Jednou z klíčových ekonomických událostí uplynulých dnů bylo pravidelné doporučení Evropského semestru, zpracované Evropskou komisí pro každý členský stát, které bude v červenci přijímat Rada EU. Dle hodnocení poradce prezidenta HK ČR a člena Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petra Zahradníka nejsou doporučení vypracovaná Evropskou komisí pro ČR dostatečně objektivní. Obsah doporučení pro Českou republiku vyznívá poněkud krutěji, než bychom si zasloužili. Přitom v současnosti patříme do množiny sedmi zemí, které nevykazují zásadní makroekonomické nerovnováhy. Ve zprávě se například tvrdí, že fiskální rámec v České republice je jeden z nejslabších v EU, což je velmi přísné hodnocení pro zemi, která vykazuje přibližně půlprocentní míru veřejného deficitu k HDP a přibližně 40% míru veřejného dluhu (tedy patříme fiskálně k těm nejzodpovědnějším). Při této zmínce si snad lze jen povzdychnout, jakých výsledků by naše veřejné finance dosahovaly, pokud by náš fiskální rámec byl alespoň průměrný. Je samozřejmě pravdou, že podoba a praktický výkon politiky výdajových rámců se liší od ideálu; otevřená otázka je spojena též s dosud nevyužitým prostorem pro funkčnost fiskální rady. Pravdou však je, že v řadě zemí, kde výdajové rámce i fiskální rady fungují podle příruček aplikované fiskální politiky i představ Evropské komise, jsou reálné fiskální výsledky mnohde i výrazně horší než ty naše. Každopádně však doporučení k přijetí opatření ve prospěch dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, zvláště ve světle budoucí funkčnosti zdravotní péče, fatálně závislé na veřejném přerozdělování, rozhodně nepozbývají relevanci. Za velmi důležitou lze považovat i výzvu k omezení regulatorních a administrativních bariér pro investice. Poukaz na stále podprůměrný objem investic na obyvatele v České republice by měl být vyvážen zmínkou stejně korektního argumentu o výši míry investic na HDP v naší zemi, jež je výrazně vyšší, než činí unijní průměr. Poukaz na limity v oblasti investic v dopravě a energetice je nicméně zcela relevantní, stejně jako například na dostupnost možností a šíři produktů a služeb e-governmentu. Zmínka udržitelnosti a návratnosti velkorysých investic do výzkumu a vývoje v uplynulém období, jež bude v současnosti a blízké budoucnosti vyžadovat další prostředky k zajištění toho, aby tyto investice splňovaly požadavky efektivnosti, je více než aktuální. Zpráva se snaží nalézt též temnější místa ve vývoji trhu práce, která bezesporu existují, nicméně v zemi s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU se hledají obtížněji než v zemích, kde je hodnota tohoto ukazatele dvoj- či trojnásobná, případně vyšší. Specifickým tématem, které se vztahuje k řadě doporučení vůči konkrétním členským státům, je otázka zlepšení regulatorních pravidel. Toto úsilí by mělo být obsahově neutrální a mělo by velmi silně zlepšit vlastní výkon jak veřejného sektoru, tak pravidel, podle kterých se chovají občané, podnikatelé a představitelé dalších zájmových skupin. Mělo by vést k odstranění nadměrné administrativní zátěže pro občany a k ověření, zda jsou pravidla hry postavena korektně. V neposlední řadě by toto úsilí mělo vést ke zjednodušení regulatorních přístupů. Zvláště pro některé země je velmi důležité, aby došlo k omezení praktik gold-platingu, který pod rouškou respektování specifických potřeb v jednotlivých členských zemích často činí z původně rozumného záměru nepoužitelnou překážku.