslí uši nevzrušují ani toho, kdo je má… Bohumír Štědroň RNDr. Bohumír Štědroň,CSc., přednáší na VŠE Praha politický marketing a marketingové aplikace, novou ekonomiku na ČVUT Praha a University of Northern Virginia (USA). Je autorem nebo spoluautorem 11 knih a vysokoškolských učebnic včetně publikace SVĚT 2050. Je členem americké a německé prognostické společnosti, České společnosti pro politické vědy a České ekonomické společnosti V současnosti je vedoucím autorského kolektivu připravované knihy Prognostické metody a jejich aplikace pro německé a americké nakladatelství na rok 2011.