Český potravinářský průmysl patří mezi strategické obory tuzemské ekonomiky. „Jak hodnotíte jeho výsledky v době působení koaličního kabinetu po roce 2014? Jaké úkoly jej čekají do konce nynější dekády?“ zeptali jsme se ministra zemědělství ČR Ing. Mariana Jurečky: Produkce potravinářských výrobků v České republice, obdobně jako v celé EU, patří ke klíčovému odvětví zpracovatelského průmyslu. Vedle zabezpečení výživy pro obyvatele plní rovněž funkci významného zaměstnavatele. Vláda od začátku svého působení usiluje o nastartování výkonnosti celé ekonomiky. Obrat výroby potravinářských výrobků, produktivita práce a přidaná hodnota nepoklesly pod hodnotu roku 2013. Výroba nápojů v těchto ukazatelích ve stejném období trvale rostla. Citlivou hospodářskou a sociální politikou se koaliční vládě podařilo obnovit růst spotřeby českých domácností. Efektivnost podnikání v potravinářském průmyslu je ve srovnání s průměrem EU nižší. Naším úkolem tak musí být vedle udržení bezpečnosti potravin pro spotřebitele i zlepšení postavení našich firem ve srovnání se zahraničím. Do roku 2020 se musí zvýšit produktivita práce minimálně o 10 %. Podíl české zemědělské suroviny v našich potravinářských výrobcích by měl vzrůst rovněž o 10 %. Zvýšení efektivnosti bude dosaženo snížením energetické náročnosti a modernizací potravinářských výrob při využití dostupných podpor. Výrazně se musí projevit inovace a zavádění výsledků výzkumu a vývoje do zemědělské i potravinářské praxe. Zemědělská a potravinářská politika je důležitou součástí evropských ekonomických aktivit. Jak se do těchto procesů zapojily české potravinářské firmy? Existují přitom nějaké rezervy, které je zapotřebí co nejdříve a co nejefektivněji eliminovat? Společná zemědělská politika je základ pro působení zemědělsko-potravinářského komplexu v rámci celé EU. Přední české potravinářské podniky všech oborů se úspěšně zapojily do podnikatelského působení na společném trhu. Pro podporu svého podnikání využívají evropské fondy i národní zdroje. Samozřejmě, registrujeme řadu rezerv, které snižují výkonnost a efektivnost. Naší prioritou je zvýšení potravinové soběstačnosti v základních komoditách. Je nutné zvrátit trend surovinové závislosti u komodit, které umíme pěstovat a odchovat v tuzemsku. Plánujeme navýšení agrárního vývozu mimo EU do roku 2030 o 20 %. Ve stejném období usilujeme o zvýšení podílu české zemědělské suroviny ve všech potravinářských výrobcích o 20 %. Český průmysl se postupně naučil lépe využívat evropské fondy i poměrně širokou škálu bruselských rozvojových programů. Platí to také pro potravinářské podniky? Co bude v tomto směru zapotřebí zlepšit do budoucna – po linii státní exekutivy, ale i firemní řídicí sféry? V rámci Programu rozvoje venkova podporujeme zejména zpracování produktů. V minulém programovém období 2007–2013 mohly potravinářské podniky žádat v opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům o investice do zpracovatelských provozů, které se týkaly výroby potravin nebo krmiv. Využily i opatření Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství. V současném programovém období 2014–2020 byl rozšířen počet operací, v nichž mohou potravinářské podniky žádat o dotaci. Hlavní operací, kde potravináři mohou získat podporu, je zejména Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Navazuje na opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Zájemci mohou žádat o investice do zařízení, která souvisejí se zpracováním, značením, balením a skladováním výrobků a jejich uvedením na trh a na výstavbu a rekonstrukci budov. Na opatření Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství navazuje v současném období operace Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Hlavním cílem je podpora inovativních projektů, které zavádějí nové nebo významně zlepšené produkty, postupy a technologie. Ty musí být vyvinuty ve spolupráci s výzkumným subjektem či žadatelem, který má prokazatelně dostatek zdrojů na vývoj. Podpora je poskytována jako celková částka pokrývající provozní výdaje spolupráce i přímé investiční výdaje související se zavedením inovace v podniku žadatele. Další operací na podporu potravinářského průmyslu je Investice do nezemědělských činností zaměřená na zpracování výrobků. Typovou podpořenou provozovnou může být například založení či rozvoj pekárny, cukrárny nebo pivovaru zemědělským podnikatelem. Zcela novými operacemi, v nichž mohou potravináři žádat o podporu, jsou Podpora operačních skupin a projektů EIP v potravinářství, Sdílení zařízení a zdrojů a Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů. Jde o spolupráci minimálně dvou subjektů, tedy zemědělského podnikatele a výrobce potravin nebo partnerů zejména z oblasti vědy a výzkumu, za účelem efektivního využití zdrojů a dosažení úspor. Na všechny operace budou moci potravináři podat Žádost o dotaci v rámci podzimního kola příjmu žádostí, a to až do 31. října 2016. Pozastavme se ještě na okamžik u vědecko-technického rozvoje oboru. Vláda 17. 2. 2016 přijala projekt Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Nakolik může podle vašeho názoru napomoci k dalšímu vědecko-technickému a materiálovému vybavení tuzemského potravinářského průmyslu? Jak se vám jeví dosavadní kooperace vědecko- výzkumných pracovišť s oborovou praxí? Český potravinářský průmysl spolupracuje s několika tuzemskými vědeckými a výzkumnými institucemi. Přímo v rezortu Ministerstva zemědělství je to Výzkumný ústav potravinářský Praha. Na potravinářském výzkumu se podílejí i další výzkumné ústavy jak v rezortu Ministerstva zemědělství, tak Akademie věd ČR a samozřejmě také vysoké školy a univerzity (Fakulta potravinářské biochemické technologie VŠCHT v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita, Jihočeská univerzita, Baťova univerzita ve Zlíně). V minulosti se potravinářskému výzkumu ne vždy dostávalo prostoru, který by odpovídal jeho významu. Projekt Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020 by měl tuto situaci změnit a potravinářský výzkum posunout více do popředí. Vědeckým a výzkumným institucím se dostane více příležitostí i v novém (nyní zahájeném) Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 nazvaného Země. Zde se setkávají zájmy vědecko-výzkumných institucí a průmyslu. V porovnání s některými vyspělými zeměmi EU (kupř. Německem) je u nás spolupráce mezi průmyslem, vědou a výzkumem (a to nejenom v potravinářství) na stále nižší úrovni. Cílem našich záměrů a projektů je tuto situaci změnit a prostřednictvím grantů a dotačních titulů pozvednout technické vybavení jak našich ústavů a škol, tak potravinářských podniků. Vaši kolegové ve vládě i řídící pracovníci v podnikové sféře si opakovaně stěžují na nedostatek mladých odborníků v technicky zaměřených oborech. Pociťujete absenci mladých také ve sféře potravinářského průmyslu? Pokud ano – jakými nástroji se snažíte tuto situaci optimalizovat? Prioritou Ministerstva zemědělství ČR je zajistit budoucnost agrárního sektoru a posílit jeho postavení na evropském i světovém trhu. Proto je nezbytné postarat se o dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří budou schopni pracovat s moderními technologiemi, snižovat výrobní náklady a zvyšovat kvalitu produktů. V současné době pociťují rezortně zaměřené střední školy snižování zájmu o studium, který je způsobený především nepříznivým demografickým vývojem. Z tohoto důvodu mají i méně absolventů, kteří odcházejí do praxe. V potravinářském průmyslu je nedostatek mladých odborníků zvláště citelný. Chybějí především pracovníci při zpracování masa, ryb a drůbeže, mléka i řeznické profese. V současné době připravujeme Koncepci jednotného systému propagace zemědělství ve školách, jejímž cílem je výchova a vzdělávání, popularizace zemědělského rezortu a přiblížení jeho specifik dětem a mládeži a získat je jako perspektivní zájemce o práci. V návaznosti na Koncepci vzdělávání Ministerstva zemědělství na období 2015–2020 jsme přichystali nový národní program 21. Centra odborné přípravy, ve kterém naše ministerstvo letos podpoří 30 rezortně zaměřených středních odborných škol částkou 50 mil. Kč. Z 30 vybraných škol jsou tři školy primárně specializované na potravinářskou technologii, konkrétně na zpracování masa, mléka, mlynářské a potravinářské technologie. Program je zaměřen na nákup učebních pomůcek přímo určených pro přípravu žáků a studentů. Máme také dotační program Školní závody. Cílí na přední podnikatelské potravinářské, zemědělské i lesnické subjekty, které na svých pracovištích umožňují praktickou výuku žáků středních škol. Ročně podpoříme asi 90 subjektů částkou 15 mil. Kč. Obdobný program nemá žádný jiný rezort. Ministerstvo zemědělství se chce také zaměřit na program Škola na farmě. Jeho prostřednictvím děti a mládež poznají život zemědělců a venkova. Seznámí se nejen s tradičními venkovskými pracemi, ale i s moderním zemědělstvím a novými technologiemi. /uai/