V roce 2016 postihnou svět firemního hospodaření jisté změny. Není jich mnoho, ale o to více jsou zásadní. Jejich společným jmenovatelem je snaha zachytit prostřednictvím nepropustných zákonů v sítu státního rozpočtu co nejvíce desátků, které dosud bernímu úřadu unikaly. Co tedy podnikatele v roce 2016 čeká? Kontrolní hlášení Novelizací zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty vzniká s účinností od 1. 1. 2016 plátcům DPH nová povinnost tzv. kontrolního hlášení, které budou muset plátci DPH pravidelně zasílat finančním úřadům, a to výhradně elektronicky. Jedná se o kontrolní výkazy o všech přijatých i vydaných fakturách. Proč? Ministerstvo financí se tímto snaží zefektivnit výběr daní, protože daň z přidané hodnoty je pro státní kasu nejdůležitějším odvodem. Výnosy z DPH dosahují téměř 300 mld. ročně, což je více než ze všech daní z příjmu dohromady, ale na podvodech a únicích souvisejících s DPH také stát nejvíce tratí. Kontrolní hlášení bude obsahovat detailní údaje a umožní správci daně reagovat na daňový podvod v reálném čase. Mluvčí Generálního ředitelství Linda Paterová uvedla, že země, které takový nástroj mají, s tím udělaly dobrou zkušenost. Zavedení kontrolního hlášení by mělo státu zvýšit příjmy z DPH o 5 až 10 mld. Kč ročně. Co tomu říkají české firmy? Mnoho změn v krátké době. Informace o tom, co vše je nutné reportovat finanční správě, se firmy dozvěděly až v červenci 2015. Od té doby začaly upravovat své interní systémy tak, aby dokázaly tato hlášení vygenerovat a elektronicky podávat. Změna systému představovala největší zatížení především pro vývojáře podnikových systémů a některé firmy se s přípravou potýkaly až několik měsíců. Některé údaje se totiž do současnosti neschraňovaly a účetní systémy na ně neměly instalovaná políčka. Jaké jsou termíny? Právnické osoby odesílají kontrolní hlášení 1x měsíčně. U podnikatelů (fyzických osob) je rozhodující lhůta, v níž podávají daňové přiznání. Znamená to, že kvartální plátci podají hlášení jednou za čtvrtletí. Ti, kdo odvádějí daň 12x za rok, pak jednou za měsíc, a to nejpozději do 25. dne od skončení zdaňovacího období. Příklad: Budete-li platit DPH za leden až březen 2016, musíte vyplněný interaktivní formulář odeslat do 25. dubna 2016. Za chyby se platí Pokuty a sankce za případné opominutí nejsou zanedbatelné. Pokud není kontrolní hlášení podáno v řádném termínu, aniž by bylo vyžádáno úřadem, pokuta činí 1 000 Kč. V případě podání žádosti úřadem se sankce vyšplhá až na 30 000 Kč. A ještě vyšší postih hrozí těm, kteří nepodají tzv. opravné či následné hlášení na vyzvání finančního úřadu. Po opakované výzvě to může být až 50 000 Kč. Hlášení nemusejí podávat neplátci DPH nebo tzv. identifikované osoby – plátci daně v zahraničí, kteří v Česku DPH neplatí. Elektronická evidence tržeb Zavedení elektronické evidence tržeb bude pro podnikatele od začátku 90. let jednou z největších změn. Jak by to mělo fungovat? Obchodník či provozovatel restaurace se při platbě zákazníka prostřednictvím internetu propojí se systémem spravovaným ministerstvem financí, který vygeneruje pro danou transakci unikátní kód. Díky tomuto kódu pak bude moci daňová správa zkontrolovat, zda podnikatel zahrnul do svých příjmů i příjem z této platby. Opatření se jeví jako nepopulární, ale mnozí podnikatelé a jejich organizace je podporují. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý tvrdí, že vyšší daňové příjmy mohou udržet či dokonce snížit veřejné zadlužení, aniž by stát musel plošně zvyšovat daně při rostoucím tlaku na výdaje. Hlavní zátěž – a to finanční i organizační – bude podle bývalé náměstkyně ministra financí Simony Hornochové na straně finanční správy. Projekt je totiž technicky náročný na software, který musí on-line komunikovat s celým podnikatelským sektorem přijímajícím hotovostní tržby. Pro podnikatele mají být náklady na technické vybavení minimální a jejich dodavatelé by měli být schopni zakázku zajistit v rozumném rozsahu; samotný provoz bude představovat pouze pár stovek korun měsíčně navíc. Vznikající aplikace by měly umožnit fungování elektronické evidence tržeb přes několik typů zařízení, která lze připojit k internetu. Od pokladny přes počítač či tablet až po chytrý telefon. Elektronická evidence tržeb (EET) je jednou z letošních priorit vlády. Šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek zdůraznil, že vládní koalice si díky zavedení elektronické evidence tržeb slibuje zvýšení výběru daní o cca 10 mld. korun ročně. EET je však dosud objektem politického soupeření pravicové opozice v čele s předsedou TOP 09 a exministrem financí Miroslavem Kalouskem a resortem ministerstva financí reprezentovaným Andrejem Babišem. Původně měl zákon fungovat už od počátku roku 2016, ale jelikož se poslanci nejsou schopni dohodnout, rýsuje se odklad na druhé pololetí roku 2016. EET má nastolit rovné podmínky při podnikání a bude platit pro největší i nejmenší firmy, které přijímají platby v hotovosti. Více než polovina evropských zemí model připomínající záměr české vládní koalice již provozuje. V první fázi postihne evidence tržeb restaurace a hotely Pokud zákon projde, bude se v první fázi, sedm měsíců po definitivním schválení zákona, týkat restaurací a hotelů. Zároveň se sníží DPH na jídlo v restauracích z 21 na 15 % s výjimkou alkoholických nápojů. Za další tři měsíce se nová povinnost bude týkat i velkoobchodu a maloobchodu. Následovat bude roční pauza, po které elektronická evidence zasáhne ostatní s výjimkou řemeslníků. Ti dostanou ještě tři měsíce času navíc. Změny v účetních výkazech Novela zákona o účetnictví zavádí tzv. kategorizaci účetních jednotek. Na základě hodnoty aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců se firmy rozdělují do čtyř skupin: mikro-, malé, střední a velké. Mikro- a malé podniky budou od celé řady povinností osvobozeny. Jedná se například o vykazování zkrácené rozvahy a výsledovky, výkaz o peněžních tocích, vyhotovování výročních zpráv a s tím související jejich zveřejňování, vykazování tzv. nefinančních informací a některé firmy budou moci opětovně vést jednoduché účetnictví. Střední a velké společnosti budou povinny vykazovat přehled o tocích hotovosti a změny ve vlastním kapitálu. Velké podniky budou muset sestavovat a předkládat vládě výkaz o platbách. Rozšíření režimu přenesené daňové povinnosti Při tzv. reverse charge dochází k přenesení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele. Od roku 2016 v tomto režimu přibyla do seznamu další položka, a to dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH. Režim se vztahuje pouze na dodávky, jejichž částka na jednom dokladu přesáhne 100 000 Kč v základu daně. Jak na evropské fondy v roce 2016 Rok 2016 bude prvním rokem, v němž budou tuzemské firmy čerpat evropské dotace pouze v rámci nového plánovacího období 2014–2020. Především malé firmy věří, že nový systém přinese pravidla, která pro menší žadatele o podporu nebudou likvidační. V roce 2015 mohly firmy naposledy využívat prostředky ze starého Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) pro období 2007–2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo například třetí, po čtvrté prodlouženou časově omezenou výzvu k předkládání projektů v programu podpory Rozvoj s alokovanými prostředky ve výši 2 mld. Kč. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) V novém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je na období 2014–2020 připraveno 4,316 mld. eur, tedy zhruba 116 mld. Kč. V rámci Operačního programu OP PIK bude podpora podnikání směřovat převážně do čtyř oblastí: výzkum, vývoj a inovace, vznik a rozvoj malého a středního podnikání, úspory energií v podnicích a oblast ICT a vysokorychlostního přístupu k internetu. Tyto oblasti odpovídají klíčovým prioritám Evropské unie definovaným strategií Evropa 2020. Podpora bude mít převážně formu dotací, částečně budou využity finanční nástroje (tzn. zvýhodněné úvěry, záruky za úvěry, fond rizikového kapitálu) a také poradenství. Soutěžení o veřejné zakázky v novém režimu Jeden z nejočekávanějších zákonů, jehož platnost v roce 2016 začíná, je zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl zásadním způsobem snížit administrativní zátěž. Zákon přináší velké množství změn: Ke každé nabídce nebude nutné vyhotovovat protokol, nabídka nebude muset být v mnoha případech nejnižší, jako je tomu nyní, a zadavatel bude moci vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku nedokončil a opětovně se hlásí do dalšího výběrového řízení. Dochází rovněž ke zvýšení limitu pro vícepráce a další změny jsou například v oblasti ukončení smluvních závazků při realizaci veřejných zakázek. Pracovněprávní vztahy 2016 Sociální pojištění: Bezdětní zaplatí víc, rodiče dvou a více dětí ušetří Čím více dětí, tím nižší odvody na sociální pojištění. Takový je plán ministerstva práce a sociálních věcí. „Sleva“, která se týká i OSVČ, má být bonusem za výchovu dětí. Minimální mzda naroste opět o 700 Kč Od 1. ledna 2016 bude minimální měsíční mzda v ČR 9 900 Kč. Podobně rychle má růst i v příštích letech. Změny BOZP v roce 2016 Bezpečnost práce čekají změny, od příštího roku se zpřísní především podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stavebnictví. Novým rizikem je stres, náklady na poruchy duševního zdraví v Evropě jsou odhadovány na 240 mld. eur za rok. Dochází především ke zvýšení nároků na zákonné předpoklady fyzických osob koordinujících BOZP na staveništích. Konkrétně se v zákoně navrhuje zvýšení požadavků na vzdělání a odbornou praxi fyzických osob, které se hlásí ke zkoušce z odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništi. Do oblasti BOZP v příštím roce proniknou také změny, které začaly platit od podzimu 2015. Jde především o novelu zákoníku práce a nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Náhrada škod za pracovní úrazy vzrostla: výše náhrad škod za pracovní úrazy a nemoci z povolání se přiblížila výši náhrad škod poskytovaných podle občanského zákoníku. Živnostníci opět zaplatí víc na zdravotním a sociálním pojištění Drobným živnostníkům, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, se v roce 2016 opět zvedají měsíční platby, za celý rok si připlatí o více než 650 korun. Ne vždy se změny v hospodaření firem setkávají s nadšením, jednak český podnikatel nemá přílišná omezení rád, protože potlačují jeho přirozenou vynalézavost, a navíc se bude ještě jednat o poměrně velkou administrativní zátěž. A kdo má to nekonečné vyplňování lejster a tabulek vlastně rád? Nové zákony se rovněž stávají předmětem politického zviditelňování a nekonečných diskuzí. Někteří podnikatelé (a politikové) se proto ptají: Nebylo by lepší daně snížit a celý daňový systém zjednodušit než zavádět nové kontroly a nabírat nové úředníky? Sněmovní debaty o evidenci tržeb nabraly na intenzitě a délce a zjevně se staly spíše politickou záležitostí než pragmatickou diskuzí o nastavení konkrétních solidních podmínek pro české podnikatele. Vzhledem k tomu, že ji již většina okolních zemí zavedla, nelze realisticky očekávat, že by se Česku elektronizace hotovostních prodejů dlouhodobě vyhnula. Z oficiálních zdrojů zpracovala Ivana Strasmajerová