Na přelomu loňského listopadu a prosince se v Paříži uskutečnila XXI. mezinárodní konference OSN o klimatu. Na jejích přípravách, průběhu a formulaci závěrečné zprávy se podílely tisíce expertů, zástupců vlád, mezivládních i nevládních organizací a agentur OSN ze 196 zemí celého světa. Cíl byl a je jasný a nesnadný zároveň: omezit globální oteplování planety pod hranici alespoň 2 0C (v porovnání s předindustriální érou) a redukovat rostoucí kvanta skleníkových plynů. Dosáhnout plné shody nebylo reálné. Přes řadu zvučných ocenění i odsudků jsou však některé výstupy z jednání povzbudivé: ❱❱Delegace potvrdily shodu ve snaze udržet globální oteplování pod 2 °C a vyvinout k tomu plejádu věcných, legislativních a vědecko- technických opatření. Náročnější cíl některých ekologických iniciativ dospět k 1,5 °C je zatím nad síly mnoha zemí. ❱❱Rozvojové státy, jejichž podíl na celkovém objemu generovaných skleníkových plynů nebezpečně stoupá, dostanou na nová ekologičtější opatření a technologie 100 mld. USD ročně z veřejných i privátních zdrojů z průmyslově rozvinutého světa. ❱❱Pařížskou dohodu signující státy nyní postupně projednají ve svých legislativních a exekutivních orgánech. Aby začala platit, musí ji ratifikovat alespoň 55 zemí, jež produkují minimálně 55 % skleníkových plynů. Nejpozději od roku 2020 musí zaměnit tzv. Kjótský protokol, jehož platnost vyprší. ČR pařížskou dohodu uvítala V projevech předsedy vlády B. Sobotky a ministra životního prostředí R. Brabce se ČR přihlásila k plnění redukčních závazků i přesto, že úroveň emisí skleníkových plynů byla u nás v roce 2013 už o 34 % nižší než v roce 1990. Navíc jsme (spolu s členskými státy EU) přijali ambiciózní závazek do roku 2030 je dále snížit, a to nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990. V současnosti se u nás dokončuje nová Politika ochrany klimatu v ČR. Ta vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, která mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů. ČR navíc investuje významné finanční prostředky do posilování účinnosti výroby a distribuce energií, do racionalizace jejich spotřeby, do optimalizace vytápění, do rozvoje kogenerace apod. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 přes 2 mld. eur. Nemáme na vybranou ČR v současnosti produkuje cca 12 t emisí oxidu uhličitého na osobu ročně (o 5 t více než činí průměr EU). Kontaminované ovzduší musí stále dýchat bezmála polovina (54,2 %) obyvatel země. Největšími tuzemskými znečišťovateli ovzduší nejsou výlučně fosilní energetika a teplárenství, ale i doprava a chemie. Co se týká konkrétních látek, dominují polétavý prach PM10, rakovinotvorný benzo(a)pyren a v dopravně nejvíce zatížených aglomeracích ještě oxid dusičitý. Vedle průběžné redukce skleníkových plynů ČR stojí před zcela zásadním úkolem: zahájit postupnou dekarbonizaci energetiky a dopravy, přijmout a rozpracovat moderní antifosilní legislativu, nastoupit transformační procesy směrem k bezuhlíkovým formám výroby, dopravy a spotřeby ve všech oborech hospodářství a života společnosti. Abychom ekologicky ozdravili příští pokolení, bude k tomu zapotřebí dosáhnout co nejdříve širokého konsensu, napříč politickým spektrem. /ks/