Nebezpečný asteroid ohrožoval Zemi a do vesmíru byla vypravena mise, jejímž posláním bylo vesmírné těleso odklonit z trasy a zabránit kolizi se Zemí. Skupinka pěti statečných kosmonautů se úkolu zhostila výborně a nebezpečí odvV dubnu letošního roku byl zahájen již 3. ročník soutěže „Expedice vesmír“, do které se mohly přihlásit děti ve věku od 10 do 15 let z celé České republiky. Expedice si kladla za cíl seznámit žáky s přípravou profesionálních kosmonautů na let do vesmíru a zátěžovými situacemi, které mohou tým ve vesmíru potkat. Neméně důležitým úkolem byla propagace technických a medicínských oborů s letectvím a kosmonautikou spojených. Do soutěže se s písemnými návrhy projektů přihlásily stovky dětí. Do druhého kola jich postoupilo 150, přičemž jejich výtvory posuzovala odborná porota, jejímiž členy byli například astrofyzik Jiří Grygar a vojenský pilot, který absolvoval kosmonautský výcvik, Oldřich Pelčák. Druhé kolo skončilo 30. července a 30 nejlepších soutěžících postoupilo do dalšího klání. Za každou odbornost (palubní inženýr, expediční vědec a palubní lékař) po deseti soutěžících. V semifinále se zúčastnili dvoudenního interaktivního programu, jehož součástí byly fyzické, vědomostní, kreativní a týmové programy. Osobní pohovory se semifinalisty prováděli astrofyzik Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, letec-kosmonaut Oldřich Pelčák, publicista Pavel Toufar a fyzikové Bedřich Rus a Tomáš Mocek. Poradní hlas pro výběr nejsympatičtějších a nejschopnějších finalistů uplatnili i účastníci soutěže a na konci etapy bylo vybráno pět šťastlivců. Finalisty, kteří se zúčastní simulovaného letu do vesmíru, se stali Alena Kupská z Bechyně, Ondřej Brhlík z Brodku u Přerova, Vojtěch Fárek z Merklína, Adam Karas z Příbrami a Jakub Zemek ze Starého Města. Co se týče reprezentovaných profesí, Zemi zachraňovali čtyři lékaři a jeden inženýr. Do finále se kupodivu neprobojoval ani jeden expediční vědec, ani žák z pražských škol. Ve jménu laseru Letošní ročník probíhal ve jménu laserových technologií a za dějiště aktivit posloužila vědecká centra HiLASE a ELI Beamlines, kde se buduje zázemí pro nejvýkonnější laser světa, jehož jméno měli finalisté na závěr soutěže navrhnout. Některé soutěžní aktivity probíhaly v krásném prostředí školy Da Vinci v Dolních Břežanech, jejíž filosofií je podpora přirozeného a individuálního rozvoje osobnosti a zájmu o nabývání nových znalostí včetně intenzivní výuky anglického jazyka. Terénní činnosti se realizovaly převážně v přírodních parcích obklopujících Dolní Břežany. Kromě sportovních a znalostních aktivit mohli finalisté pod odborným vědeckým dohledem vyzkoušet gravírování laserem, naučili se používat ruční rentgenový spektrometr XRF a s jeho pomocí přesně měřit chemické složení hornin, měřit tloušťku svého vlasu nebo s pomocí vlastnoručně vyrobeného spektroskopu určovat složení plynů emitujících světlo. Experimentálně prověřovali účinek dopadu planetky na zemský povrch a také měli možnost se vlastníma rukama dotknout dvou družic Magion a popovídat si s jedním z jejich konstruktérů Jaroslavem Vojtou. Kromě jiného se (stejně jako skuteční kosmonauti) potápěli s dýchacím přístrojem, neboť pod hladinou hydrostatický vztlak navozuje podmínky podobné stavu beztíže, cvičili paměť učením se velkému množství básnických textů a (pro případ chybného brzdného manévru při návratu kosmické lodi na Zemi) trénovali přežití v neznámé pustině. Pět statečných Za technickou redakci vydavatelství Business Media CZ jsem se zúčastnila jednoho ze závěrečných soutěžních dní a s finalisty měla možnost pohovořit. Očekávala jsem skupinku šprtíků, ale místo toho jsem se seznámila s partou uvolněných a veselých mladíků a jedné slečny, kteří velice přátelsky a otevřeně odpovídali na dotazy. Pro sehraný tým takových „profíků“ by zcela reálně bylo hračkou Zemi zachránit. A po jaké profesní kariéře děti touží? Adam by se rád stal kosmonautem, ale nosí brýle, takže se nejspíš bude věnovat zubařině. Vojta se aktivně věnuje astronomii, spolupracuje s hvězdárnou Ondřejov a určitě by se chtěl do vesmíru jednou doopravdy vypravit, Jakuba láká kariéra letce nebo kosmonauta, ale i lékařská profese, Ondřej je pevně rozhodnut se stát letcem a Alenka by rovněž toužila po tom, být kosmonautkou, ale spokojí se prý i se studiem geologie. Děti projevovaly velmi dobrý všeobecný přehled, výborné prezentační schopnosti, dostatek sebevědomí a v oblíbených oborech detailní znalosti, takže budoucnost jim jistě připraví zajímavé příležitosti. Co pro účastníky představovalo během soutěže největší zátěž? Nejvíce je stresoval neustálý dozor kamery, obávali se, co bude zveřejněno a jak budou v médiích vypadat. A dále samozřejmě individuální prezentace před porotami. Řada zajímavých zážitků na ně čekala i během pobytu v raketě, kterou postavili konstruktéři v centru HiLASE. „Jsme moc rádi, že jsme mohli přiblížit naše lasery a technologie dětem této věkové kategorie. Jednoho dne se z nich mohou stát vědci či inženýři a posílí naše výzkumné týmy,“ řekl vedoucí centra Tomáš Mocek. Pro malé kosmonauty se stal jedním z nezapomenutelných okamžiků živý videohovor s italským astronautem Paolem Nespolim, uskutečněný mezi Houstonem a Dolními Břežany. Hned po přistání rakety malé kosmonauty přivítali jejich fanoušci v čele s Janem Řídkým, ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR, který je spoluorganizátorem celé akce: „Gratuluji celé posádce k úspěšné misi. Děkujeme, zachránili jste planetu Zemi.“ Posádku ještě čeká experiment, při němž společně s vědci z ELI Beamlines a HiLASE vystřelí vysoce výkonným laserem do kamenného vzorku, který z planetky přivezla. To proto, aby „kosmonauti“ viděli, co jejich laserový odklon na jejím povrchu ve skutečnosti napáchal. Pak je čeká vlastní výzkum skutečných vzácných železných meteoritů, které na povrchu planetky posbírali. Jeden z meteoritů přitom rozřežou na pět částí, přičemž každý z členů posádky získá na památku jednu. Nakonec vstoupí na palubu letadla, v němž na vlastní kůži zažijí stav beztíže, který zná každý správný kosmonaut, jenž se na palubě kosmické lodi vzdálil od rodné planety alespoň do vzdálenosti 100 km od povrchu Země. A jak to dopadlo se jménem pro první článek kaskády tvořící nejvýkonnější laser na světě? S využitím písmen svých křestních jmen děti sestavily výraz AVOJA, jenž nyní čeká na odborné posouzení. Pokud bude název schválen, ponese jej laser navždy… Soutěž „Expedice vesmír 2015“ vznikla díky spolupráci čtyř základních pořadatelů: Fyzikálního ústavu AV, časopisu Vesmír, ELI Beamlines a HiLASE. Hlavním partnerem byl Metrostav, partnery expedice společnosti VCES a Laser-Tech.rátila. Zpracovala Ivana Strasmajerová;