Hned úvodem pojmoslovná poznámka: aby byl titulek kratší, je v něm jmenováno jen „svařování“, ale to je pouze jedním druhem technické aktivity na poli spojování materiálů, i když stále tím nejdůležitějším. Jde o komplex aktivit zabývajících se spojováním materiálů i jinými způsoby než svařováním, a také jejich dělením. A k materiálům, jež jsou takto zpracovávány, už dávno vedle kovů patří i plasty, sklo a kámen, byť stále nejvíce se svařují a řežou kovy. (pp) Sva řová ní, respe ktive sp ojová ní a dělení vůbec (kvůli zjednodušení se dále píše jen o „svařování“) je de facto průřezová skupina technologií, která, představíme-li si ji vizuálně, jako horizontální vrstva prostupuje prakticky všechny (vertikální) průmyslové obory. V některých oborech je tato vrstva tenčí, v jiných je velmi silná. Některé obory by bez svařování a jiných způsobů spojování materiálů dnes již nemohly existovat, např. výroba automobilů, výroba konstrukcí a řady strojírenských složitých výrobků a uzlů anebo stavebnictví. Připomínáme to proto, že pakliže prakticky ve všech odvětvích všude na světě donedávna panovala hospodářská recese, nejsilnější zřejmě v automobilovém průmyslu, nemohlo se to neprojevit také na objemu svařování, tedy na objemu zakázek, resp. potřeby svářečských činností objemu jejich dodávek a fakturace. Avšak při vší střízlivosti, k níž nás nutí statistiky o vývoji ekonomiky během minulých let, bylo možno zaznamenat i pozitivní momenty, aspoň pokud jde o svařování. Technický a technologický proces ve svařování se nezastavil, pouze zpomalil. A po odeznění stagnace se zase zrychlil. Lasery, digitalizace Pokud jde o trendy ve svařování, spojování a dělení, lze konstatovat, že poslední doba přinesla další významné inovace, respektive jejich pokračování hlavně v aplikaci robotů či automatizaci vůbec, v dalším průniku laserů do svařování a řezání a v pokračující komputerizaci, potažmo digitalizaci technologických procesů. Mnoho novinek se objevilo také ve snaze zlepšovat pracovní prostředí a bezpečnost práce ve svařovacích provozech, např. pokud jde o odsávání plynů a škodlivin při svařování anebo při používání ochranných přileb. Robotizace Stejně jako v jiných průmyslových aktivitách a výrobních postupech platí i ve svařování, že je nutno si počínat co nejefektivněji, s co nejmenšími náklady a co nejmenší spotřebou materiálových a energetických zdrojů. Naplnění těchto zásad umožňují velkou měrou roboty. V tomto segmentu svařovacích strojů, který zahrnuje i automatizované svařovací buňky, nabízejí širokou paletu specializovaných i jednoúčelových robotů výrobci z USA, Japonska, západní Evropy a už také odjinud. Ostatně jména výrobců svařovacích robotů jako Reis Robotics, Kuka anebo Fanuc jsou známá po celém světě. Plasty Mnohem více aplikací než ještě před zhruba deseti lety je dnes faktem ve svařování již vzpomenutých plastů. Je to přirozeným důsledkem skutečnosti, že plastů se stále více používá v průmyslu (například asi třetina autosoučástí se dnes vyrábí z plastů) a ve stavebnictví. Plasty ve srovnání s klasickými konstrukčními materiály používanými ve strojírenství či stavebnictví mají svá specifika, a výzkum a vývoj svařovacích metod pro plasty se s nimi musí vypořádávat jinak než s kovy, ale dosažený pokrok v posledních letech je až udivující. Navíc se zde dostavil, byť neočekávaně i vítaný sekundární efekt: vývoj svařovací techniky pro plasty vedl i k obohacení poznatků materiálové vědy o plastech jako takové. Mikrorozměry Důležité místo ve svařovací nomenklatuře má dnes také svařovací mikrotechnika, vyvíjená hlavně pro potřeby výrobců elektroniky a medicínských přístrojů. Jen díky mikrosvařování je možná produkce stále menších elektronických součástek a zmenšování rozměrů a hmotnosti mnoha předmětů spotřební elektroniky. Důležitost lepení Pro lepení (a těsnění), které v průmyslu nabývá stále více jakožto technologie spojování na významu, se v současnosti na odborných veletrzích pro svařování a spojování vyhrazují celé pavilony. Ostatně při výrobě osobních aut se dnes v automobilkách lepením spojuje více než polovina všech používaných dílců. Lepí se nejen kovové či plastové díly. Díky této technice se staví i několikapatrové stavby. „Národnostní“ struktura výrobců svařovací techniky Jestliže k tradičním zemím s rozsáhlými aplikacemi svařování patřily po dlouhou dobu průmyslové země Evropy a Severní Ameriky a Japonsko, nyní se časy mění. Stále více svařovacích aplikací a také inovací přichází z východoasijských zemí, ale také z Argentiny, Brazílie anebo jižní Afriky. Co do rozsahu i stupně inovativnosti ovšem dominují Čína, Tchaj-wan a Jižní Korea, ale také Turecko. K rozsáhlé čínské expanzi v marketingu svařovacích strojů lze říci, že tamní producenti sice ne vždy přicházejí s inovacemi prvního či druhého řádu, nicméně je patrné, že bezpochyby zvládají dobře jak výrobu, tak vývoj svařovací techniky, jež je standardní v Evropě a v Severní Americe, a že ji dokážou v mnoha většinou drobnostech, ale také i zásadních směrech významně zdokonalit. Interdisciplinarita a ekologický aspekt Je to sice výše fakticky konstatováno mezi řádky, ale i tak stojí za to zdůraznit, že technický a technologický pokrok ve svařování by nebyl možný bez těsné součinnosti s pokrokem v souvisejících vědních a průmyslových oborech, jako jsou informatika, elektronika, elektrotechnika, materiálová věda anebo nové poznatky ve strojírenství, hlavně v oblasti automatizace a robotů anebo senzorů. Také svařování, ať už jako praktická činnost, anebo aplikovaná věda, je dnes dokonale interdisciplinární. Stojí za to připomenout, že na rozdíl od doby před několika desítkami let už neplatí, že svařování je těžká, namáhavá a „špinavá“ práce a že při ní dostává zabrat pracovní a životní prostředí. Tady se hlavně díky elektronice, informačním technologiím a také ekologii hodně změnilo a dále mění k lepšímu.