Jak dosáhnout úspěchu na západních i východních trzích, se pokusil naznačit třetí ročník Strojírenského fóra, který se konal koncem března v Obecním domě v Praze. Svými atraktivními přednáškami přilákal zhruba 200 zástupců předních strojírenských firem a státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo „best practice“ v oblasti získávání nových zahraničních trhů, v inovacích, průmyslovém designu nebo odborném školství. Konferenci zahájil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. „Ohledně budoucí kondice českého strojírenství jsem optimistický. Pokud firmy neustrnou a dokážou včas investovat do vlastního rozvoje modernizace, udrží si vysokou míru konkurenceschopnosti. Domnívám se, že současné podmínky k tomu přímo vybízejí,“ uvedl při zahájení Jan Mládek. Podle něj je právě Strojírenské fórum akcí, kde firmy sdílejí své zkušenosti a navazují spolupráci ke společnému pronikání na nové zahraniční trhy. Česká republika je dlouhodobě exportně orientovaným hospodářstvím. Dokládají to i aktuální výsledky exportu, který v loňském roce dosáhl 3,89 bilionu Kč, což je v historii České republiky rekordní bilance. „Pokud chceme i nadále udržet nejvyšší hodnoty českého exportu, vývozci potřebují k úspěchu více než nízký kurz měny. Zásadní roli hraje institucionální a finanční podpora státu,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. A právě o novém přístupu státu v otázkách zahraniční diplomacie hovořil v úvodním bloku Strojírenského fóra Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR. Podle něj je snahou ministerstva zapojit do rozhodování o postupech ekonomické diplomacie také zástupce podnikatelské sféry. „Ekonomická agenda dnes vhodně doplňuje bezpečnostní, rozvojovou, politickou a lidskoprávní dimenzi ministerstev zahraničí po celém světě. Tímto směrem se pomocí projektů Jednotná zahraniční síť, Klientské centrum, Mapa globálních oborových příležitostí či projektů ekonomické diplomacie vydalo i naše ministerstvo,“ uvedl Martin Tlapa. Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, seznámil posluchače s hlavními mechanismy podpory exportu ze strany státu. Patří mezi ně především exportní pojištění a financování, služby pro MSP prostřednictvím agentury CzechTrade, české oficiální účasti na veletrzích, provádění obchodní politiky, služby na vnitřním trhu a další. Jak uspět na zahraničních trzích Mezi očekávané řečníky patřili Jiří Ferenc ze společnosti Fermat Group a Pavel Cesnek ze skupiny Noen, kterým se podařilo úspěšně se prosadit na zahraničních trzích. Promarněné příležitosti stojí firmy nemalé peníze, připomněl účastníkům Martin Vosecký ze společnosti CATRO. Ten také pojmenoval šest zásadních principů platných pro spolupráci firmy s místními distributory. „Váš distributor vám bere marži. Jeho cílem je maximalizovat svůj profit, ne váš. Chce lacino nakoupit a draho prodat. Chce mít nejlepší možnou marži. Vy jste pro něj jen zdroj produktu, nejlepší jakost za nejlepší cenu. Pokud je to tedy možné, distributorovi se vyhněte,“ konstatoval Martin Vosecký. Odpolední blok otevřel Petr Kolář, vedoucí Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT v Praze. Hovořil na téma Výrobní technologie budoucnosti – multifunkční procesy s podporou virtuálních modelů. „V současné době ovlivňuje výrobu mnoho technologických změn vázaných na vývoj nových materiálů, rostoucí podíl aditivní výroby, automatizace a inteligence strojů. Virtuální modely jsou prostředkem, který umožní na tyto změny dobře reagovat a vhodně je využívat k získání konkurenční výhody pro ty firmy, které je užívají,“ řekl Petr Kolář. Virtuální modely strojů pomáhají identifikovat slabé body v celém řetězci obrábění od CAD modelu až po reálný dílec. Vývoj těchto modelů vyžaduje velké kapacity v základním oborovém výzkumu, které pomáhá zajistit projekt CK SVT spolufinancující společný výzkum a vývoj firem a univerzit. Podceňovaný design Martin Tvarůžek otevřel téma průmyslového designu jako opomíjenou konkurenční výhodu. „Stále narážíme ve výrobních firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality, jak je to vnímáno ve vyspělých zemích, je však právě design výrobku, stroje nebo zařízení a péče o něj,“ konstatoval. Design je podle něj uceleným odborným náhledem na produkt a jeho souvislosti, a proto by měla být kreativní složka v týmu od samého počátku vývoje produktu. „Mám řadu zkušeností již z analytických fází projektu, kdy kladu ve firmě řadu otázek, které nikdo jiný nepoloží. Vývoj produktu se tak posouvá ještě předtím, než začneme řešit jeho formální zpracování,“ doplnil Martin Tvarůžek. Zaklínadlem dnešní doby jsou inovace. Pro řadu průmyslových firem jsou však synonymem značných finančních nákladů. Přitom podceňovanou a často opomíjenou složkou jsou právě zaměstnanci ve výrobě. Ti často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, které zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výrobu. Realizací jednotlivých zlepšovatelských kroků lze mnohdy dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu. Názorným příkladem je projekt Z.E.B.R.A. společnosti Škoda Auto. „V roce 2015 naši zaměstnanci podali přes 28 000 návrhů. U nich jsme zaznamenali čisté přínosy ve výši 346 mil. Kč,“ uvedl Jan Gregor ze společnosti Škoda Auto, další z přednášejících. Firma pro své zaměstnance vytvořila podmínky pro jejich zapojení do oblasti zlepšovatelství, jako je například elektronický systém pro podávání, registrace a vyřizování návrhů či odměňování. Nejmodernější vývojové centrum Občas nastanou v podniku situace, kdy vlastní síly nestačí a na dovyvinutí výrobku je zapotřebí například speciální laboratorní technika. Pro tyto firmy vzniklo v roce 2013 moderní centrum výzkumu INTEMAC, jehož provoz zajišťuje Jihomoravské inovační centrum, které má dlouholeté zkušenosti s provozem vlastních technologických inkubátorů. Centrum uskutečňuje aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, služby expertního charakteru a komplexní řešení. Přispívá k vyšší intenzitě spolupráce průmyslových firem s výzkumnými kapacitami. Radomír Zbožínek z výzkumného centra INTEMAC představil možnosti jeho využití pro průmyslové podniky. „Na základě požadavků firem připravujeme konkrétní řešení jejich problémů. Příkladem může být měření a diagnostika strojů s cílem zvýšení jejich přesnosti nebo vývoj nosných struktur strojů s využitím ocelobetonu,“ řekl Radomír Zbožínek. Součástí prvního dne Strojírenského fóra bylo také téma čtvrté průmyslové revoluce. Závěry z únorové konference „Připraveno pro průmysl 4.0“ prezentoval Jiří Holoubek, prezident České elektrotechnické asociace. Ke stejnému tématu se vztahovala také přednáška „Jak se staví digitální továrna“ Pavla Motana ze společnosti K2 atmitec. „Problematika technického školství, produktivní prostředí pro výzkum a vývoj i funkční podpora exportu patří ke klíčovým tématům k řešení a výměně zkušeností a jsou důvodem, proč je třeba být součástí této akce. Nabídka nabitého programu nasvědčuje tomu, že fórum přinese účastníkům inspiraci a vhodné informace pro jejich každodenní podnikání. Věřím, že výstupy z odborných diskusí nás posunou o krůček dále v promýšlení a prosazování systémových opatření, která by dlouhodobě přispěla ke zvýšení konkurenceschopnosti strojírenství i našeho průmyslu jako celku,“ uvedla Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Odborné školství Druhý den Strojírenského fóra byl zasvěcen problematice odborného školství. Oproti loňskému ročníku byl letošní blok rozšířen o téma vysokého školství. Profesor Petr Matějů v úvodní přednášce rozebral, zda je příčinou nedostatku konkurenceschopných techniků nízký zájem o technické vzdělávání, nebo zda je problém jinde. Podkladem pro jeho prezentaci byl právě završený dvouletý projekt „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, který je financován Technologickou agenturou ČR. Zabýval se příčinami horších studijních výsledků chlapců na základních a středních školách a jejich častějšího neúspěchu v průběhu vysokoškolského studia. Výsledky projektu ukazují, kam až sahají kořeny problémů s málo kvalitní výukou matematiky, která je pilířem technického vzdělávání. Zároveň se pokusil odpovědět na otázku, jaké změny v konceptu státní maturity by mohly vést alespoň k částečnému odstranění existujících překážek na cestě ke kvalitativně lepšímu profilu absolventa vysoké školy technického zaměření. Středa patřila také příkladům dvou úspěšných průmyslových škol ze soukromého i státního sektoru. Odpolední část konference nabídla dvě panelové diskuse na téma středních a vysokých škol. Krystalizace nových trendů „Strojírenské fórum se vyprofilovalo na významné setkání zástupců firem a osobností českého průmyslu. Vedle nejvyšších představitelů konkrétních firem se na něm sešly i vlivné osobnosti ze státní správy, stejně tak jako zástupci výzkumné a vývojové základny, včetně odborníků z řad vysokého technického školství. Díky této široké účasti se konference stala významnou platformou pro výměnu názorů a krystalizaci nových trendů, které mohou být i touto formou představovány odborné veřejnosti a následně uváděny do praxe,“ konstatoval v průběhu konference Miroslav Šabart, předseda představenstva a prezident Svazu strojírenské technologie. Záštitu nad Strojírenským fórem převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo financí ČR, odbornými garanty byly Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz strojírenské technologie, Česká inovace a Inženýrská akademie. Dvoudenní konferenci uspořádala společnost Exponex. /pj/