V současné době se ukazuje, že pro lidské zdraví, především pokud jde o pacienty v nemocnicích, jsou zásadním rizikem patogenní mikroorganismy přichycené na různých površích, s nimiž přijdou pacienti do styku. Podstatná je přitom role chirurgických stehů. Mikrobi z těchto stehů jsou zodpovědni za více než 20 % infekcí nemocničního původu. Vědci se proto usilovně snaží takové riziko co nejvíce snížit a s využitím různých postupů bránit rozvoji bakteriálních nebo houbových kolonií na materiálu chirurgických stehů. Jak uvádí Ravichandran Manisekaran z ENES (National School of Higher Studies), která je přidružena k UNAM (National Autonomous University of Mexico), v posledních letech si v tomto směru získalo značnou pozornost nanostříbro, o němž je známo, že má antibakteriální účinky. Nanostříbro může být syntetizováno metodami, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí. Problém je ale v tom, že typicky nese záporný elektrický náboj, což nepříznivě ovlivňuje jeho stabilitu a další vlastnosti. Manisekaran a jeho spolupracovníci nedávno vyvinuli nový typ koloidální syntézy, která vede ke kladně nabitému nanostříbru. Tímto nanost ř íbrem vylepšili pro hedvábné chirurgické stehy a v testech se třemi různými patogeny (Candida albicans, Streptococcus mutans a Staphylococcus aureus) potvrdili, že obsažené nanostříbro podstatně omezuje růst mikroorganismů na zmíněném chirurgickém materiálu. Při kontaktu s mikroby, kteří obvykle nesou záporný náboj, se uvolňují ionty nanostříbra. Tím se spustí sled událostí, který má výrazně antimikrobiální důsledky. Nanostříbro představují nanočástice o velikosti menší než 15 nm. Badatelé ověřili, že nanostříbro vytvořené jejich postupem, vydrží na chirurgickém materiálu aktivní 10 až 12 měsíců. /sm/
