Čas od času se můžeme dočíst anebo dovědět z televize, že ten anebo onen výzkumný ústav vyvinul robot, který usnadňuje lidem život: mají-li takoví lidé například potíže s pohybem, dokáže jim robot donést od sporáku kávu, dojít ke dveřím a otevřít je, když k nim přijde návštěva atd.
To je lepší stránka skutečnosti. Když si člověk potom opatřuje o takovém realizačním výstupu technického vývoje další informace, dozví se ve většině případů, že vývoj trval aspoň několik let a ještě pořád není u konce a stál veliké peníze. Přitom okruh lidí, kterým taková novinka slouží, a to samozřejmě zatím ve fázi pokusné, ověřovací, je poměrně úzký. Jde obvykle o pacienty či obyvatele nějakého domu důchodců anebo na druhé straně bohaté občany, kteří si zakoupení drahého domácího robota, třeba pro úklid místností ve svém obydlí, mohou dovolit. Mnohdy jde o zámožné sponzory, kteří vývoji takových robotů fandí a dotují jej. Mecenáši mají pochopitelně dostatek prostředků, z nichž je neustálé pokračování vývoje financováno. Odbyt v milionech kusů Nikdo samozřejmě nemá nic proti tomu, aby se vedle průmyslových robotů technicky zdokonalovaly i roboty servisní. Také ty zaznamenávají velký rozmach. Podle – údajů IFR – Mezinárodní robotické federace se jich na světě v roce 2012 prodaly 3 miliony kusů, a pro léta 2013–2016 počítá federace s tím, že to bude celkem asi 22 milionů. Naštěstí je tomu tak proto, že aplikační sféra servisních robotů je mnohem širší než ta, o níž je zmínka v předchozím odstavci, a dále se rozšiřuje, protože po těchto pomocnících je veliká poptávka. Úklid v domácnostech, a to i velikých, se dá jistě zvládnout i bez úklidových robotů, ale to už nelze říci například o nemocnicích, tedy velkých budovách a komplexech budov s početnými prostory, které je zapotřebí udržovat na určité hygienické úrovni. Na to by dnes samotný zdravotnický personál nestačil. Proto jsou právě v nemocnicích na Západě úklidové roboty tolik žádané. Vedle nich jsou to rovněž vysoce specializované roboty používané při operacích, pro měření apod. Hlavně pro medicínu a logistiku Podle zjištění IFR jsou vedle robotů pro medicínský sektor nejvíce požadovány roboty používané pro logistické účely. Dohromady tvoří zhruba polovinu odbytu servisních robotů. Dále jsou to roboty používané v armádě a u policie, dojicí roboty pro zemědělské podniky a roboty používané pro servisní, inspekční účely a pro záchranářské práce. A to v provedeních stacionárních i mobilních. Téměř symbióza Z výčtu účelů, pro které se dnes servisní roboty používají, je zřejmý jasný trend ke sbližování či symbióze mezi servisními a průmyslovými roboty. Tento trend se nemusí zdát zřejmý, jestliže posuzujeme izolovaně kupříkladu roboty používané pro úklid místností anebo venkovních prostorů. Ale kam zařadit robota, který je používán ke kontrole stavu palivových tyčí v jaderném reaktoru anebo k detekci výbušnin v zaminovaném terénu? Je evidentní, že dělení takovýchto robotů na servisní a průmyslové ztrácí smysl, protože aspekty servisní a produkční, respektive bezpečnostní se tu prostupují. Ostatně sami významní výrobci robotiky, sice zřejmě z úcty k tradici anebo ke statistikům, rozlišují roboty stále na průmyslové a servisní, ale ve výrobě a výzkumu se zaměřují na oba druhy těchto strojů – přesněji řečeno, zaměřují se na to, jak vyřešit nějaký výrobní, technologický, logistický, medicínský či bezpečnostní problém, a k tomu účelu pracují na robotice, kterou lze označit za průmyslovou i servisní s tím, že v určitých fázích anebo případech převládá jedna nebo druhá složka. Známý výrobce průmyslových robotů KUKA se ve svých vývojových laboratořích a dílnách zabývá servisními roboty už nejméně deset let a zaměřuje se hlavně na velice specializované roboty pro medicínské účely. Obdobně se na servisní robotiku v posledních letech zaměřují firmy jako Google, Amazon či Foxconn. Software a senzorika Sbližování je však důsledkem i toho, že v obou skupinách robotiky se pracuje se stejným či velmi podobným softwarem a senzorikou, přičemž do robotiky se samozřejmě rychle promítají veškeré větší i menší inovace, jež se v těchto oborech objevují ve velkém počtu. To samozřejmě platí také o počítačích v robotice používaných, prostředcích řízení robotů na dálku atd. Software i senzorika se uplatňují nejen kvůli funkčnosti a operativnosti robotů, ale též kvůli zvýšení bezpečnosti manipulace s roboty ze strany obsluhujících lidí. Hledisko bezpečnosti obsluhy robotů se dlouho jevilo jako závažný problém hlavně v průmyslové robotice, ale úměrně s tím, jak servisní roboty vstupovaly do výrobních procesů, se nutně rozšířilo i na jejich sféru, v níž se na bezpečnost manipulace s touto technikou pohlíželo dlouho jako na spíše sekundární záležitost. (vp)