Predikce budoucnosti je vždy ošidná. Teprve s odstupem času lze zjistit, kdo co a jak přesně předpověděl. Existuje totiž rozdíl mezi tušenými trendy (slabé signály budoucích trendů) a naprosto zjevnými trendy. Pokusím se také o predikce, ale místo spekulací se budu pohybovat na pevnější půdě. 1. Energetika V této oblasti očekávají odborníci nejdůležitější změny. Schyluje se k zásadní revoluci, která na jedné straně vezme zisky ropným společnostem, rafinériím, uhelným společnostem, producentům plynu apod., a na druhé straně poskytne každému elektrickou energii téměř zdarma. Jak? Využíváním Slunce, které všem na Zemi svítí zdarma v takovém množství, jaké lidstvo nikdy nedokáže plně využít. Díky fotovoltaice se zhruba do deseti let (od vyřešení technických rozporů v oblasti využívání nanotechnologií a kvality akumulátorů) může každá budova na Zemi stát energeticky soběstačnou. Lze s jistotou říci, že patrně nejrychlejší změnou v energetice bude nový druh fotovoltaiky. Pro její zavedení nebude třeba měnit infrastrukturu měst, bourat domy, kopat ulice, utrácet miliardy na zavedení nové technologie. „Jen“ se bude měnit legislativa. Zjednodušeně řečeno: lidé si „oblepí“ celý byt polymerovými fóliemi, do speciální skříně uloží akumulátory, odpojí se od vnější elektrické soustavy a stanou se energeticky nezávislými v ostrovním režimu. Pořizovací náklady se jim poměrně rychle vrátí. Zapomeňme na velké a neskladné křemíkové panely. Už nyní nastává odklon od křemíkových panelů a preferuje se využívání polymerových fólií, které budou obsahovat různé principy přeměny slunečního záření na elektrickou energii. Ve fólii budou rozptýleny polovodičové nanostruktury, které mohou být vylepšeny „nanoanténkami“ fungujícími jako hustá „nanotráva“, jež má nejvyšší absorpční schopnost. Kromě nanopolovodičů vědci pracují na nových typech fotosyntézy a dalších principech přeměny světla na elektřinu. Ať už bude zvolen princip pro využívání slunečního světla jakýkoliv, důležité je, že polymerové fólie nebudou vyžadovat přímé sluneční světlo, ale jen rozptýlené. Budou se lepit či stříkat ze spreje na střechy, okna, balkóny, stěny bytů i chodeb, na stropy, na fasády, na sloupy apod. Již dnes odborníci odhadují, že při použití nanotechnologií bude účinnost polymerových fólií až 70 %. Za třicet let může být situace zcela jiná a účinnost bude dosahovat téměř 100 %. Avšak přeměněnou sluneční energii je třeba dlouho a plně uchovat v bateriích: z léta na zimu, ze dne na noc. Kvalitní baterie, které by „přijaly“ a dlouho „podržely“ veškerou dodávanou elektrickou energii, jsou zásadní pro tuto energetickou revoluci. Možná, že první vlaštovky už jsou na dosah. Například v podobě tzv. bavlněných baterií od firmy Toyota. Akumulátor je prý díky použitým materiálům plně recyklovatelný, nabije se dvacetkrát rychleji než Li-Ion akumulátor, vydrží více než 3000 nabíjecích cyklů, udrží třikrát více energie než Li-Ion a především je vzhledem k absenci exotických materiálů a drahých kovů šance na jeho velmi přijatelnou cenu. Dalším prý slibným modelem jsou tzv. sodík- -iontové baterie firmy Aquion Energy. Výjimečnost této baterie spočívá v elektrolytu, který vznikne sloučením vody, sodíku a manganu. Tyto hojně se vyskytující chemické prvky zaručují jejich nízkou pořizovací cenu. Předpokládá se, že cena baterie, která bude nasazena s ohledem na její konečnou kapacitu, bude ve srovnání s Li-Ion baterií stejné kapacity pouze třetinová. Navíc společnost tvrdí, že baterie vydrží minimálně 5 000 cyklů a bude o 85 % výkonnější. Baterie by měla být zcela recyklovatelná, protože neobsahuje toxické látky. Jak nám nová fotovoltaika změní život? Bude to největší revoluční změna od vynálezu využívání páry či objevu elektřiny. Všem firmám klesnou náklady a zvýší se jejich bohatství, možná i zlevní zboží a služby. Děti ve všech chýších a slumech na světě se budou moci vzdělávat a číst si knihy. Každá vesnice v třetím světě bude mít destilační přístroj Slingshot vynálezce Deana Kamena na úpravu vody a připojení k internetu. Bude ubývat nemocí a chudoby. Africké země začnou bohatnout a zapojí se do mezinárodní dělby práce. Z krajiny všech zemí postupně zmizí stožáry vysokého napětí, měnírny a trafostanice. Postupně zmizí i velké tepelné elektrárny. Přibude pozemků k prodeji. Pokud se budou prosazovat nové materiály a nanoroboti budou vyrábět vše na míru molekulu k molekule, přesně podle požadavků – bez obrábění a bez odpadů, pak bude veškerá výroba energeticky nenáročná a využívání fotovoltaiky bude stačit. Nebudou existovat hutě ani válcovny, nic, co by vyžadovalo obrovské množství energie. Po přechodnou dobu budou užitečné dosluhující jaderné elektrárny a možná budou i zaváděny malé jaderné elektrárny pro vesnice či bloky domů. Několik prototypů různých principů již ve světě funguje. A co na to energetičtí giganti? Když jsem trénoval kreativitu pracovníků jedné velké energetické společnosti a ptal se jich, co budou dělat, až to nastane, odvětili: „Nic se nestane. Budeme existovat dál. Budeme to všechno řídit. Budeme půjčovat na leasing i prodávat jak fotovoltaické fólie, tak i akumulátory.“ V této oblasti se rodí obrovské množství příležitostí pro řadu firem. 2. Průmysl a materiálové inženýrství Druhou oblastí, kde dojde k obrovským změnám, tedy k naprostému přebudování, je průmysl: těžební, zpracovatelský, elektroprůmysl, strojírenství, chemický průmysl apod. Podle odborníků z NASA a Foresight Institute, jakmile vědci zkonstruují a naprogramují nanoroboty tak, aby přesně vykonávaly opakovanou práci, tedy skládat molekuly různých materiálů do nových typů mřížek a „sloučenin“, již nebude zapotřebí těžit suroviny (např. železnou rudu, bauxit apod.), vyrábět z nich polotovary (ingoty z oceláren) ani válcovat ve válcovnách či opracovávat na obráběcích strojích. V podstatě půjde o bezodpadové vyrábění čehokoliv s předem definovanými parametry, jako jsou tvar, rozměry, pevnost, povrchová úprava, míra opotřebování, nehořlavost apod. Již dnes jsou vymýšleny tzv. nezničitelné materiály, které budou mít neomezenou životnost. Například místo železobetonu přijdou nové materiály na mosty, základy domů, skelety domů, podklady pro vozovku apod. Půjde o nezničitelné materiály, jež bude možno rozebrat zase jen pomocí nanorobotů. Než k tomu dojde, patrně budou třímat žezlo změn v materiálovém inženýrství 3D tiskárny. Ty již dnes skýtají řadu možností. Jediným omezením jsou náplně materiálů. Nedávno tvůrci z čínské společnosti Su-čou Jing-čchuang Science and Trade Development z východní provincie Ťiang-su použili skutečně obří tiskárnu, přičemž jako „inkoust“ zvolili směs pečlivě vybíraných materiálů jako písek, cement, skleněná vlákna atd. Jednotlivé vrstvy jsou vysoké zhruba jen tři centimetry a výsledný produkt je pak podle autorů pětkrát tvrdší než běžné stavební materiály. Ano, bude brzo naprosto běžné, že se domy budou stříkat včetně vodovodních trubek, elektroinstalace, tapet i obrázků podle katalogu. Budou se takto vyrábět silnice a dálnice, kancelářské budovy i celá města. Brzo půjde „vytisknout“ cokoliv od auta i telefonu přes džíny až po jakékoliv jídlo. 3D tiskárny naprosto změní tvář průmyslu, měst i vesnic. Změní trh práce, změní profese, změní zaměstnanost. Odborníci se bojí, že v továrnách nebude mít kdo vyrábět, když si lidé budou moci na své domácí tiskárně podle návrhu staženého z internetu vytisknout cokoliv. Domnívám se, že to nebude tak horké, neboť masová výroba předmětů denní spotřeby bude patrně výrazně levnější než domácí výroba. A kvalitní náplň do 3D tiskáren asi taky nebude laciná. Rozšíření 3D tiskáren nebude mít zřejmě zdravotní dopady na zdraví lidí tak, jako se to předpokládá u nanotechnologií. Nanočástice se mohou dostávat do jádra buněk a přeprogramovat DNA či jen zhoršit činnost orgánů a urychlit stárnutí. Existuje i další nebezpečí. Kdyby se nanoroboti vymkli lidské kontrole a začali se sami replikovat, pak by za 24 hodin naplnili Zemi a lidstvo by skončilo. Samostatnou velmi lákavou kapitolou využití 3D tiskáren bude možnost nechat si z vlastních kmenových buněk natisknout nové orgány. V pořadu BBC tak vědci nastříkali krysí kmenové buňky na polymerovou „kostru“ krysího srdce, které prý chvíli tlouklo. To zásadně změní tvář medicíny. Ale o tom níže. 3. Zdravotnictví, prodlužování života, zkvalitňování života, estetická medicína Třetí oblastí, v níž nastávají revoluční změny, je celá oblast medicíny. Téměř každý týden se v médiích objeví oznámení o nějaké inovaci či vynálezu. Tak například testovací papírky na zjišťování rakoviny prostaty pro muže, které nahrazují náročné a méně přesné stávající metody (ultrazvuk, odběr krve a měření hladiny prostatického antigenu, pohmatem přes anus). Nyní to s téměř stoprocentní jistotou „lakmusový papírek“ zjistí za pět minut. V diagnostice i léčbě nastávají obrovské změny. Co nás čeká? Stane se běžným zkoumání DNA a vytvoření programu prevence před nemocemi pomocí rozumné životosprávy. Pak bude jistě následovat možnost opravovat DNA tak, aby se nemoc odstranila již v programu. Dále bude možné z našich kmenových buněk vytisknout na 3D tiskárně jakýkoliv orgán kromě mozku. To však zřejmě bude velice drahé a z povinného zdravotního pojištění se to asi hradit nebude. Tyto vymoženosti medicíny se stanou dostupnými jen pro bohaté. Zaniknou nebo se změní některé medicínské obory. Například zubaři do kanálku po vytrženém zubu vstříknou naše kmenové buňky a z nich na tom místě vyroste třetí zub. Různé kloubní a tkáňové náhrady nebudou ani z oceli, ani z keramiky, ale z našich kmenových buněk. Při vážné nemoci se nebude muset čekat na vhodné dárce orgánů, pacienti nebudou potřebovat do konce života užívat imunosupresiva. Patrně brzy dojde k vytvoření jakéhosi ručního skeneru stavu zdraví, jaký jsme viděli ve Hvězdných válkách či Hvězdné bráně. (Mimochodem, všimli jste si jejich tabletů? Jako by byly z dneška.) Tyto diagnostické přístroje ušetří spoustu času. Jak prohlásil Michio Kaku na nedávné konferenci ve Phoenixu, na internetu budou během pár let k dispozici jak robotičtí, tak i živí lékaři, kteří udělají primární screening – prvotní anamnézu a diagnózu – a dají léčebná doporučení. Nebudeme muset čekat v přeplněných čekárnách. 4. Doprava Doprava se brzy radikálně změní. Kvapem přibývá megapolí, které mají více než deset milionů obyvatel, a ty se začnou sdružovat do ještě větších celků, kde budou žít stovky milionů lidí. Auto se stane anachronismem. Dříve auto sloužilo k nezávislému přemisťování lidí a nákladů z bodu A do bodu B. Avšak v hustě zalidněných megapolích přestanou mít osobně vlastněná auta smysl. Tedy funkční smysl. Jedině jako odznak moci či symbol bohatství. Vývoj dopravy ve velkoměstech se bude vyvíjet tak, že bude přibývat městských automatických vozítek, která bude možné si přivolat mobilem, nechat se jimi odvézt kamkoliv, kam dosahuje infrastruktura pro automatické řízení, a pak vystoupit a nechat je odjet. Ale i těchto autíček – „taxíků“ bude omezené množství. Automobilky, budou-li si chtít si zachovat výnosný a jistý byznys, budou muset spolupracovat s vedením velkoměst a pomáhat jim budovat novou urbanistiku s ohledem na nové způsoby dopravy. Magistráty vypíší výběrové řízení a firmy – včetně automobilek – se budou moci přihlásit se svými závaznými koncepty na urbanistické i technické řešení dopravy megapole. Automobilky budou vedle designérů a konstruktérů zaměstnávat nové profese, jako např. urbanisty, designéry, stavební odborníky, odborníky na potrubní dopravní systémy apod. Dalším výhodným resortem bude provozování městské dopravy. Je možné, že každou megapoli vysoutěží jiná automobilka, a např. Škoda Auto či Volkswagen budou zajišťovat dopravu v Praze, Vídni, v Berlíně či v Londýně. Během dvaceti let se budou čím dál více prosazovat létající auta či aerobusy. Budou létat v přidělených letových hladinách a budou řízena automaticky – tedy budou naprosto bezpečná. Jediným problémem bude parkování vedle oken a nastupování. Ve staré historické zástavbě to není hezké ani bezpečné a plochých střech je málo. Ale s tím si inženýři za dvacet let poradí. Co se týká tolik nenáviděné kamionové dopravy, té zaručeně ubude. Jednak se v megapolích rozšíří tzv. vertikální farmy – mrakodrapy, v nichž se bude hydroponním a aeroponním způsobem pěstovat zelenina, ovoce, později možná také obiloviny a zrniny. Zkonzumují se v místě spotřeby, nebude zapotřebí mnoha skladů a zbytečné přepravy, která vše zdražuje, zatěžuje cesty a ničí životní prostředí. Jestliže se dnes vozí výrobkové polotovary z místa na místo, aby se na jiném konci světa zkompletovaly do finálních výrobků, pak například 3D tiskárny umožní „nastříkat“ vše na jednom místě a nepřepravovat výrobky jinam k další úpravě. V letecké dopravě zřejmě přibudou balóny a rozšíří se používání letadel na baterie a solární pohon. Snem mnoha leteckých konstruktérů jsou letadla, která mávají křídly, avšak zatím čekají na materiály, jež mají podobné vlastnosti jako krovky cvrčků a jiných brouků. První umělá „mávající letadla“ či umělé ptáky má například firma Festo. 5. Internet, komunikace, zábava Již před lety vyšla kniha „Wikinomie“, kde autoři psali, že se internet nachází v dřevních dobách a čeká jej obrovský rozmach v nejrůznějších aplikacích, ve sdílení čehokoliv na principu Linuxu či Wikipedie, kdy všichni mohou do systému přispívat a všichni jej mohou užívat. Zdá se, že autoři měli pravdu. Chytré telefony (z nichž mnozí lidé „hloupnou“) ovládnou celý náš život. Staneme se součástí „internetu věcí“. To znamená, že každý trochu důležitý předmět bude mít v sobě zabudovaný čip a všechny si budou spolu „ladit noty“ podle naší potřeby. Lednička si sama objedná zboží, prádlo se samo vypere, podlahy vyluxuje chytrý robot, jídlo se připraví před naším příchodem domů, televize si připraví souhrn vybraných zajímavostí, v bytě bude automaticky řízeno klima – vlhkost a teplota, zajistí se bezpečnost dětí, psa i okolí domu. Domácí internet bude stahovat data o našem zdravotním stavu a konzultovat je s naším virtuálním lékařem. Pokud bude někdo doma osamělý, bude mu teskno a bude si chtít popovídat, internet mu nabídne spojení s ostatními, v tu chvíli stejně naladěnými neznámými lidmi. Každému člověku budou nabízeny brýle či čočky nebo ozdoby do vlasů, které budou spojeny s internetem a umožní nositelům trvalé připojení ke všem databázím. Na toto téma píší účastníci kurzu kreativity MBC eseje a děsí se té představy. V pozdější době prý budeme mít čipy přímo v mozku, a v nich budeme mít nahrány vědomosti z řady oborů, takže se prý studium na univerzitách stane zbytečností a ztrátou času. Tituly přestanou mít smysl. Nesmíme zapomenout ani na tolik slibované androidy – roboty, kteří se za cca dvacet let stanou poměrně běžnými pomocníky v domácnosti. Budou uklízet, nakupovat, vařit, chodit s námi na procházku, číst pohádky, hrát šachy nebo si povídat. Pokročilejší verze prý bude sloužit i k intimním hrám. Avšak internet věcí a dokonalí roboti mají i svá rizika. Steven Hawking tvrdí, že lidstvo se samo zahubí tím, že vyrobí bytosti chytřejší než my se schopností učit se a rozvíjet. Pak nám mohou např. znemožnit dostat se domů, do práce a kamkoliv, kde je něco na čipy či propojeno internetem. To v nejlepším případě. Mohou např. poškodit všechny elektronické implantáty a přístroje, které běžně užíváme. Bez mobilu bude naprostá většina lidí naprosto vyřízená. Už dnes psychická závislost na on- -line režimu enormně stoupá. S rozšiřováním využívání internetu také stoupá možnost zábavy, her, virtuálního života. Zájem o virtuální život zatím kolísá. Zatímco počet uživatelů Second Life klesá, zájemců o Open- Sim Private přibývá. Časem se vyrojí mnoho dalších konceptů virtuálního života a osamělí lidé v přeplněných městech si budou hrát svůj virtuální sen a žít svůj „ideální“ život. 6. Životní prostředí Ochrana životního prostředí se stává vynikající příležitostí k podnikání. Knihy typu „Přírodní kapitalismus“, „Příštích sto let“ a „Příštích padesát let“ ukazují, že je tomu tak. Jsou v nich přímo návody na oblasti podnikání, které jsou výnosné ihned i které se stanou výnosnými za deset až dvacet let. Avšak začít se s nimi musí už nyní. Závěr Jak už bylo řečeno výše, existují náznaky trendů, které jsou diskutabilní a mohou se ukázat slepou uličkou, jiné, zde uvedené, jsou téměř neoddiskutovatelné. Relativní je jen načasování a některé naznačené detaily. Avšak základní potřeby lidstva přežít a rozumně se rozvíjet jsou naprosto jasně stanoveny. Firmám, výzkumným ústavům a vysokým školám se vyplatí se na tyto slibné oblasti zaměřit. Avšak všichni k tomu budou potřebovat výraznou kreativitu. Proč? Představte si, že z přírodovědných a z technických vysokých škol na celém světě vycházejí miliony absolventů, kteří se učili tytéž přírodní zákony, principy, vzorečky apod. Jak se stane, že někteří vědci či vývojáři a konstruktéři ve firmách učiní zásadní objevy či vynálezy? Rozdíl je v kreativitě, v představivosti – imaginaci. Jak řekl Einstein: „Všechno, co je lidská mysl schopna si představit, stává se reálným.“ Když bratři Wrightové chtěli sestrojit letadlo, jejich otec najal nejlepší mozky té doby, aby synům takovou hloupost rozmluvili. Jen bratři Wrightové dokázali spojit tři principy dohromady: gravitaci, tah motoru a vztlakové síly speciálního tvaru křídla. A díky tomu dnes létáme. Navzdory mínění nejlepších mozků té doby. Kreativní spojování různých principů dohromady, využívání různých principů k jinému účelu, než byla původně zamýšlena (exaptace), je nejlevnější a nejrychlejší cestou ke skokovým inovacím. Tu a tam se někomu podaří přijít s vynálezem, který v reálném světě nemá obdobu. PhDr . Karel Červený, MSc ., MBA ; vedoucí lektor kurz u Master of Business Creativity