Vesmír se otevírá – a právě včas. Život na Zemi začíná být velmi komplikovaný, surovinové a potravinové zdroje nejsou nekonečné a poptávka po energii, zemědělské půdě, vodě a dalších surovinách stále roste. Kvůli bohatým zásobám strategických surovin se vedou nelítostné války, kdy silnější a vyspělejší skupiny usurpují méně rozvinuté státy, ale to nic nemění na tom, že lidstvo si pomalu začíná uvědomovat, že tato situace není dlouhodobě udržitelná, a vizionáři se obracejí k nebesům. Nehledají tam pravděpodobně zázraky, ale potenciál. Astronomové sice tvrdí, že planeta podobná Zemi se v naší Galaxii nevyskytuje, ale současné technologie jsou natolik vyspělé, že s jejich pomocí lze zpracovávat a zhodnocovat materiál, který se na první pohled zdá být lidskému tvoru nebezpečný. A kdo ví, možná doba, kdy se noví Kolumbové vydají hledat Nový svět, není až tak v nedohlednu. Každopádně na takovou cestu je třeba se řádně připravit a není dobré stát opodál, což si odborníci v České republice velmi dobře uvědomují. Kosmický výzkum rovněž poskytuje cenná data pro průmyslovou sféru z prostředí, které by nebylo v pozemských poměrech možné simulovat. Česká republika je sice malá země, ale vzhledem k vyspělosti vesmírného výzkumu a erudovanosti našich vědců a techniků se zapojuje do vesmírného výzkumu aktivně již mnoho let. Vědecké přístroje vyvinuté a postavené za účasti našich odborníků fungují na mnoha družicích a poskytují cenná data mezinárodní komunitě uživatelů. V roce 2008 se Česká republika stala členem významné organizace ESA, která sdružuje mezinárodní centra pro zkoumání vesmíru. Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency) sjednocuje v současnosti 22 členských států a hlavní sídlo má v Paříži. Zaměstnává zhruba 2 000 zaměstnanců a aktuální rozpočet činí přibližně 3 miliardy eur. V posledních letech se ESA spolu s NASA stala druhým nejvýznamnějším hráčem na poli kosmického výzkumu. Patří sem Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Pro rok 2016 se na programy ESA plánuje rozpočet 13 799 898 eur. Mezi tři nejvýznamnější pracoviště zabývající se vývojem a výrobou přístrojů na našem území patří Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Jimi navržené přístroje slouží zejména ke sledování jevů ve sluneční atmosféře, analýze slunečního větru a jeho interakce s povrchem a atmosférou planet a malých těles sluneční soustavy. Dalšími oblastmi jsou zkoumání fyziky kosmického plazmatu ionosféry a magnetosféry Země a dalších planet sluneční soustavy. Velmi důležitou roli zastává rovněž Česká kosmická kancelář. CSO je neziskovou organizací, která od roku 2003 působí jako konzultační centrum v oblasti kosmických projektů. Kancelář zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci. CSO poskytuje informační a konzultační služby pro orgány státní správy a veřejná i soukromá výzkumná pracoviště, pořádá školení o pravidlech fungování Evropské kosmické agentury a příležitostech v evropském kosmickém programu, napomáhá navazování kontaktů se zahraničními partnery a konzultuje přípravu projektových návrhů. Jelikož v příštích třech letech čeká české výzkumníky velmi aktivní období, byla na 26. 11. 2015 svolána tisková konference, na které byly představeny aktuálně probíhající projekty. V následujících letech budou přístroje s českou účastí umístěny na evropských sondách Solar Orbiter, JUICE a ExoMars. Působení českých vědců se neomezuje pouze na spolupráci na misích Evropské kosmické agentury (ESA), ale své přístroje připravují pro ruskou měsíční sondu Luna, družice Strannik a Resonance či francouzskou družici TARANIS. „Početně největší zastoupení mají čeští vědci na sondě Solar Orbiter, kde v pěti týmech pracují na čtyřech přístrojích. Jedná se o zobrazující koronograf, rentgenový spektrometr, přístroj pro měření elektromagnetických vln a oscilací provázejících procesy ve sluneční koróně a slunečním větru a analyzátor slunečního větru. Zatím poslední úspěch zaznamenali odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, jejichž návrh vlnového analyzátoru byl vybrán pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Zařízení umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí,“ přiblížil pouze některé z českých přístrojů Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Kromě ředitele České kosmické kanceláře se konference zúčastnili profesor Zdeněk Němeček a docent Lubomír Přech ze Skupiny kosmické fyziky (Katedra fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze), profesor Ondřej Santolík a Ing. Jan Souček z Oddělení kosmické fyziky (Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR) a Ing. Ivana Kolmašová z Oddělení horní atmosféry (Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR). Na závěr konference bylo zdůrazněno, že v dnešní době je kosmický výzkum založen především na mezinárodní spolupráci a i pro takovou zemi jako Česká republika je velmi důležité být na začátku každé významné mise. /is/